Zprávy | Z archivu rubriky


Řeky z České republiky odvádějí nyní o 90 procent čistší vodu, než tomu bylo před 15 lety. Ministerstvo životního prostředí to považuje za český příspěvek k čistotě moří a oceánů. Světový svátek mořských vod připadá na úterý. OSN ho letos věnovala propagaci zodpovědného přístupu k vodě, a to jak při pobřežích, tak ve vnitrozemí. "Heslem svátku je Objev oceán u svých dveří," řekl ČTK Jakub Kašpar z tiskového oddělení ministerstva.

Ačkoli kvalita českých vod v některých ukazatelích pokulhává za průměrem Evropské unie, zlepšující se zdraví českých řek se projevilo ve zvýšení druhové četnosti vodních a na vodu vázaných organismů. Po více než 50 letech se například vrátil do labských vod losos. Nyní se správci toků zaměřují na snižování objemu sloučenin dusíku a fosforu, které podporují nadměrný výskyt sinic vodního květu. Do šesti let by měla mít vlastní čistírnu odpadních vod každá obec nad 2000 obyvatel a starší čistírny by měly být doplněny technologiemi na odstraňování dusíku a fosforu z vody.

Jako vnitrozemský stát s povodím řek Labe, Odry a Dunaje se republika hlásí k odpovědnosti za ochranu Severního, Baltského a Černého moře. Je členem mezinárodních komisí na ochranu těchto řek. Expertní skupiny se věnují přípravě ozdravných programů a ochraně veletoků. Země se chce také stát členem Mezinárodní velrybářské komise, aby se přidala k ochráncům kytovců.

Za jednoho z největších státníků poslední éry označil český prezident Václav Klaus bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana, který zemřel v sobotu ve věku 93 let. "Myslím, že bez něho by konec komunismu nebyl tak rychlý a nebyl by dokonce ani tak klidný, jak tomu ve skutečnosti bylo," řekl ČTK Klaus před odletem do Normandie na oslavy 60. výročí spojeneckého vylodění.

Hluboce zasáhla zpráva o Reaganově úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla. "Byl to muž s pevnými postoji, kterými se nezpochybnitelně zasloužil o pád komunismu. Jsem rád, že jsem se s ním měl možnost osobně v Kalifornii setkat a pohovořit," uvedl první postkomunistický prezident v prohlášení, které ČTK tlumočil jeho tajemník Jakub Hladík.

Senátor a bývalý disident Jan Ruml vzpomíná na Reagana jako na člověka, který spolu s bývalou britskou předsedkyní vlády Margaret Thatcherovou "pohnul dějinami". "Už jen to, že jasně komunistický systém pojmenoval - označil jej za Říši zla - to tehdy dokázal málokdo," podotkl Ruml.

Právě toto označení však Reaganovi vytýká jiný bývalý disident Petr Uhl: "Způsob, jakým eskaloval spory mezi USA a SSSR, nebyl příznivý pro naši věc, pro věc svobody a emancipace ve Východní Evropě". Podle Uhla Reagan svou politikou zaháněl ruskou stranu do kouta a škody pak museli napravovat až jeho nástupci ve funkci. "Já jsem nesouhlasil s jeho politikou," poznamenal Uhl.

Klaus zatím nechtěl předjímat, zda se Reaganova pohřbu zúčastní. Vzhledem k tomu, že se stále upřesňuje podoba posledního rozloučení, Bílý dům ještě nezačal rozesílat pozvánky.

Na koncertě smíření uspořádaném v sobotu v Praze kanceláří Sudetoněmeckého krajanského sdružení vystoupil komorní pěvecký sbor ze Stuttgartu. Těleso založili v padesátých letech lidé, kteří museli po válce odejít z jižní Moravy. I v sobotu zpíval sbor v krojích, které se nosily na Znojemsku, když tam žili německy mluvící obyvatelé.

Koncertu naslouchalo v řecko-katolickém kostele svatého Klimenta na Starém Městě asi 50 lidí. Zněla především hudba již nežijících českých Židů a českých Němců. "Budoucí generace budou daleko tolerantnější, budou moci být více nepředpojaté než my," řekl ČTK místopředseda Senátu Jan Ruml, který byl mezi pozvanými.

Kritizoval současně ty, kdo jiným vyčítají, že iniciují akce ke smiřování nebo, že se takových akcí zúčastňují. "Zasazovat ho do politických souvislostí a hovořit o zneužívání dialogu je zbytečné a nemístné. Nikdo nic nezneužívá, nikdo nechce historii stavět na hlavu - všichni víme, jak to bylo, víme, kde byly příčiny a následky - a je o tom potřeba hovořit," prohlásil Ruml.

Smíření není podle senátora jednorázový akt, ale série "nejrůznějších kontaktů na nejrůznějších úrovních". "Pokud iniciátoři takové akce pořádají, rád se jich zúčastním. Kde jinde bychom se mohli setkat, kde jinde méně konfrontačně než v kostele a při koncertě, který má název Smíření?. Má to symbolizovat, že musíme spolu vést dialog, ať chceme nebo nechceme - už kvůli budoucnosti," řekl Ruml.

Loňské otevření kanceláře SKS v Praze vyvolalo rozruch. Její představitelé ale tvrdí, že má být hlavně kontaktní informační kanceláří, nemá se zabývat propagandou a za cíl si klade dialog s českou občanskou společností.

