Zprávy | Z archivu rubriky


Na maximálně 50.000 lidí s rozhodovacími pravomocemi, včetně jejich rodinných příslušníků, by se mohla vztahovat majetková přiznání, na jejichž zavedení se v rámci boje proti korupci dohodla vládní koalice. Ministr vnitra František Bublan v nědělním diskusním pořadu České televize uvedl, že věcný záměr zákona, který by měla projednat vláda už v září, ještě bude konzultovat s předsedou Unie svobody- DEU a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem.

Unionisté měli k záměru koaličních socialistů dlouhodobě výhrady, zavedení přiznání se nakonec stalo součástí nové koaliční smlouvy ČSSD, US-DEU a KDU-ČSL. Bublan uvedl, že neví, jaké výhrady k záměru Němec má, současně připustil, že se návrh může ještě změnit. Podle odhadu autorů zákona by se povinnost skládat majetková přiznání týkala zhruba 15.000 státních zaměstnanců a 20.000 policistů. "Jsou to ti, kteří mají skutečně rozhodovací pravomoc. Zcela určitě bychom se vešli do 50.000 lidí," uvedl Bublan. Účty by skládali také politici a soudci. "Není to policejní nástroj, pouze protikorupční opatření, daň za to, že ten člověk pracuje ve státní správě," bránil Bublan záměr proti kritice, podle které tím chce stát pouze zvětšovat své pravomoci. Přiznání budou státní zaměstnanci podávat svým nadřízeným, u kterých budou i archivována. "Na finanční úřad by to šlo pouze v případě, že tam budou nějaké nejasnosti," popsal Bublan mechanismus kontroly.

Bublan by chtěl zavést také registr bankovních účtů, a to jako nástroj policie a zpravodajských služeb v boji proti terorismu. Zatím podle něj nejsou Češi schopni vyhovět mezinárodním úmluvám o terorismu, které požadují možnost kontrol bankovních kont rizikových organizací. "Museli bychom obcházet třicet, čtyřicet velkých bankovních institucí a hledat, jestli náhodou tato organizace tam nemá účet," uvedl. Pokud by registr bankovních účtů vznikl, vedla by jej Česká národní banka a policie by do něj mohla nahlížet jen na základě soudního příkazu. "Bylo by to evidováno a pod kontrolou," uvedl ministr s tím, že návrh půjde do vlády a Poslanecké sněmovny v balíku zákonů o boji proti terorismu. Kdy se tak stane, neuvedl.

Stovky lidí navštívily víkendové Slavnosti keltské kultury v Nižboru na Berounsku. Zájemci se mohli nejen dozvědět řadu zajímavostí o našich předcích, ale také ochutnat ukázky keltského jídelníčku či si vyzkoušet neobvyklé soutěže. "Přišlo sem kolem šesti stovek lidí, rozhodně jsme s takovým zájmem spokojení," řekl ČTK Václav Horák z pořádajícího sdružení Keltoi.

Sobotní část slavností nesla název Den hojnosti a také návštěvníci měli největší zájem o ukázky jídel a pití, a to především o pečené sele či ryby na dřevěném uhlí. Nechyběla zde ani polévka z kotlů, různé mlsky Keltů či medovina a pivo. Nedělní program patřil ukázkám řemesel a zajímavým hrám a soutěžím. Především děti si s chutí zkoušely mletí mouky, zájem byl také o ukázky tkaní látek a kovářské řemeslo. Na své si přišli i milovníci zábavy, kteří si mohli vyzkoušet lov kance, při kterém házeli kopím na kančí kůži. Siláci se mohli ukázat při vytlačování z kruhu.

Nižborský zámek se nestal útočištěm pro keltské slavnosti náhodou. Již v červnu zde totiž zahájilo provoz Informační centrum keltské civilizace, které provozuje právě sdružení Keltoi. V kraji ojedinělé centrum nabízí prodej knih, hudby i suvenýrů s keltskou tématikou, zajímavé expozice i multimediální projekce o životě Keltů. Podle Horáka je největší zájem lidí o zhruba čtyřicetiminutový film předvádějící keltská řemesla. Centrum získalo brzy slušný ohlas a od jeho vzniku je navštívily již tři tisíce lidí. Mohli se mimo jiné dozvědět podrobnosti o vývoji a rozšíření keltských vojenských družin a kmenových společenstev, o keltských náboženských představách i o jejich životě, práci a dovednostech.

