Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Stanislav Gross podle mluvčí vlády Věry Duškové nic nevěděl o tom, že v době, kdy byl ministrem vnitra, odposlouchávala policie nepřímo i prezidenta Václava Klause. Ministr vnitra František Bublan ČTK řekl, že nemá o této věci žádné informace a nechtěl ji komentovat. Také mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová vzkázala, že k případu se nebude vyjadřovat ani policie. "K tomu já se vůbec nebudu vyjadřovat, to mi nepřísluší," prohlásila. Nevěděla, zda se k věci vyjádří přímo policejní prezident Jiří Kolář. Jeho odchod v pátek požadoval prezident Klaus právě kvůli jeho vyjádřením o tom, že člověk, který nic neprovedl, se nemusí odposlechů bát. "To je věc soudu, zda odposlechy povolí. Jako ministr vnitra do toho nemohl vůbec vstupovat," poznamenala mluvčí Dušková.

Podle sobotních Lidových novin policisté čtvrt roku odposlouchávali podnikatele Ranka Peciče, dlouholetého přítele Klause. Nepřímo tak slyšeli soukromé rozhovory prezidenta nejen při odposlechu telefonu šéfa ODS Mirka Topolánka, který si vyžádal tým detektiva Gejzy Rakaše kvůli případu Kořistka, ale mohli rovněž poslouchat jeho hovory s Pecičem.

Stínový ministr vnitra ODS Ivan Langer ČTK řekl, že Topolánkův i nejnovější prezidentův případ ukazují skandální přístup policie k ústavně garantovaným základním právům a svobodám občanů, jako je osobní svoboda a nedotknutelnost soukromí. Oba případy podle Langera spojuje "šikanování bezúhonných lidí" ze strany policie. Obecně Langer dodal, že příslušné orgány by měly zveřejnit statistické údaje, kolik odposlouchávaných lidí nakonec skončí u soudu.

"Jestli je pravda, že byl prezident odposloucháván jako vedlejší produkt a informace o tom se dostaly na veřejnost, znamená to, že selhala buď policie, nebo státní zástupce, popřípadě soudce, který odposlech povolili," řekl ČTK předseda sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů Jiří Bílý. Pokud by se tyto věci potvrdily, je to podle něj minimálně na odstoupení policejního prezidenta Jiřího Koláře a ministra vnitra Františka Bublana, eventuálně i nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové a ministra spravedlnosti Pavla Němce.

Na nejbližší schůzce předsedů stran vládní koalice by se podle představ nejmenší vládní strany Unie svobody-DEU mělo hovořit o reformě českého zdravotnictví. Stanovisko předsednictva US-DEU ČTK tlumočil Petr Dimun, mluvčí ministra spravedlnosti a předsedy této strany Pavla Němce. Předsedové stran vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody, se setkávají většinou jednou za dva týdny na společné snídani. Vedení Unie svobody zdůraznilo, že odmítá návrhy na opětovné zestátnění zdravotnických zařízení. "Takové neuvážené návrhy v době, kdy se tento systém potýká s rozsáhlými problémy, nepřispívají k jeho stabilizaci," stojí v jeho prohlášení.

S návrhem na zestátnění ordinací přišli v pátek sociální demokraté Julius Müler, tajemník stranické odborné komise a její bývalý předseda a náměstek na ministerstvu zdravotnictví Milan Šilhan. Ani jejich mateřská strana se však za ně nepostavila. Předsednictvo Unie svobody také podle Dimuna odmítá "socializační tendence, které vedou buď k neuváženému plýtvání s veřejnými prostředky, anebo ve svém důsledku způsobí krach zdravotního systému".

Unionisté také žádají, aby novomanželské půjčky sloužily výhradně na pořízení bydlení a neměly charakter spotřebních úvěrů. V době, kdy ministerstvo financí tvrdí, že nejsou prostředky na potřebné investice do vzdělání a infrastruktury, nemůže podle US-DEU na druhé straně jiné ministerstvo připravovat plán na rozsáhlé výdaje, které mají ve své podstatě spotřební charakter a primárně neslouží k původnímu cíli, totiž k lepší dostupnosti bydlení.

