Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo pro místní rozvoj bude požadovat po Romské zaměstnanecké agentuře při dálnici D47 zpátky zhruba deset milionů korun, které jí loni přidělilo z evropského fondu Phare. Audit vyslaný resortem odhalil podvodné čerpání peněz. Agentura ale obvinění odmítá. Píše to nejnovější vydání časopisu Týden, který vyjde v pondělí. Audit například zjistil fingované rekvalifikační kurzy, zfalšovanou docházku, většina školitelů z údajných kurzů neměla patřičné vzdělání. "Všechny kurzy proběhly," cituje Týden Milana Polhoše z romské agentury, kterou financuje ministerstvo práce a sociálních věcí. "Tlačíme k tomu, aby Romská zaměstnanecká agentura byla pohnána k zodpovědnosti," řekl ČTK tajemník Rady vlády pro záležitosti romské komunity Czeslaw Walek s tím, že peníze od začátku nebyly využívány v souladu s projektem. Potvrdil, že romská agentura vykazovala fingované kurzy a falšovala docházku. "Pracovníci agentury brali nepřiměřeně velké peníze za těch pár kurzů, co dělali," dodal Walek. Mezi vyučujícími se například objevili i příbuzní Polhoše. "No a co, Romové mají velké rodiny," brání se Milan Polhoš obvinění z klientelismu. Jaroslavu Polhošovi vyplatil za údajných 80 hodin školitelské práce téměř 5000 eur (zhruba 160.000 Kč), nárok však měl podle časopisu Týden na pouhou desetinu. Polhoš se brání tím, že neuměl anglicky a podepsal, co se mu předložilo. Cílem romské agentury bylo organizovat rekvalifikační kurzy pro zhruba 500 Romů tak, aby mohli pracovat při chystané výstavbě dálnice D47. Na to získala prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj 12 milionů korun z fondů Evropské unie. Ministerští úředníci budou požadovat zpět deset milionů, zbývající dva miliony nestihla agentura utratit, uvedl Týden.

Agentura vznikla v březnu loňského roku v Přerově z iniciativy dvou představitelů Sdružení romských podnikatelů a soukromníků Aleše Barana a Milana Polhoše. Podezření, že se rekvalifikační kurzy Romů pro chystanou dálnici neuskutečnily, čelí podnikatelé od února letošního roku. Kvůli celkovým pochybnostem ohledně čerpání peněz z programu Phare pozastavila 4. srpna Evropská komise příliv těchto peněz do republiky. Mluvčí komise v úterý oznámil, že zákaz by mohl být zrušen koncem roku, dodává Týden. Objem pozastavených prostředků se odhaduje na 120 milionů eur, tedy asi 3,7 miliardy korun.

Osm medailí jako před čtyřmi lety ze Sydney přivezou Češi z olympiády v Aténách. Oproti australským hrám ovšem získali jen jedno zlato díky desetibojaři Romanu Šebrlemu, ale předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek to nepovažoval za ústup z pozic. Podle jeho slov sportovci v nabité konkurenci jakžtakž udrželi tempo. Celkový dojem z olympiády měl Jirásek dobrý. "Ústupem je, že nebyly tak divácky navštívené jako v Sydney a Salt Lake City," porovnal Jirásek. Pokud něco olympiádu podle jeho soudu narušilo, tak to byly dopingové aféry. "Bylo jich tady nečekaně mnoho. Byly vědomé, spojené s podváděním a hříšníci měli zastání u vedení svých výprav," řekl Jirásek k více než pětadvaceti případům.

Před cestou do Atén Jirásek říkal, že by byl spokojen, pokud se česká výprava přiblíží k výsledkům ze Sydney. "A to si myslím, že se stalo," uvedl Jirásek. V Řecku startoval největší počet reprezentantů, ale medailová úspěšnost byla menší. Zvýšil se počet čtvrtých, pátých a šestých míst. "Těch je nápadně mnoho. Je otázkou, jestli to jsou kandidáti na příští medaile nebo je v tom jiná zákonitost, proč se nedostali na medaile," řekl Jirásek. Zklamán z výkonů reprezentantů nebyl. "Nikde jsem neviděl, že by někdo hodil flintu do žita, že by to odflákl," všímal si Jirásek i zaujetí a bojovnosti závodníků.

