Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovní rozpočtový výbor doporučil sněmovně schválit navržené příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Předlohou by se měla tento týden zabývat sněmovna. Schvalovat bude právě jen uvedené parametry. O definitivní podobě předlohy budou poslanci hlasovat zřejmě až koncem listopadu, případně v týdnu od 13. prosince.

Rozpočet počítá se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou o 1,8 miliardy na 16,5 miliardy korun. Na vysoké školy stát vynaloží meziročně o deset procent více. Čistý příjem České republiky z rozpočtu Evropské unie by měl v příštím roce dosáhnout 16 miliard korun, tedy o miliardu méně než letos.

Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený tzv. konvergenčním programem, v němž se vláda zavazuje Evropské komisi k rozpočtové disciplíně. Podle předsedy rozpočtového výboru Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) i ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) je však překročení limitu nepatrné a nebude znamenat žádný problém.

Rozpočtový výbor ale dnes v rámci projednávání tohoto klíčového zákona diskutoval především o chystaném vysokém zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek. Kalousek prohlásil, že hlavní rozpočtovou prioritou není školství a věda, ale zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek.

Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross. Účinnost takzvaného služebního zákona je naplánována na 1. leden 2005. Kalousek ale navrhuje účinnost odložit až na 1. leden 2007. Pokud se tak stane, nevyužité peníze v rozpočtu (jde asi o osm miliard korun) bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl. Odložení účinnosti zákona přitom podporují také unionisté a zřejmě i ODS.

Kalousek ale upozornil i na to, že pokud nebude nový zákon odložen, vzrostou pro státní rozpočet povinné, takzvané mandatorní výdaje, a to díky výsluhovým příspěvkům a sociálnímu zabezpečení. Výsluhový příspěvek a sociální zabezpečení se totiž bude vypočítávat z navýšené mzdy. "Mandatorní výdaje pak poletí jako raketa," varoval Kalousek.

Automobilkám v České republice již začínají chybět lidé s technickým vzděláním. Zatímco dříve byly technické obory vyhlášené a populární, dnes se od nich mladší generace odklánějí. Automobilový průmysl má přitom v tuzemsku velmi významné postavení a stále potřebuje nové pracovní síly. Na pondělní konferenci s názvem Flexibilní pracovní síla na trhu práce, praxe automobilového průmyslu to uvedl Tomáš Raiter z agentury STEM/MARK.

Vedle vysokoškoláků z technických oborů chybějí v republice také vyučení frézaři nebo obráběči kovů. Důvodem upadajícího zájmu o technické obory je především obava mladých lidí z matematiky. Podle průzkumu agentury nechce mít 45 procent maturantů s tímto předmětem již nikdy nic společného. "Výuka matematiky u nás zřejmě má nějakou chybu, která mladé lidi děsí," poznamenal Raiter a zmínil také kontroverzní rozhodnutí poslanců nezařadit matematiku jako povinný maturitní předmět.

Raiter připomněl, že v Česku neexistuje plnohodnotná náhrada za automobilový průmysl. Podle odborníků je sice vysoce pravděpodobné, že se bude automobilkám ve střední Evropě dařit i v dalších letech, zároveň však upozorňují na velkou zranitelnost české ekonomiky. Pokud by se automobilový průmysl v Evropě dostal do vážnější krize, české hospodářství by tím výrazně utrpělo.

V ČR také podle průzkumu stále existují příznivé podmínky pro nalákání dalších automobilových investic. Kromě nedostatku některých profesí však je velkým problémem také přístup obcí a komunálních politiků. Ti podle Raitera nejsou na podporu investic připraveni a neuvědomují si, nakolik mohou investice přispět i do jejich regionálních rozpočtů.

Akcionáři Aera Vodochody schválili na mimořádné valné hromadě odchod společnosti Boeing Česká z podniku. Boeing v Aeru od roku 1998 vlastnil 35procentní podíl, který na základě středečního vládního usnesení přejde na stát za symbolické dvě koruny. Stát, který se stane téměř stoprocentním majitelem firmy, se zároveň zavázal převzít za podnik závazky za dobu, kdy tam americká společnost působila a měla nad ní manažerskou kontrolu.

Důvodem odchodu Boeingu z Aera bylo to, že Boeing nenaplnil očekávání vlády z roku 1998, když měl Aeru měl pomoci k rozvoji společnosti, zejména při prodejích jejích letounů a její transformaci do efektivní firmy. Boeing za akcionářský podíl tehdy zaplatil 950 milionů korun.

Ačkoli se provozní aktivity Aera Vodochody zlepšily, kvůli tržním podmínkám a silné konkurenci nebyl uzavřen žádný mezinárodní kontrakt, uvedlo ministerstvo financí ve společném prohlášení s firmou Boeing. Obě strany dodaly, že ukončení účasti Boeingu v Aeru není překážkou pro další spolupráci.

Aero má potíže se získáním zakázek a nedaří se mu například prodávat letouny L-159. Firma zároveň není schopna splácet úvěry, za které se zaručil stát. Za jejich úhradu v tomto a příštím roce tak státní rozpočet zaplatí 9,3 miliardy korun. Firma propustila od začátku minulého roku zhruba 500 pracovníků na současných 1640.

Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn ve středu uvedl, že schválený odchod Boeingu je cestou další k restrukturalizaci podniku a její následné privatizaci. Podle státu tím dochází k vytvoření podmínek, aby společnost mohla na základě komerčních úvěrů pokračovat ve výrobní činnosti.

Za národní nápoj považuje pivo 93 procent Čechů. Chlubit se jím Česko může podle 90 procent dotázaných a jen o dvě procenta méně jich soudí, že je významnou součástí české kultury. České pivo je nejlepší podle mínění tří čtvrtin obyvatel a více než tři čtvrtiny lidí považuje hospody za významnou součást tradice. Centrum pro výzkum veřejného mínění se na to v září dotazovalo 1053 lidí ve věku od 15 let.

Při zmínkách o umístění Česka na předních místech na světě v konzumaci piva pociťuje hrdost jen necelá pětina dotázaných. Třetina se naopak stydí. Pětina dotázaných cítí tak trochu obojí a více než čtvrtině je to jedno. Rozhodně hrdí jsou více muži a lidé s nižší kvalifikací a více se stydí naopak ženy. Lidé se středním a vyšším vzděláním mají smíšené pocity.

Převažuje mínění, že si v dnešní době lidé chodí do hospod domlouvat sousedské výpomoci, výměny, prodeje či melouchy. Hospoda je místem pro odreagování od každodenních starostí a člověk se tam dozví plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostane. Hospody jsou místem setkání přátel a kolegů a vytvářejí se v nich známosti. Konají se v nich taneční zábavy, plesy, schůze nebo přednášky.

V menšině jsou názory, že hospody odvádějí otce od jejich rodin, jsou příčinou alkoholismu, protože se do nich chodí lidé opíjet, aby zapomněli na to, co se děje kolem nich. Někdy ale lidé označují hospodu za místo, kde je takřka jediná zábava.