Zprávy | Z archivu rubriky


Čechoameričané, kteří do začátku 90. let ztratili občanství své původní vlasti, vesměs hodnotí kladně, že čeští emigranti z dob komunistického režimu měli uplynulých pět let možnost zpětně se o ně přihlásit. "Zákon přišel pozdě, ale přece," řekl ČTK v New Yorku jeden z představitelů tamějších krajanů, vydavatel čtrnáctideníku Americké listy Petr Bísek. Lhůta k prohlášení o tom, že nynější občan USA či jiné země býval občanem Československa, začala v září 1999 a skončí 2. září. "Možná, že měla trvat neomezeně," poznamenal Bísek. O novele, která by umožnila žádat o navrácení občanství bez časového omezení, by měl v září jednat český Senát. Vztah původní vlasti k Čechoameričanům se "krok po kroku zlepšuje," řekl Bísek. Až do roku 1999 měli ovšem krajané pocit, že je vlády odstrkují, soudí. Američané podle něho už dlouho považovali úmluvu z 20. let za protiústavní, zatímco "česká strana ji zneužívala". Upozornil také na nesprávný český výklad amerického postoje k občanství. "Vlády před rokem 1999 tvrdily, že USA nepovolují dvojí občanství. To ovšem není pravda. Spojené státy dvojí občanství nedoporučují, ale nemohou mu zabránit. O americké občanství člověk přijde, jen pokud se ho zřekne," uvedl. Zákon o navracení občanství přišel zhruba rok po takzvané restituční tečce. O navracení komunisty zabaveného majetku mohli žádat jen čeští občané. "Zdálo se nám, že zákony o občanství a o restitucích jsou proti nám, i když to tak třeba nebylo. Možná za to může spěch, s nímž se tvořily," řekl Bísek. "Chyběl při tom pohled do budoucna. Zákony jsou příliš podrobné, mnoho detailů se musí průběžně novelizovat. Nelze předem odhadnout veškeré situace, a tak řada osudů se do nich nevejde" dodal. V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie získávají české pasy na významu. Jejich držitelé, i když jsou současně Američany, mohou využívat veškerých výhod, které členství v unii poskytuje, například ve vzdělávání či zdravotní péči. "Možná se ukáže, že je to výhodné," soudí Petr Bísek, i když nepředpokládá, že by to byla hlavní pohnutka pro žádosti o vrácení občanství.

Růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí sice zpomalil, přesto si Češi za své platy koupí více zboží a služeb než Poláci, Maďaři a Slováci. Podstatně lépe než Češi jsou na tom ale Slovinci, kteří po zohlednění cen zboží a služeb vydělávají o třetinu více a drží se na špičce zemí střední a východní Evropy. Vyplývá to z údajů společnosti Patria Online. Průměrný Čech ve druhém čtvrtletí vydělával 17.817 korun měsíčně. Průměrný Maďar sice v přepočtu na koruny bere zhruba o dvě stovky více, ale protože je v Maďarsku dráž, koupí si za svojí mzdu méně než Čech. V přepočtu na koruny a po zohlednění cen zboží a služeb tak průměrná mzda v Maďarsku činí 16.041 korun, v Polsku 17.504 korun a na Slovensku 12.910 korun. Nejvíce v regionu vydělávají Slovinci s průměrnou mzdou 26.361 korun. Více než Češi si za průměrnou mzdu koupí také Chorvati, protože chorvatská průměrná mzda činí 22.128 korun. Naopak nejhůře v regionu je na tom Bulharsko s průměrnou mzdou 7427 korun. V Německu průměrná měsíční mzda podle odhadu Patria Online ve druhém čtvrtletí činila 2266 eur, což v přepočtu odpovídá zhruba 72.553 korunám. Přepočet po zohlednění toho, že v tuzemsku je zhruba o polovinu levněji, vychází příznivěji a průměrná německá mzda tak činí 36.502 Kč. Průměrná mzda v Česku po zohlednění cen zboží a služeb dosahuje 49 procent německé úrovně a ekonomové odhadují, že ČR dožene Německo až za několik desítek let. Slovinská průměrná mzda odpovídá 72 procentům německé úrovně, Slovenská 35 procentům.