Osm medailí jako před čtyřmi lety ze Sydney přivezou Češi z olympiády v Aténách. Oproti australským hrám ovšem získali jen jedno zlato díky desetibojaři Romanu Šebrlemu, ale předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek to nepovažoval za ústup z pozic. Podle jeho slov sportovci v nabité konkurenci jakžtakž udrželi tempo. Celkový dojem z olympiády měl Jirásek dobrý. "Ústupem je, že nebyly tak divácky navštívené jako v Sydney a Salt Lake City," porovnal Jirásek. Pokud něco olympiádu podle jeho soudu narušilo, tak to byly dopingové aféry. "Bylo jich tady nečekaně mnoho. Byly vědomé, spojené s podváděním a hříšníci měli zastání u vedení svých výprav," řekl Jirásek k více než pětadvaceti případům.

Před cestou do Atén Jirásek říkal, že by byl spokojen, pokud se česká výprava přiblíží k výsledkům ze Sydney. "A to si myslím, že se stalo," uvedl Jirásek. V Řecku startoval největší počet reprezentantů, ale medailová úspěšnost byla menší. Zvýšil se počet čtvrtých, pátých a šestých míst. "Těch je nápadně mnoho. Je otázkou, jestli to jsou kandidáti na příští medaile nebo je v tom jiná zákonitost, proč se nedostali na medaile," řekl Jirásek. Zklamán z výkonů reprezentantů nebyl. "Nikde jsem neviděl, že by někdo hodil flintu do žita, že by to odflákl," všímal si Jirásek i zaujetí a bojovnosti závodníků.

Zisk jedné zlaté medaile je nejhorším výsledkem od olympiády v Melbourne 1956. Jirásek upozornil, že od té doby se vrcholná výkonnost rozšířila do mnoha zemí světa. "Tyhle olympiády z padesátých let se těžko dají s tímhle srovnávat. Já si myslí, že se v té konkurenci jakžtakž udrželo tempo," konstatoval Jirásek. Jestli se něco udělalo špatně, je otázka pro jednotlivé svazy a metodiky. Pomocná ruka i pokladna olympijského výboru byla podle Jiráska otevřená.

Irská opozice zesiluje tlak na to, aby bylo odebráno irské občanství bývalému šéfovi Harvardských fondů Viktoru Koženému, který je v České republice stíhán pro rozsáhlé podvody. Důvodem je fakt, že Česko se chystá požádat o jeho vydání Bahamské ostrovy, kde Kožený žije. Česká policie jej stíhá jako uprchlého a soud na něj vydal mezinárodní zatykač. Opoziční Labouristická strana tvrdí, že držení irského pasu podezřelými osobami jako je Kožený může poškodit pověst země. "Může to vyvolat dojem, že Irsko je pro mezinárodní darebáky jakési bezpečné útočiště," řekl labourista Joe Costello. Poté, co se objevily informace o žádosti o vydání Koženého z Baham, je podle něj "naléhavě nutné" přehodnotit jeho irské občanství.

Kožený je jedním ze světových boháčů, kteří získali irské občanství v rámci programu "pas na prodej", který byl nedávno zrušen. Program umožňoval bohatým lidem koupit si irské občanství za závazek, že budou v Irsku podnikat. Kožený je stíhán spolu s bývalým šéfem představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým, který žije ve středoamerickém Belize. Oba podle policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený je stíhán také v USA kvůli zpronevěře 182 milionů dolarů (asi pět miliard korun).

Z policejních protokolů neunikly informace o případu pokusu uplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Ministr vnitra František Bublan nechal zpracovat analýzy tisku a výpovědí Kořistky na policii, z nich vyplývá, že policie nepochybila. Bublan to řekl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kořistka před týdnem naznačil, že policie poskytla některé informace o jeho případu novinářům. V případě, že by se to potvrdilo, chtěl Kořistka žádat od Bublana vysvětlení. Takovéto úniky informací jsou podle něj "signálem pro všechny občany o neprofesionální práci policie". "Analýza je uzavřená a únik informací nebyl potvrzen. Navíc jsem přikázal vyšetřovatelům, aby přísně vedli evidenci těch, kteří se s protokolem budou seznamovat. Je to velice omezený okruh lidí a snažíme se už dopředu zamezit nějakému úniku informací," uvedl Bublan s tím, že počet vyšetřovatelů případu "se dá spočítat na prstech jedné ruky". "Je to dobrá zpráva a policie koná profesionálně," řekl Kořistka k Bublanovým slovům ČTK.

