Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Stanislav Gross se příští týden vydá do Polska na jednodenní oficiální návštěvu. Ve Varšavě se má 22. září sejít s polským prezidentem Aleksandrem Kwašniewskim i se svým protějškem Markem Belkou. V plánu jsou podle informací Úřadu vlády i schůzky se zástupci Sejmu a Senátu - obou komor polského parlamentu. Polsko bude druhou zemí, kterou Gross navštíví od svého jmenování do čela vlády na konci července. Poprvé v roli premiéra překročil hranice státu 29. srpna, když se v Banské Bystrici zúčastnil oslav 60. výročí Slovenského národního povstání. Při té příležitosti se také sešel se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou.

Polsko bude první oficiální návštěvou předsedy české vlády se všemi poctami a náležitostmi, které k takové cestě patří. Se Slovenskem i Polskem udržuje Česká republika velmi úzké a intenzivní kontakty - státy spojuje členství v Evropské unii a NATO i spolupráce v rámci takzvané visegrádské čtyřky, pojí je i minulost v někdejším sovětském bloku. I nová Grossova vláda považuje vztahy se sousedy za jednu z priorit své zahraniční politiky. Do Varšavy doprovodí Grosse jeho spolupracovníci i zástupci některých ministerstev. Premiérova manželka Šárka zůstane doma s šestiletou dcerou Denisou a Natálkou, která tento měsíc oslaví druhé narozeniny. Jak se dříve svěřila novinářům, svého manžela zatím nebude moci na zahraniční cesty doprovázet, protože mladší dcera je na ní hodně fixovaná.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec (US- DEU) uvažuje o posunutí trestní odpovědnosti dětí u závažných deliktů až na 12 let. Informoval o tom Český rozhlas-Radiožurnál. Děti by byly odpovědné v případech vražd, těžkého ublížení na zdraví nebo i větší krádeže. Poradit se o tom ministr ještě chce například s dětskými psychology. Němec zatím neví, od kdy by takové nařízení mohlo platit, ani kolik to bude ČR stát. "Nepůjde o nějaké miliardy, to určitě ne. Protože už dnes fungují tato zařízení v gesci ministerstva školství a jich je možné určitě využít," řekl Radiožurnálu. Připomněl, že už nyní je možné na základě soudního rozhodnutí umístit dítě do ústavu ochranné výchovy. "Takže jde spíše o organizační opatření," dodal. Diskuse o snížení trestní odpovědnosti nejmladších pachatelů závažných trestných činů se opět rozpoutala v poslední době po několika případech vražd spáchaných dětmi. Po případu skupinky dětí, která zabila kvůli penězům starou ženu v v Olešnici u Hradce Králové to bylo především zjištění, že vrahem třináctileté dívky z Kmetiněvsi na Kladensku je její nezletilý spolužák. Dosud se však hovořilo o snížení věkové hranice z nynějších 15 na 14 let. Ve světě se úprava věkové hranice trestní odpovědnosti různí. Například v Německu je podobně jako v okolních zemích věková hranice pro postavení mladistvého pachatele trestného činu před soud 14 let, ale v posledních letech se i tam diskutuje o jejím snížení na 12 let. Na Slovensku politici také stále častěji hovoří o novele trestního systému a uvažuje se o snížení hranice z 15 na 14 let.

Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera považuje současné snahy snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti za "kampaňovité" řešení problému. Podle Kučery se musí uskutečnit systémové změny nejen v oblasti zákona, ale také v rodinné výchově a ve školství. "Změna nemůže spočívat jen v přepsání věku pachatele ze 15 na 14," řekl Kučera ČTK.

Záměr ministerstva souvisí s případy několika vražd, které spáchali děti. Šest chlapců, většinou nezletilých, nedávno pro peníze zavraždilo v Olešnici u Hradce Králové důchodkyni. Také případ nezletilého hocha, který se přiznal k lednové vraždě spolužačky v Kmetiněvsi na Kladensku, bude kvůli jeho věku odložen. Snížení věkové hranice trestní odpovědnosti není podle Kučery samospasitelné, vyžaduje si navíc další změny. Za nešťastné by považoval umístění nejmladších pachatelů do věznic pro mladistvé, kde si tresty odpykávají odsouzení ve věku 15 až 18 let. Podle Kučery u dospělých nemá věkový rozdíl mezi spoluvězni takový význam jako u dětí. Optimální je podle něho instituce polepšoven, kde by byli pachatelé "přiměřeně omezeni na svých právech". Podle současného právního řádu je člověk trestně odpovědný po dosažení 15 let. Do té doby je dítě trestním zákonem nepostižitelné. Zákon jako nejpřísnější trest pro osoby mladší 15 let zná pouze nařízení ochranné výchovy v zařízení pro děti. Útěky chovanců z výchovných ústavů pro problémové nezletilce jsou přitom poměrně časté a uprchlíci se někdy dopouštějí dalších zločinů.

Stranu zelených dál povede předseda Jan Beránek. Rozhodli o tom těsně po půlnoci delegáti sjezdu zelených v Olomouci. Beránek, který spolu s ostatními členy předsednictva odstoupil z vedení v sobotu odpoledne, porazil svého protikandidáta Petra Štěpánka o devět hlasů. Pro Beránka zvedlo ruku 101 účastníků sjezdu, předsedu pražských zelených Štěpánka volilo 92 delegátů. Volbou nového předsednictva vyvrcholily spory o styl vedení strany, která má celkem 900 členů, a ambice stát se v roce 2006 stranou Poslanecké sněmovny. Takzvaná otevřená platforma, v jejímž čele stojí mimo jiné publicista Petr Uhl, vyčítá Beránkovi potlačování menšinových názorů uvnitř strany. Štěpánek před volbami vystupoval za sjednocení zelených, byl méně radikální než členové Otevřené platformy, ti jej však podporovali. K volbě se zelení dostali po čtyřech hodinách dotazů na oba kandidáty. V bloku zazněly obvinění z kariérismu, a to zejména na adresu Štěpánka, který není členem strany víc než rok, stejně jako jeho sympatizant a kandidát na místopředsedu Martin Bursík.

Štěpánek odmítl funkci prvního místopředsedy, odvolal se přitom na zvyk zelených obsazovat do funkcí také ženy. První místopředsedkyní se tak nakonec stala zakladatelka sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová, která se před sjezdem řadila k Beránkovým oponentům. Místopředsedkyní pro média bude podle volby delegátů po příští dva roky opět Jana Ulbrychová. Hospodaření se bude znovu věnovat místopředseda Pavel Brzobohatý. Dlouhá debata se strhla kolem kandidatury Štěpánka do funkce místopředsedy pro zahraniční vztahy. Svou protikandidátku Olgu Lomovou nakonec porazil o osm hlasů, volilo jej 88 delegátů.