Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda chce řadu opatření a podpor, jež by měly být součástí jejího programového prohlášení, platit z fondu rozvoje bydlení, který není součástí státního rozpočtu. Takto by kabinet mohl financovat například novomanželské půjčky na bydlení, řekl ČTK vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Vláda by tak mohla vydat více miliard, aniž by zvýšila schodek rozpočtu. Přísnější vyplácení sociálních dávek by zase podle Jahna mělo umožnit v příštím roce zvýšení životního minima a tím i některých dávek. Podle Jahna je možné, že fond bydlení získá peníze i z nových privatizací, ty by však měly být určeny především na financování fondu dopravní infrastruktury. Privatizovat by se měly Severočeské doly a Český Telecom.

Proti návrhům na další utrácení je však ministr financí Bohuslav Sobotka. Ten po jednání s Jahnem, ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem a ministrem bez portfeje Jaroslavem Burešem vyjádřil přesvědčení, že programové prohlášení ještě dozná změn. Každý ministr, který navrhuje další úlevy a výhody, by podle něj měl zároveň říct, kde bude škrtat, aby získal volné prostředky.

Nová vláda zřejmě nebude hýbat se sazbami daně z přidané hodnoty, řekl Martin Jahn. Dřívější návrh bývalého ministra pro místní rozvoj a nynějšího ministra spravedlnosti Pavla Němce na přesun ubytovacích a stravovacích služeb do nižší sazby DPH se tak do vládního prohlášení s největší pravděpodobností nedostane a tyto služby budou nadále zdaněny sazbou 19 procent. Zároveň se nebudou snižovat ani sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které patří k nejvyšším v Evropě. Určitou úlevu by ale mělo přinést zavedení stropů pro platby sociálního a zdravotního pojištění. Program by měl také obsahovat priority, které si vytyčil Jahn, například zjednodušení administrativy pro podnikatele, zákon o konkurzu a vyrovnání či urychlení zápisů do obchodního rejstříku.

Českým firmám chybějí praktické informace o evropských fondech i dalších oblastech Evropské unie. Potřebné údaje by nejraději čerpaly z internetových stránek a od stálých poradců, naopak příliš nevěří informacím od státu a podnikatelských svazů. Problémy s přípravou na vstup do EU měla zhruba polovina středních společností, uvedl na úterní tiskové konferenci předseda Středního podnikatelského stavu Zdeněk Somr. Nespokojeným firmám se podle něho příprava na vstup do EU zdála málo konkrétní, nepřesně zaměřená nebo nedostatečná a kritizovaly především příliš obecné semináře. Naopak 41 procent společností označilo svoji přípravu jako zcela dostačující.

Podle Somra pro podstatnou část českých podnikatelů se žádný převrat po vstupu do unie nekonal. Subdodavatelé pro západní firmy mají unijní zvyklosti zažité již léta, a také pro malé místní firmy se téměř nic nezměnilo. Firmy proto prováděly hlavně administrativní a technické změny. Téměř netknutá zůstala personální politika. Západní státy se totiž přílivu pracovníků z nových členských států brání a české firmy se tak neobávají odlivu svých nejlepších zaměstnanců.

Očekávání firem ohledně evropských fondů jsou podle Václava Šmejkala z poradenské společnosti European Consulting Institute možná až příliš veliká. Dvě třetiny oslovených firem se chce o peníze z Bruselu ucházet. Pokud by tento poměr platil pro všechny české firmy, přidělené prostředky by určitě nevystačily a na řadu zájemců by se nedostalo. Mnoho firem navíc v systému evropských fondů stále tápe a také úroveň poradenství podle nich není dostatečná. Smrž připomněl, že se letos sice vyrojilo velké množství různých samozvaných poradců, většina však nemá skutečné znalosti a problematice EU se věnuje jen krátkodobě. Pro české podniky jsou kromě evropských fondů klíčové zejména informace o odstraňování obchodních bariér, hospodářské soutěži nebo poskytování pomoci státním firmám.

Prezident České republiky Václav Klaus se v úterý zúčastnil tradiční Svatovavřinecké pouti na vrcholu nejvyšší české hory, Sněžky. Klaus s doprovodem vystoupal na 1602 metrů vysokou horu Obřím dolem, okolo půl dvanácté jej na Sněžce stovky účastníků bohoslužby přivítaly potleskem. "Je to pěkná tradice a přeji nám všem, aby pokračovala," řekl prezident shromážděným poutníkům. Mši pod širým nebem sloužil hradecký biskup Dominik Duka společně s polskými kněžími. Na Sněžku automobilem přijel i čtyřiaosmdesátiletý arcibiskup Karel Otčenášek.

Klaus se synem Václavem a doprovodem výstup na Sněžku zahájil po 08:00 v Peci pod Sněžkou, odkud poměrně ostrým tempem vyrazil Obřím dolem. Po cestě hovořil s členy horské služby, ředitelem Krkonošského národního parku či starosty horských středisek. Diskuse se točila například o plánech na vybudování nové české poštovny na vrcholu Sněžky či o stavbě nové lanovky. "Nechci se přít o to, jestli by lanovka měla či neměla vést na vrchol, to už je technická složka, já jsem samozřejmě pro, aby nejvyšší česká hora byla veřejnosti přístupná a bylo si možné něco koupit. Zavírat ji...by byla strašná škoda," řekl na vrcholu Klaus.

Při jedné ze zastávek po cestě si prezident krátce prohlédl také nově zpřístupněné podzemí bývalého dolu Kovárna. "Moc se mi to líbilo a myslím, že by o tom lidé měli vědět a mělo by se jim to připomínat," řekl Klaus. Při odchodu dodal, že by si štoly dolu měly prohlédnout i jeho vnoučata. Klaus se po cestě několikrát zastavil, ochotně pózoval fotografům a rozdával autogramy, opakovaně si také otíral čelo a obličej kapesníkem. Celkem mu trvala zhruba osm kilometrů dlouhá cesta na Sněžku necelé 3,5 hodiny.

Svatovavřinecké pouti na vrchol Sněžky, která se koná od roku 1998, se každoročně účastí stovky lidí z České republiky i Polska. Letos byla podle některých znalců účast nižší, protože se pouť nekonala o víkendu. Na Sněžku dorazili kromě věřících také členové české a polské horské služby, protože svatý Vavřinec je patronem nejvyšších českých hor. Jméno svatého Vavřince nese také kaple, která je umístěná na vrcholu Sněžky.