Bublan také uvedl, že policie má v případu údajného úplatku ve výši 10 milionů korun ještě v rukávu řadu vyšetřovacích metod. Připustil, že jako nepřímý důkaz by mohl být použit také detektor lži. Na něj by podle ministra vnitra měli usednout všichni tři aktéři schůzky, na které lobbista Jan Večerek a tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík měli Kořistkovi úplatek nabídnout. Topolánek by procedurou projít podle Bublana neměl, protože se schůzky osobně neúčastnil. "V tomto případě by to bylo nadbytečné, protože se jedná o ten okamžik, kdy údajně došlo k nabídce, nebo nedošlo," konstatoval ministr. Kořistka už o možnosti použít detektor lži mluvil v úterý s vyšetřovatelem. "Souhlasím, ale s podmínkou, že detektorem projdou i další dva účastníci schůzky. A nebojím se," řekl ČTK.

Ministr vnitra nemá informace o tom, že o aféře věděl předem expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla. O tom, že Špidla v létě varoval šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka před možnou diskreditační kampaní, řekl Mladé frontě Dnes Dalík. Expremiér to však popírá a jednoznačně to nepotvrdil ani Topolánek. "Pochybuji o tom, že Špidla věděl o této události," uvedl ministr.

Topolánek kategoricky odmítá, že by ODS nabídla poslanci úplatek výměnou za to, že zákonodárce nezvedne ruku při hlasování o důvěře nové vládě. Připustil, že za Kořistkou poslal jejich společného přítele, který měl zjistit, za jakých podmínek by byl poslanec ochoten nepodpořit vládu. Tento vyjednavač prý Kořistkovi žádné peníze nenabídl.

Více než 5000 lidí z tuzemska i zahraničí navštívilo letošní jubilejní 45. ročník mezinárodního Chopinova festivalu. Po týdnu festival v Mariánských Lázních skončil závěrečným koncertem Západočeského symfonického orchestru a sólistky, špičkové izraelské klavíristky Diny Yofeové. "Můžeme říci, že kromě počasí se nám letos podařilo snad vše, z 12 koncertů nebyly úplně vyprodány snad jen dva," řekl ČTK předseda pořádající Společnosti Fryderyka Chopina a prezident festivalu Ivan Klánský. Akce patří k největším Chopinovským festivalům na světě. Na přehlídce vystoupili světoví umělci zvučných jmen, program ale nabídl i další akce, například golfový turnaj, výtvarné výstavy nebo páteční nokturno na zámku Kynžvart, kde vystoupila skupina Spirituál Kvintet. "Byla to taková vzpomínka na tragicky zesnulého Karla Zicha, který byl členem přípravného výboru Chopinovy společnosti a který nám s pořádáním festivalu vždy velmi pomáhal," řekl Klánský.

Z letošních koncertů vyzdvihl Klánský, sám klavírní virtuóz, zejména pondělní vystoupení britského klavíristy Iana Fountaina, koncert současné české mladé hvězdy Martina Kasíka a vystoupení amerického pianisty Adama Wodnického.

V rámci festivalu se konalo také zasedání Mezinárodní federace Chopinových společností, kterých je na celém světě od Argentiny, přes Evropu až po Thajsko celkem 46, uvedl Klánský. Sám je místopředsedou mezinárodní federace. Na celém světě se podle něj koná asi jen devět Chopinových festivalů podobných tomu mariánskolázeňskému.

Festival se koná každoročně od roku 1959 a je největší akcí Chopinovy společnosti, která sídlí právě v Mariánských Lázních. Skladatel zde pobýval před více než 160 lety v domě U bílé labutě. Festival se nekonal pouze jedinkrát - v roce 1968. Letošního zahájení se zúčastnila manželka prezidenta Livia Klausová. Prezident Václav Klaus a jeho polský kolega Aleksandr Kwasnievski letos poprvé převzali nad festivalem záštitu.