Zisk jedné zlaté medaile je nejhorším výsledkem od olympiády v Melbourne 1956. Jirásek upozornil, že od té doby se vrcholná výkonnost rozšířila do mnoha zemí světa. "Tyhle olympiády z padesátých let se těžko dají s tímhle srovnávat. Já si myslí, že se v té konkurenci jakžtakž udrželo tempo," konstatoval Jirásek. Jestli se něco udělalo špatně, je otázka pro jednotlivé svazy a metodiky. Pomocná ruka i pokladna olympijského výboru byla podle Jiráska otevřená.

Irská opozice zesiluje tlak na to, aby bylo odebráno irské občanství bývalému šéfovi Harvardských fondů Viktoru Koženému, který je v České republice stíhán pro rozsáhlé podvody. Důvodem je fakt, že Česko se chystá požádat o jeho vydání Bahamské ostrovy, kde Kožený žije. Česká policie jej stíhá jako uprchlého a soud na něj vydal mezinárodní zatykač. Opoziční Labouristická strana tvrdí, že držení irského pasu podezřelými osobami jako je Kožený může poškodit pověst země. "Může to vyvolat dojem, že Irsko je pro mezinárodní darebáky jakési bezpečné útočiště," řekl labourista Joe Costello. Poté, co se objevily informace o žádosti o vydání Koženého z Baham, je podle něj "naléhavě nutné" přehodnotit jeho irské občanství.

Kožený je jedním ze světových boháčů, kteří získali irské občanství v rámci programu "pas na prodej", který byl nedávno zrušen. Program umožňoval bohatým lidem koupit si irské občanství za závazek, že budou v Irsku podnikat. Kožený je stíhán spolu s bývalým šéfem představenstva Harvardského průmyslového holdingu Borisem Vostrým, který žije ve středoamerickém Belize. Oba podle policie v letech 1995 až 1997 převáděli majetek v hodnotě 11,5 miliardy z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Poškodili tím údajně holding, který pak skončil v likvidaci. Kožený je stíhán také v USA kvůli zpronevěře 182 milionů dolarů (asi pět miliard korun).

Z policejních protokolů neunikly informace o případu pokusu uplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Ministr vnitra František Bublan nechal zpracovat analýzy tisku a výpovědí Kořistky na policii, z nich vyplývá, že policie nepochybila. Bublan to řekl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kořistka před týdnem naznačil, že policie poskytla některé informace o jeho případu novinářům. V případě, že by se to potvrdilo, chtěl Kořistka žádat od Bublana vysvětlení. Takovéto úniky informací jsou podle něj "signálem pro všechny občany o neprofesionální práci policie". "Analýza je uzavřená a únik informací nebyl potvrzen. Navíc jsem přikázal vyšetřovatelům, aby přísně vedli evidenci těch, kteří se s protokolem budou seznamovat. Je to velice omezený okruh lidí a snažíme se už dopředu zamezit nějakému úniku informací," uvedl Bublan s tím, že počet vyšetřovatelů případu "se dá spočítat na prstech jedné ruky". "Je to dobrá zpráva a policie koná profesionálně," řekl Kořistka k Bublanovým slovům ČTK.

Bublan také uvedl, že policie má v případu údajného úplatku ve výši 10 milionů korun ještě v rukávu řadu vyšetřovacích metod. Připustil, že jako nepřímý důkaz by mohl být použit také detektor lži. Na něj by podle ministra vnitra měli usednout všichni tři aktéři schůzky, na které lobbista Jan Večerek a tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík měli Kořistkovi úplatek nabídnout. Topolánek by procedurou projít podle Bublana neměl, protože se schůzky osobně neúčastnil. "V tomto případě by to bylo nadbytečné, protože se jedná o ten okamžik, kdy údajně došlo k nabídce, nebo nedošlo," konstatoval ministr. Kořistka už o možnosti použít detektor lži mluvil v úterý s vyšetřovatelem. "Souhlasím, ale s podmínkou, že detektorem projdou i další dva účastníci schůzky. A nebojím se," řekl ČTK.

Ministr vnitra nemá informace o tom, že o aféře věděl předem expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla. O tom, že Špidla v létě varoval šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka před možnou diskreditační kampaní, řekl Mladé frontě Dnes Dalík. Expremiér to však popírá a jednoznačně to nepotvrdil ani Topolánek. "Pochybuji o tom, že Špidla věděl o této události," uvedl ministr.

Topolánek kategoricky odmítá, že by ODS nabídla poslanci úplatek výměnou za to, že zákonodárce nezvedne ruku při hlasování o důvěře nové vládě. Připustil, že za Kořistkou poslal jejich společného přítele, který měl zjistit, za jakých podmínek by byl poslanec ochoten nepodpořit vládu. Tento vyjednavač prý Kořistkovi žádné peníze nenabídl.