V relativně bezpečném prostředí se v současné době nachází Česká republika. Uvádí to Vojenská strategie ČR, kterou ve středu projedná vláda. V rámci Severoatlantické aliance mají vojáci své úkoly při přípravě společné obrany proti napadení a zvyšují své schopnosti i výstavbou jednotek, zařazených do sil rychlé reakce NATO, tedy protichemických specialistů. Češi se také aktivně podílí v integrovaném sytému protivzdušné obrany NATO (NATINEADS). Pro jednotky zapojené do aliančních sil rychlé reakce, které podléhají aliančnímu velení, chce vláda od parlamentu předem souhlas s jejím vysláním do zahraničí.

V případě budoucích evropských sil, takzvaných bojových skupin, by bylo vyslání spojeno s přesnou specifikací jednotky a financování. Česko původně ideu bojových skupin odmítalo, nyní není proti. Síly EU jsou podle Vojenské strategie budovány jako "kompatibilní a komplementární se silami NATO".

V zahraničí má být Česko podle dokumentu schopno účastnit v jedné alianční, unijní nebo koaliční operaci na prosazení míru 3000 lidí po půl roku bez rotace, a to od roku 2007 nebo ekvivalentním prvkem letectva po dobu maximálně tří měsíců bez rotace. To až po roce 2010.

Jinou možností je účast v mírové operaci až praporem do 1000 osob nebo odpovídajícím prvkem letectva s rotací po šesti měsících. Současně je možná účast až 250 vojáků v druhé, následně vzniklé a paralelně probíhající operaci nejvýše po půl roku.

Do humanitárních a záchranných operací v zahraničí poskytnou podle Vojenské strategie ozbrojené síly maximálně rotu do 250 osob, účelově postavenou pro konkrétní situaci. Pro přepravu humanitární pomoci a osob do zahraničí, postižených následky živelních pohrom, havárií a násilných činností, mohou ozbrojené síly nabídnout dopravní letadla.

Policejní řidič, který údajně vezl ministra vnitra Stanislava Grosse a ujel vysokou rychlostí automobilu novinářů z Mladé fronty Dnes, kteří ho sledovali, jednal v souladu s právními předpisy. Když zjistil, že vozidlo někdo sleduje, byla dokonce jeho povinnost zvýšit rychlost a pronásledovatele setřást. Nemohl přece vědět, že jde o novináře, řekl ČTK ministr.

Podle Grosse je "jiný právní stav u civilního řidiče kteréhokoli ministra a u řidiče policie ochranné služby, která chrání ústavní činitele". "Policejní řidič může na rozdíl od civilního řidiče zvýšit rychlost, když zjistí, že vůz někdo sleduje," vysvětloval. "Každý člověk přece ví i z filmu, že když někdo má policejní ochranu a ta policejní ochrana zjistí, že ji někdo sleduje, tak prostě ta policejní ochrana musí konat. Kdyby ten řidič jel padesátikilometrovou rychlostí a nedělal nic, tak bude po právu potrestaný podle služebních předpisů, že nekonal v souladu se zákonem a předpisy," rozčiloval se šéf vnitra.

Právníci a politici ale mají na tento případ různé názory. Podle známého pražského advokáta Tomáše Sokola je po právní stránce za jízdu automobilu vždy zodpovědný jeho řidič. V případu údajného porušování dopravních předpisů tak vina podle něj neleží na ministrovi, ale pouze na řidiči.

"Nadřízený nemůže za žádné situace tomu řidiči přikázat, aby porušoval pravidla silničního provozu," řekl ČTK Sokol. Zdůraznil, že se to netýká pouze rychlosti, ale i technického stavu vozidla. Výjimka podle něj nastává pouze v případě, kdy posádka vozu zapne maják a sirénu. "Pak se na ně některá ustanovení nevztahují," dodal právník.

Informace o porušování předpisů vozu ministra vnitra přinesla Mladá fronta Dnes. Podle jejích redaktorů Grossův automobil několikrát překročil povolenou rychlost. "Maják spuštěný nebyl," řekl ČTK Jiří Kubík z domácí redakce listu.

První skupina protichemických specialistů řecké armády, kteří budou zodpovědní za ochranu olympijských her v Aténách, ukončila v sobotu výcvik. Řekové se cvičili ve vojenském prostoru Březina u Vyškova mimo jiné i prakticky, se stopovým množství skutečných látek. Další skupina řeckých specialistů začne studovat ve Vyškově příští týden. Celkem má být proškoleno 48 specialistů.

Řečtí specialisté si prověřili nejen své odborné znalosti, ale také psychickou zátěž, kterou práce s nebezpečnými látkami přináší. Pracovali s tak vysoce nebezpečnými látkami, jako je sarin, soman, VX, yperit a lewesit. Čeští lektoři vysvětlovali otázky průzkumu, detekce a identifikace nebezpečných látek a způsoby dekontaminace jedů.

Velitel řecké jednotky, tvořené 24 chemiky a zdravotníky, podplukovník Nasos Konstantinov byl s úrovní výcviku dokonale spokojen, uvedla Majkusová. "Máme zkušenost již s nizozemskými a americkými ochrannými oděvy, takže můžeme srovnávat. České oděvy jsou velmi dobře použitelné a vojákům přinášejí pocit, že jsou pohybliví a zároveň dobře chráněni", zhodnotil české vybavení podle Majkusové řecký velitel.

Kromě výcviku Řeků v Česku je stále ve hře i možnost, že do Atén vyrazí i čeští protichemičtí specialisté, aby na místě pomohli s ochranou olympiády. Jednání o této misi se vedou mezi Řeckem a NATO; aliance české odborníky zatím o pomoc nepožádala.