V řadě zemí Evropy se uskuteční akce, které připomenou 17. listopad 1989 jako počátek "sametové revoluce" v tehdejším Československu. Většinu z nich pořádají Česká centra v jednotlivých zemích, některé akce však vycházejí z iniciativy místních orgánů členských zemí unie. Například ve Francii je hlavní akcí "studijní den" na téma "Česká a slovenská cesta návratu do Evropy 1989-2004". Pořádá ho 8. listopadu pařížské Středisko pro mezinárodní studia a výzkum (CERI). Kromě některých pracovníků této instituce včetně Jacquesa Rupnika a dalších francouzských politologů se ho zúčastní například filosof Václav Bělohradský, jeden z vůdců někdejšího Občanského fóra Jan Urban nebo bývalý slovenský velvyslanec v USA Martin Bútora. Tentýž den pařížské České centrum promítne dokumentární film francouzského režiséra Patricka Volsona Praha - měsíc revoluce.

V Německu připravila berlínská Nadace Roberta Bosche ve spolupráci s Českým centrem a Slovenským institutem v Berlíně kombinovaný večer, který má připomenout hlavní události pádu komunismu v někdejším Československu. Promítat se budou ukázky zpravodajství, které o tehdejších událostech v Československu vysílala německá veřejnoprávní televize ZDF a které bude komentovat tehdejší zpravodaj ZDF v Praze Joachim Jauer. České centrum nachystalo i ukázky z české a slovenské literatury, která toto období nedávné historie umělecky zpracovává.

České centrum ve Vídni připravilo k výročí sametové revoluce 25 akcí, které zahrnují například prezentaci české literatury a umělců. Součástí festivalu, jenž potrvá do poloviny prosince, je také promítání filmů Tomáše Vorla včetně snímků Kamenný most a Cesta z města. V rámci projektu představí v alpské republice svá díla výtvarník Zdeněk Lhotský a fotograf českého původu Antonín Kratochvíl. Doplní je výstava o českých dějinách a historickém vývoji kultury. Plánovaný je také koncert kapel DG 307 a The Plastic People of the Universe. Na blížící se 15. výročí listopadové revoluce upozorňuje vídeňské České centrum i speciální brožurou pod názvem "Frei für die Demokratie" (Zelená demokracii). Na více než dvaceti stranách přináší mimo jiné články osobností, které se zamýšlejí nad vývojem české společnosti od změn zahájených v roce 1989.

Ústecké Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu (SZSP) zastavilo sbírání podpisů pro vyhlášení referenda o případném přemístění provozů Spolchemie z centra města. Chybějících asi 1500 podpisů chce získat až po volbách. "Nechceme, aby nás někdo napadal z toho, že akci zneužíváme pro politickou propagaci," řekl ČTK místopředseda sdružení a kandidát na senátora Zdeněk Kubec.

Sdružení již v květnu získalo od občanů přes 10.000 podpisů, podle magistrátu byla platná pouze asi polovina z nich. Archy proto úřad vrátil k doplnění. Na začátku tohoto týdne začalo sdružení opět podpisy sbírat. "Do pátku jsme obdrželi přes 3200 podpisů, z nich asi 200 budeme muset pro nečitelnost vyřadit, tomu nezabráníme nikdy," uvedl Kubec.

Po listopadových volbách chce sdružení získat ještě 1500 podpisů a znovu je předložit magistrátu. Referendum může podle zákona vyhlásit pouze zastupitelstvo. Sdružení ale nemá oporu ve své snaze přemístit nebezpečné provozy Spolchemie ani u svých koaličních partnerů ve vedení města - ODS a koalice US-DEU a KDU- ČSL. Pro hlasování není ani opozice, kterou tvoří ČSSD a KSČM. Sdružení se proto rozhodlo pro druhou variantu: shromáždit podpisy deseti procent voličů, což je zhruba 7500 lidí. Pak budou muset zastupitelé referendum vyhlásit.

Spolchemie se v uplynulých dnech stala nejdiskutovanějším tématem v Ústí nad Labem, a to nejen mezi politiky, ale i občany. Koncem září unikl z chemičky oblak oxidu sírového, počátkem října chlorovodík. I když chemikálie podle Spolchemie neohrozily zdraví lidí, vyvolaly znovu otazníky nad další existenci chemičky v centru města. Celkem se letos ve Spolchemii staly čtyři havárie.

Pomoc městu slíbil při své čtvrteční návštěvě premiér Stanislav Gross. Část výtěžku z privatizace chemičky by měl stát vrátil investorovi na zvýšení bezpečnosti podniku. Při rozhodování o novém vlastníkovi nebude podle Grosse hrát roli pouze výše nabídnuté částky, ale také záruka zvýšení bezpečnosti provozů.