Zprávy | Z archivu rubriky


Hlasitý apel na zrušení takzvaných Benešových dekretů zazníval na letošním srazu odsunutých sudetských Němců, Sudetoněmeckých dnech v Norimberku. Bavorský premiér Edmund Stoiber, tradiční patron setkání, vzkázal Praze, že nemůže očekávat, že v EU diskuse o dekretech a jejich zrušení utichne. "Dekrety jsou nyní evropskou záležitostí. Pokud Češi doufají, že teď budou mít pokoj, pak musím říci: Až teď začíná nová diskuse, ve společné EU, v evropském prostoru," řekl Stoiber. V projevu oceňovaném potleskem a souhlasnými výkřiky prohlásil, že Česko musí odsoudit poválečné vyhnání Němců. Dokud to Praha neučiní, nemůže očekávat oficiální návštěvu bavorského premiéra. "Chceme Evropu, v níž vyhnanecké dekrety nebudou mít místo. Měly už dlouho ležet na smetišti dějin a teď naopak byly v roce 2002, v předvečer rozšíření EU českým parlamentem demonstrativně posíleny. Teď už asi víte, proč tam nepojedu," řekl Stoiber. Rozhořčené kritiky se dočkal také amnestijní zákon z roku 1946, který českému obyvatelstvu promíjel mimo jiné zločiny divokého odsunu. "Něco takového nepatří do Evropy. To musí pryč, za to budeme bojovat. Pět let, deset let, patnáct let, a jednou se nám to podaří," apeloval. Bavorská ministryně práce a sociálních věcí Christa Stewensová v sobotu kritizovala také nedávný zákon o ocenění Edvarda Beneše. Sobotní atmosféra srazu naznačovala, že letošní shromáždění vyzní spíše smířlivě, například předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt věnoval dekretům jen letmou kritiku. V neděli ale zazněly ostré tóny i od mluvčího landsmanšaftu Johanna Böhma, který označil Česko za výsledek etnických čistek a tvrdil, že tendence k vyhánění zazněly už na Slovanském sjezdu v Praze v roce 1848.

Evropská unie by měla mít ústavu a Evropský parlament (EP) by měl získat větší pravomoci v legislativě. Shodla se na tom většina ze sedmi lídrů politických seskupení, která by podle průzkumů mohla uspět při volbách českých europoslanců. Ústavu odmítli v anketě ČTK pouze první muži kandidátek opoziční ODS a hnutí Nezávislí Jan Zahradil a Vladimír Železný. Bývalý šéf Novy je ale na rozdíl od Zahradila pro větší pravomoci europarlamentu při schvalování norem EU. Všichni lídři se naopak shodovali v tom, že by si členské země měly zachovat právo veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice, v daních či v sociální oblasti. Rovněž souhlasí s tím, aby se výdaje europoslanců proplácely podle skutečných nákladů, ne paušálně jako nyní.

Evropský parlament by se měl podle Libora Roučka (ČSSD) "postupně stát obdobou národních parlamentů". Pro zavedení standardní procedury schvalování evropských norem je také lídr Sdružení nezávislých a Evropských demokratů Josef Zieleniec. Nyní EP o návrzích norem, které mu předkládá Evropská komise, spolurozhoduje s Radou ministrů EU. Lídr unionistů Helena Rögnerová chce skutečnou dělbu moci v EU na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Podle Zuzany Roithové (KDU- ČSL) by měl EP získat právo rozhodovat ve všech oblastech, v nichž Rada ministrů EU rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Zahradil má za to, že EP nepotřebuje větší legislativní pravomoci. "Stačí, kdyby lépe využíval ty, které už má. Potřebuje ovšem větší pravomoci vůči Evropské komisi - především právo schvalovat či odvolávat jednotlivé komisaře, nikoli jenom komisi jako celek. Pak bychom nemuseli akceptovat kdejakého 'Teličku' za komisaře jen proto, aby vůbec nějaká komise vznikla," míní Zahradil. Vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička byl do funkce prvního eurokomisaře za Česko nominován na poslední chvíli přes výhrady vládní KDU-ČSL i opoziční ODS. Také podle lídra Zelených Jakuba Patočky by EP měl mít větší práva při schvalování složení Evropské komise.

Lídři až na Zahradila soudí, že se EP stane zárodkem celoevropské demokracie. Mnozí věří tomu, že lidé si v budoucnu budou vybírat europoslance na základě jejich postoje k evropským tématům. Nejoptimističtější je v tomto směru Patočka, podle něhož lidé budou Zelené volit na základě debaty o evropských otázkách už nyní. Naopak Rouček se Zahradilem si myslí, že lidé budou evropské poslance volit podle dění na domácí politické scéně či příslibu obhajoby národních zájmů.

Několik stovek bývalých politických vězňů si v sobotu v Jáchymově připomnělo oběti komunistického teroru. Akce Jáchymovské peklo se letos konala popatnácté. Zločiny komunismu podle bývalých vězňů dosud zůstávají nepotrestány. Dvoudenní setkání pokračovalo mší a manifestačním průvodem k památníku obětí komunismu. Skupina bývalých vězňů při odpočítávaní "levá dva" přišla až před kostel sv. Jáchyma. "Říkalo se tomu různě. Třeba buzerantský pochod, protože jsme byli lanem svázáni tak těsně k sobě, že jsme se navzájem museli dotýkat," popsal někdejší praktiky dozorců Jaroslav Kopáček, který v komunistických pracovních táborech strávil šest z deseti let, ke kterým byl odsouzen za protistátní činnost. Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naďa Kavalírová varovala před tím, aby se na zločiny komunismu zapomínalo. "Prokázání trestní odpovědnosti těch, kteří se na procesech proti lidskosti a likvidačních snahách podíleli, musí být jedním z cílů konfederace," řekla. Právě jáchymovské tábory měly podle jejích slov jediný cíl: likvidaci vězňů s maximálním využitím jejich pracovní síly.

Politickým vězňům ale chybejí i zákony, které by zohledňovaly jejich postavení ve společnosti. "Usilujeme o spravedlivé uznání důchodových nároků novodobých otroků oproti zvýhodnění jejich otrokářů," uvedla Kavalírová. Konfederace chce dál prosazovat uznání třetího odboje a přijetí zákona o nucených pracích. Setkání se letos zúčastnilo více politiků než v předchozích letech, mimo jiné i předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a ministr zahraniční Cyril Svoboda. Podle senátora Jiřího Lišky z ODS je ale stále řada politiků, kteří se s komunismem odmítají vypořádat. Jan Zahradil (ODS) na dotaz ČTK přiznal, že zákony, které požadují bývalí političtí vězni, se ani za 15 let nepodařilo prosadit. "Je to jeden z největších dluhů, které politická elita v tomto státě má," řekl.