Z policejních protokolů neunikly informace o případu pokusu uplatit poslance US-DEU Zdeňka Kořistku. Ministr vnitra František Bublan nechal zpracovat analýzy tisku a výpovědí Kořistky na policii, z nich vyplývá, že policie nepochybila. Bublan to řekl v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kořistka před týdnem naznačil, že policie poskytla některé informace o jeho případu novinářům. V případě, že by se to potvrdilo, chtěl Kořistka žádat od Bublana vysvětlení. Takovéto úniky informací jsou podle něj "signálem pro všechny občany o neprofesionální práci policie". "Analýza je uzavřená a únik informací nebyl potvrzen. Navíc jsem přikázal vyšetřovatelům, aby přísně vedli evidenci těch, kteří se s protokolem budou seznamovat. Je to velice omezený okruh lidí a snažíme se už dopředu zamezit nějakému úniku informací," uvedl Bublan s tím, že počet vyšetřovatelů případu "se dá spočítat na prstech jedné ruky". "Je to dobrá zpráva a policie koná profesionálně," řekl Kořistka k Bublanovým slovům ČTK.

Bublan také uvedl, že policie má v případu údajného úplatku ve výši 10 milionů korun ještě v rukávu řadu vyšetřovacích metod. Připustil, že jako nepřímý důkaz by mohl být použit také detektor lži. Na něj by podle ministra vnitra měli usednout všichni tři aktéři schůzky, na které lobbista Jan Večerek a tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík měli Kořistkovi úplatek nabídnout. Topolánek by procedurou projít podle Bublana neměl, protože se schůzky osobně neúčastnil. "V tomto případě by to bylo nadbytečné, protože se jedná o ten okamžik, kdy údajně došlo k nabídce, nebo nedošlo," konstatoval ministr. Kořistka už o možnosti použít detektor lži mluvil v úterý s vyšetřovatelem. "Souhlasím, ale s podmínkou, že detektorem projdou i další dva účastníci schůzky. A nebojím se," řekl ČTK.

Ministr vnitra nemá informace o tom, že o aféře věděl předem expremiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla. O tom, že Špidla v létě varoval šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka před možnou diskreditační kampaní, řekl Mladé frontě Dnes Dalík. Expremiér to však popírá a jednoznačně to nepotvrdil ani Topolánek. "Pochybuji o tom, že Špidla věděl o této události," uvedl ministr.

Topolánek kategoricky odmítá, že by ODS nabídla poslanci úplatek výměnou za to, že zákonodárce nezvedne ruku při hlasování o důvěře nové vládě. Připustil, že za Kořistkou poslal jejich společného přítele, který měl zjistit, za jakých podmínek by byl poslanec ochoten nepodpořit vládu. Tento vyjednavač prý Kořistkovi žádné peníze nenabídl.

Více než 5000 lidí z tuzemska i zahraničí navštívilo letošní jubilejní 45. ročník mezinárodního Chopinova festivalu. Po týdnu festival v Mariánských Lázních skončil závěrečným koncertem Západočeského symfonického orchestru a sólistky, špičkové izraelské klavíristky Diny Yofeové. "Můžeme říci, že kromě počasí se nám letos podařilo snad vše, z 12 koncertů nebyly úplně vyprodány snad jen dva," řekl ČTK předseda pořádající Společnosti Fryderyka Chopina a prezident festivalu Ivan Klánský. Akce patří k největším Chopinovským festivalům na světě. Na přehlídce vystoupili světoví umělci zvučných jmen, program ale nabídl i další akce, například golfový turnaj, výtvarné výstavy nebo páteční nokturno na zámku Kynžvart, kde vystoupila skupina Spirituál Kvintet. "Byla to taková vzpomínka na tragicky zesnulého Karla Zicha, který byl členem přípravného výboru Chopinovy společnosti a který nám s pořádáním festivalu vždy velmi pomáhal," řekl Klánský.

Z letošních koncertů vyzdvihl Klánský, sám klavírní virtuóz, zejména pondělní vystoupení britského klavíristy Iana Fountaina, koncert současné české mladé hvězdy Martina Kasíka a vystoupení amerického pianisty Adama Wodnického.

V rámci festivalu se konalo také zasedání Mezinárodní federace Chopinových společností, kterých je na celém světě od Argentiny, přes Evropu až po Thajsko celkem 46, uvedl Klánský. Sám je místopředsedou mezinárodní federace. Na celém světě se podle něj koná asi jen devět Chopinových festivalů podobných tomu mariánskolázeňskému.

Festival se koná každoročně od roku 1959 a je největší akcí Chopinovy společnosti, která sídlí právě v Mariánských Lázních. Skladatel zde pobýval před více než 160 lety v domě U bílé labutě. Festival se nekonal pouze jedinkrát - v roce 1968. Letošního zahájení se zúčastnila manželka prezidenta Livia Klausová. Prezident Václav Klaus a jeho polský kolega Aleksandr Kwasnievski letos poprvé převzali nad festivalem záštitu.