Zprávy | Z archivu rubriky


Demokracii nelze brát jako samozřejmost a na totalitu komunistického režimu nelze zapomínat. Ve svých projevech to uváděli politici, kteří si spolu s pamětníky přišli k budově Českého rozhlasu v Praze připomenout 36. výročí vpádu vojsk někdejší Varšavské smlouvy do Československa. Pietní akce se zúčastnila také stovka lidí převážně staršího a středního věku i několik mladých aktivistů petiční akce Stop komunismu. Potleskem a souhlasným voláním odměnili výzvu předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby se současní politici poučili z chyb svých předchůdců z konce 60. let. Zaorálek uvedl, že snaha vytvořit svobodnější podobu života v Československu neskončila pod pásy tanků okupačních armád, ale o až o rok později při potlačení demonstrace československými ozbrojenými složkami. Teprve srpen 1969 znamenal podle Zaorálka začátek dvou desetiletí normalizace. "Tehdy to nebyly zahraniční armády, ale selhání politických elit, které se nedokázaly opřít o lid a o důvěru v lid, protože neměly dost sebedůvěry," prohlásil Zaorálek. Za největší závazek vůči obětem boje proti totalitě z let 1968 a 1969 proto považuje "důvěru a odvahu dělat otevřenou politiku". Před zapomínáním na komunistickou totalitu varoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). "Každý pátý občan České republiky je připraven ve volbách docela klidně zapomenout, že nějaký totalitní režim vůbec kdy byl, a znovu volí komunistickou stranu," prohlásil. Vyjádřil vděčnost těm, kteří se postavili proti okupačním vojákům, ale i těm, kteří dvě desetiletí přestáli s nezkřivenou páteří". "Děkujeme, že jste nám nedovolili zapomenout, že svoboda existuje a že za ni máme bojovat," dodal. I jeho projev provázely souhlasné výkřiky aktivistů petice Stop komunismu, kteří vynikali mezi ostatními příchozími také díky svým transparentům a odění. Požadovali odstoupení bývalých komunistů ze všech vládních funkcí, potrestání a zákaz komunistické strany. Na sobě měli červená trička s přeškrtnutým komunistickým symbolem - překříženým srpem a kladivem. Aktéři pietního shromáždění z řad prezidentské kanceláře, parlamentu, vlády, ministerstva obrany či hlavního města, uctili památku obětí srpnových dnů také položením věnců pod pamětní desku se jmény 15 lidí, kteří zde zahynuli. U budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se v první den intervence odehrávaly nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. První týdny zahynulo v důsledku invaze, kterou provedla vojska především z okolním zemí bývalého socialistického tábora, přes 90 lidí a několik set jich bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i tři děti ve věku do 15 let, devět mladistvých a 27 lidí mladších 30 let.

Předseda ODS Mirek Topolánek kategoricky odmítl, že by se jeho strana pokusila uplatit deseti miliony korun poslance US-DEU Zdeňka Kořistku, aby nepodpořil novou koaliční vládu. Tuto informaci zveřejnila v pátek Mladá fronta Dnes (MfD) s tím, že Kořistka peníze odmítl. Policisté se přesto případem začali zabývat. Kořistka ČTK potvrdil, že v této věci vypovídal na policii. ODS podle Topolánka považuje Kořistkova vyjádření za křivá nařčení a žádá jej, aby je doložil důkazy. "ODS zároveň oznamuje, že podnikne veškeré právní kroky na ochranu svého dobrého jména i dobrého jména svých přestavitelů," uvedl Topolánek v prohlášení pro ČTK.

Kořistka názory opozičních politiků na celou kauzu nechtěl komentovat. "V podstatě mě chtěli zkorumpovat," uvedl ale v MfD. "Ta nabídka je limitovaná časem a platí půl roku," dodal a ujistil, že byla myšlena naprosto vážně. Člověka, který ho jménem ODS oslovil, však Kořistka nechce jmenovat. Bojí se o svou bezpečnost. Tuší také, kdo za ním vyjednavače poslal. List uvádí, že ODS začala lákat ke spolupráci několik unionistů již začátkem července, hned po pádu vlády Vladimíra Špidly. Kořistka v červenci ve sněmovně obsadil místo po odstoupivším Marianu Bieleszovi.

Šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Vlastimil Tlustý považuje celou věc za provokaci. "Já jsem s ním nikdy o ničem nejednal a ani bych nejednal, protože to je člověk, který se vždy vůči ODS vymezoval velmi negativisticky," poznamenal Tlustý na adresu Kořistky. Proto je přesvědčen o tom, že poslanci nikdo nic nenabízel. Kořistkovo prohlášení má "zakrýt prázdné programové prohlášení vlády", řekl Tlustý ČTK.

"Státní zastupitelství se tím článkem bude zabývat," řekl ČTK mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka. Příslušnému obvodnímu zastupitelství, zřejmě Prahy 1, bude v nejbližších dnech uloženo, aby informace zveřejněné v tisku za pomoci policie prověřilo. "Článek bude instanční cestou předán příslušným policejním orgánům, aby prověřily okolnosti, které se v něm uvádí," upřesnil Omelka. Protože z vyjádření poslance Kořistky pro MfD vyplývá, že ho chtěl někdo zkorumpovat ve věci veřejného zájmu, bude policie prověřovat podezření z trestného činu nabízení úplatku. Kořistka už na policii vypovídal.

Od 21. srpna do 3. září 1968 zemřelo při demonstracích proti obsazení Československa vojsky tehdejší Varšavské smlouvy 72 lidí. Jen během prvního dne okupace bylo zabito 58 lidí, z toho 15 u budovy Československého rozhlasu v Praze. Těžké zranění utrpělo 267 lidí. Vyplývá to z nejnovějšího šetření Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Uvedené počty se neustále doplňují. Základní údaje vycházejí z oficiálních zpráv po roce 1969 a ze statistik ministerstva zdravotnictví. ÚDV ovšem také pátral v archivech okresních a krajských nemocnic a v tisku uveřejnil výzvu, aby se přihlásili případní svědkové. Podle vedoucího oddělení dokumentace ÚDV Jana Kalouse nejsou počty stále definitivní. Zkresluje je totiž to, že se řada lidí ze strachu z možného postihu nenechala vůbec ošetřit. Mnozí také požádali lékaře, aby je neuváděl do zápisů.

Další vlna občanských nepokojů se zvedla v roce 1969. K prvnímu výročí okupace bylo při protestních demonstracích pět lidí zabito a 49 zraněno. Tehdy se již režim snažil potlačit nepokoje vlastními silami. Proti demonstrantům zasahovaly výhradně československé ozbrojené složky: Lidové milice, armáda a nově zřízené speciální pořádkové jednotky - předchůdci pozdějších pohotovostních pluků, které zasahovaly například v lednu 1989 během Palachova týdne. V roce 1969 potlačovalo demonstrace v Praze 3500 členů Lidových milicí a 2100 vojáků.

V roce 1968 postupovali kriminalisté podle Kalouse při vyšetřování násilných úmrtí ještě standardním způsobem. Ve většině případů došli k závěru, že pachatel je příslušník spojeneckých vojsk. Nikdy se jim ho však nepodařilo zjistit, neboť vojáci podezřelí z násilností se vždy urychleně transportovali do rodné země. V roce 1969 už ale kriminalisté nevyslýchali svědky a neprováděly se ani balistické zkoušky, které by mohly určit pachatele střelby.

V souvislosti s okupací v roce 1968 bylo z vlastizrady obviněno 13 státních a armádních funkcionářů, kteří údajně vstup okupačních armád sami iniciovali anebo mu napomáhali. Mezi obviněnými byli například Miloš Jakeš, Jozef Lenárt či Zdeněk Mlynář. Jediným odsouzeným je zatím Karel Hoffmann, který si v srpnu začal odpykávat svůj čtyřletý trest.