Zprávy | Z archivu rubriky


Zákony přijímané v souvislosti s trestnou činností mládeže jsou dobré, ale úřady při jejich uplatňování málo spolupracují. Vyplývá to ze zprávy o účinnosti této legislativy, kterou ve středu schválila vláda premiéra Stanislava Grosse.

Ministři se touto problematikou zabývají několik hodin poté, co policie dopadla nezletilého mladíka podezřelého z vraždy čtyřiaosmdesátileté důchodkyně v obci Písty na Nymbursku. Chlapec se k vraždě přiznal. V srpnu je to druhá vražda, z níž je podezřelý nezletilý pachatel. Královehradečtí kriminalisté obvinili v pondělí dvanáctiletého chovance výchovného ústavu v Kostelci nad Orlicí z toho, že na útěku 12. srpna nůžkami ubodal jednaosmdesátiletou ženu z Olešnice u Čestic na Rychnovsku.

Na počátku letošního roku začal platit nový zákon, který upravuje stíhání mladistvých a soudy s nimi. Zákon počítá s větším množstvím alternativních trestů výchovné povahy. Speciální soudy mohou mladistvým pachatelům, tedy lidem ve věku od 15 do 18 let, například nařídit, aby se podrobili výchovným, terapeutickým, vzdělávacím či rekvalifikačním programům. Jako trest jim mohou uložit pokutu od 1000 do půl milionu korun, zákaz různých činností a podmíněné či nepodmíněné vězení v délce od jednoho roku do pěti let. V případě skutků, za které dospělému hrozí výjimečný trest, to může být podle trestního zákona až deset let. Při projednávání tohoto zákona navrhovali někteří poslanci i snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let. Nová legislativa také zvýšila sociálně-právní ochranu dětí.

Rakouský prezident Heinz Fischer, který byl ve středu v Praze na jednodenní pracovní návštěvě, se v otázce takzvaných Benešových dekretů shoduje se svým českým protějškem Václavem Klausem pouze částečně. Oba prezidenti však po jednání na Pražském hradě souhlasili s tím, že minulost nesmí zatížit vztahy Rakouska a Česka. Zdůraznili také, že otázky dekretů a Temelína nebyly hlavním tématem jejich debaty.

"Shodujeme se v tom, že společně odsuzujeme to, co těmto událostem předcházelo, tedy celou epochu hitlerismu a nacismu," řekl Fischer novinářům. Dodal, že v některých věcech týkajících se dekretů se s Klausem neshoduje, konkrétní příklady však neuvedl.

Dotazy, které prezidentům pokládali čeští i rakouští novináři, se nejčastěji týkaly právě témat Benešových dekretů a jaderné elektrárny Temelín. "Domnívám se, že naše pohledy jsou společné i v tom, že zde docházelo k bezpráví a přivítali jsme některé výroky (z české strany), které k tomuto zazněly," uvedl Fischer. Dodal, že na minulost je třeba pohlížet objektivně a čestně. Domnívá se, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti činily své".

Podle Klause nemůže minulost zatěžovat vztahy obou států, které jsou podle obou hlav států velmi dobré. "Tato návštěva by měla vydat jasný signál, že máme, oba prezidenti, maximální zájem na co nejlepších sousedských vztazích," prohlásil Klaus. "Všichni se kriticky díváme na svou minulost, jsme si vědomi toho, co se v ní odehrálo," uvedl. Zatímco minulost nelze změnit, je důležité soustředit se na to, "co udělat s naším dneškem, aby se taková minulost nikdy neopakovala", soudí Klaus.

Lobbování mezi zákonodárci by měl upravovat spíše zákon než etický kodex, míní předseda Senátu Petr Pithart. Řekl to ČTK v souvislosti s úterním oznámení předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, že chce ve spolupráci s Pithartem připravit etický kodex zákonodárce. Tato norma by podle Zaorálka měla mimo jiné stanovit pravidla pro kontakt poslanců a senátorů s podnikatelským prostředím.

Pithart pokládá lobbování za činnost "svrchovaně důležitou a naprosto legitimní", která se ale musí řídit určitými pravidly a být kontrolovatelná. "Bylo by lepší regulovat to zákonem tak, jak je to v některých zemích na západ od nás," uvedl.

Kodex by měl podle Zaorávka také zamezit tomu, aby si strany přetahovaly své zákonodárce. Pithart je k tomu ale trochu skeptický. Poznamenal, že problém přestupování zákonodárců z jedné strany do druhé nebyl uspokojivě vyřešen ani za dvě desetiletí první republiky. "Jsou určité věci, které opravdu záleží na svědomí jednoho každého," uvedl.

Pithart tak připomněl ústavou předepsaný poslanecký a senátorský slib, podle něhož zákonodárci mají svůj mandát od voličů vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. "Řídí-li se zákonodárce v poslední instanci vlastním svědomím, pak mandát nepatří straně," podotkl Pithart. Ústavním zákonem chce zabránit přestupům mezi frakcemi během volebního období také šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.

Jeho i Zaorálkova iniciativa souvisely s oznámením poslance US-DEU Zdeňka Kořistky, že mu před třemi týdny muž blízký ODS nabídl deset milionů korun, když nepodpoří novou vládu. Kořistka peníze odmítl. ODS se od nabídky distancovala a Kořistku žaluje.