Zprávy | Z archivu rubriky


Na nadcházejícím summitu NATO v Istanbulu česká delegace zřejmě nepodpoří případný návrh na zapojení Severoatlantické aliance do dění v Iráku. Vyplynulo to z úterního vyjádření premiéra Vladimíra Špidly. "Tato otázka byla debatována a česká delegace to nenavrhne ... v mandátu není, že bychom tuto myšlenku podporovali," řekl po jednání Bezpečnostní rady státu novinářům.

Členové tohoto orgánu se za účasti prezidenta Václava Klause shodli na mandátu, s nímž česká delegace v čele s Klausem do Turecka pojede. "Materiál tvoří dobrý podklad," řekl prezident.

Bezpečnostní rada také schválila vojenskou strategii Česka, ale naopak se zatím neshodla na tom, jaký má mít Česká republika přístup k evropské bezpečnostní a obranné politice. "Ukazuje se, že je třeba ještě dost pracovat na jasné pozici České republiky vůči evropským bezpečnostním obranným strukturám a politikám," uvedl prezident.

Politici se ale podle něj shodli na tom, že tato věc "nehoří do zítřka, pozítřka, příštího týdne". Názor na to, do jaké míry mají evropské státy mít společnou obrannou politiku a co je v této věci pro republiku výhodnější, české politiky dlouhodobě rozděluje. Prezident je spíš odpůrcem dalšího prohlubování součinnosti na tomto poli, Špidla zastává opačný názor.

V souvislosti se summitem aliance Klaus uvedl, že NATO by si mělo politicky ujasnit postup k okolí. "Považujeme za důležité, co se tam bude vyjednávat ohledně NATO a Střední východ, NATO a Rusko, NATO a Ukrajina, NATO a Středomoří," uvedl Klaus. Špidla pak tento výčet doplnil o západní Balkán. "Má bezprostřední vliv na bezpečnostní situaci České republiky," řekl.

Prezident uvedl, že už místo konání předurčuje summit k tomu, aby věnoval velkou pozornost oblasti Blízkého východu. Česká republika by mohla sehrát určitou roli zprostředkovatele při řešení problémů na hranicích mezi Libanonem, Sýrií a Izraelem. Českého ministra zahraničí Cyrila Svobodu o to v únoru v Bejrútu požádal zvláštní zmocněnec OSN pro Libanon Staffan de Mistura.

Český rozhlas zpřístupnil speciální internetové stránky věnované nadcházejícímu 60. výročí vylodění spojenců v Normandii a potažmo blížícímu se výročí konce druhé světové války. Součástí stránek www.rozhlas.cz/valka bude i unikátní databáze svědectví československých válečných veteránů - a to jak v písemné, tak ve zvukové podobě, která vznikla ve spolupráci se sdružením Post Bellum.

"Nemáme cíl být neprůstřelným encyklopedickým projektem, chtěli jsme jej založit na základě příběhů lidí," řekl novinářům k projektu editor stránek Jiří Hošek z ČRo. Zájemci na webových stránkách naleznou i základní historická data největšího konfliktu v dějinách lidstva, množství fotografií a zvukových záznamů, týkajících se nejen západní fronty, ale i bojů na frontě východní či v Pacifiku.

Na www.rozhlas.cz/valka je zatím k mání prvních šest svědectví československých válečných veteránů, včetně mluveného slova a fotografií. Sdružení zdokumentovalo přes tři stovky žijících účastníků bojů, zpracovaných svědectví je podle předsedy sdružení Mikuláše Kroupy kolem stovky. "Do dvou let doufáme, že jejich počet dosáhne osmi set," dodal Kroupa. Všechna by se časem měla na internetu objevit.

V databázi sdružení Post Bellum, která je přístupná také na stránkách www.hrdinove.cz, je přes 2000 jmen, současný počet žijících veteránů odhaduje Kroupa na tisícovku. Vedle vzpomínek československých válečných veteránů plánují autoři projektu do budoucna umístit i vzpomínky lidí, kteří válku prožili na okupovaných územích, či svědectví z druhé strany - Němců bojujících na straně wehrmachtu.

Příprava smlouvy o desetiletém pronájmu 14 švédských stíhaček Jas-39 Gripen a související smlouvy o průmyslové spolupráci mezi ČR a Švédskem vrcholí. Náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva v úterý ČTK řekl, že obě smlouvy by mohla dostat vláda již příští týden. Kontrakt by pak měl být završen politickým memorandem o porozumění.

Podle některých informací by se mohlo českým vyjednavačům podařit dohodnout pro chystaný pronájem nových stíhaček nižší cenu než 21 miliard korun, za něž švédská vláda tyto stroje původně nabídla. Česká strana podle ministerstva obrany od začátku vyjednávání usiluje nejen o snížení ceny, ale také o co nejlepší vybavení letounu.

Ministerstvo trvá například na tom, aby stíhačky pro Českou republiku byly vybaveny americkými protiletadlovými střelami středního doletu AMRAAM, bez nichž by jejich bojová účinnost byla nízká. Informační ředitel konsorcia švédské firmy SAAB Military Aircraft a konsorcia Gripen International Owe Wagermark ČTK řekl, že švédské stíhačky jsou kompatibilní s výzbrojí Severoatlantické aliance, a to i pokud jde o americké střely středního dosahu AMRAAM.

Česká strana v podmínkách smlouvy požaduje také to, aby stíhačky uměly rozeznávat cizí a vlastní letouny. Požadavky české strany, které původní švédská nabídka neobsahovala, nebudou ale podle ministerstva obrany v žádném případě znamenat zvýšení ceny. Musí být splněny nejpozději do roka po dodávce strojů, jinak by vůči dodavateli následovaly sankce. "Švédská strana ale už dnes garantuje, že všechny námi požadované úpravy gripenů stihne ve stanoveném termínu realizovat," informoval mluvčí ministra obrany Ladislav Šticha.