Zprávy | Z archivu rubriky


28. září se slaví Den české státnosti. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého knížete a takzvaného patrona země, jehož jméno patří v Čechách i nyní k nejrozšířenějším. Název státního svátku však Václavovo jméno neobsahuje. Den české státnosti je kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se v roce 2000 strhl ve sněmovně "boj o Václava". V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy. Kníže Václav čelil i za života obviněním z proněmecké orientace.

Podle církevní tradice je právě 28. září dnem, kdy byl před kostelem ve Staré Boleslavi v roce 935 (podle starší literatury to bylo v roce 929) přemyslovský kníže Václav zavražděn svými odpůrci, a to na příkaz vlastního bratra Boleslava, který si tak uvolnil cestu k vládě. Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou. Svatořečen byl zesnulý kníže již v období mezi lety 972 až 975, kdy bylo v Praze založeno biskupství. Václav je podle církve vzorem prozíravého politika a dobrého křesťana. Přestože je někdy považován za člověka jemného až slabého, tak podle jiných současných názorů byl tvrdým válečníkem, jedním z prvních sjednocovatelů rozdrobených území a kmenů ve stát a národ. Svatému Václavu je zasvěcena řada katolických chrámů. Údajně prvním byl kostel v Proseku u Prahy, podle pověsti založený knížetem Boleslavem I. v roce 970. Odborníci však datují vznik této památky až do druhé poloviny 11. století.

Severoatlantická aliance uvolnila 10,6 milionu eur (330 milionů korun) na tři projekty, které umožní plné zapojení českých vzdušných sil do integrované protivzdušné obrany NATO. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Karel Kovanda. Prvním projektem je rekonstrukce střediska velení a řízení vzdušných sil ve Staré Boleslavi včetně části softwarového vybavení, dalším pozemní spojení umožňující propojení aliančních radarů s komunikační sítí české armády. Na oba projekty vypíše ministerstvo obrany národní tendry. Mezinárodní tendr bude vypsán na pořízení kódovaného spojení země-vzduch-země, které umožňuje utajenou komunikaci s letouny aliance. Tato technologie není v Česku dostupná, budovat ji tedy budou zahraniční zájemci. Všechny tři projekty souvisejí s výstavbou třídimenzionálních radarů protivzdušné obrany u Slavkova na Moravě a u Chlumce nad Cidlinou a s jejich propojením s národním i aliančním systémem. Budou dokončeny v roce 2007.

Aliance financuje zhruba polovinu hodnoty těchto projektů, zbytek hradí ministerstvo obrany z vlastních prostředků. Výsledkem ovšem je podstatné zvýšení národní bezpečnosti, podotkl Kovanda. Připomněl, že NATO schválilo letos včetně této sumy pro ČR asi 1,6 miliardy korun, přičemž český příspěvek do všech jeho rozpočtů činí asi 400 milionů. Hlavní investice NATO směřují do modernizace letišť v Čáslavi a v Náměšti nad Oslavou a do protivzdušné obrany.