Zprávy | Z archivu rubriky


Zhruba šedesát lidí, převážně bývalých politických vězňů, si připomnělo na motolském hřbitově památku obětí komunismu. Pietního shromáždění na místě, kam totalitní režim tajně ukládal urny popravených odpůrců komunismu, se zúčastnilo i několik politiků. "Nejhorší byly výslechy," vzpomínal v rozhovoru s novináři Jiří Oktábec, který byl v 50. letech vězněn za to, že navzdory zákazu pokračoval jako skautský vedoucí v práci s dětmi. Výslech podle něj sloužil k tomu a byl veden tak, "abyste se přiznal k věcem, o kterých jste nebyl schopen ani uvažovat". Z projevů řečníků často zaznívalo varování před nebezpečím návratu komunismu. KSČM je už řadu měsíců, aspoň co se voličských preferencí týká, druhou nejsilnější stranou. "Radost z toho nemám, ale předpokládám, že je to tím, že je tady velká nezaměstnanost," uvedl Oktábec.

V Československu bylo v letech 1948 až 1989 odsouzeno v politických procesech k vězení více než čtvrt milionu lidí, 241 z nich bylo popraveno. Režim posílal své odpůrce například i do jáchymovských dolů. V cihlové třídírně uranové rudy pracovali bez technického vybavení prakticky holýma rukama. Při třídění a drcení rudy byli vystaveni přímému radioaktivnímu záření. Pohřebiště politických vězňů v Praze-Motole objevili badatelé teprve v roce 1999 díky zkoumání archivních materiálů. Do té doby se předpokládalo, že jediným pohřebištěm popravených politických vězňů v Praze je hřbitov v Ďáblicích. V Motole byly anonymní urny tajně ukládány mezi lety 1958 až 1965.

Šestičlenný mezinárodní tým odborníků na jadernou bezpečnost nezjišťoval, kde by v České republice mělo vzniknout úložiště jaderného odpadu. Experti prověřovali program přípravy vybudování jaderného skladu a tím, kde nakonec bude stát, se nezabývali. Na dotaz ČTK to uvedl jeden ze členů mise a zároveň vědecký tajemník Mezinárodní komise pro atomovou energii (MAAE) Jean-Marie Potier. Jejich úkolem bylo zhodnotit pokrok v přípravách od roku 1993. Tehdy se zahraniční vědci o tento problém zajímali poprvé a Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) uložili několik doporučení. "Musím konstatovat, že ve většině bodů byla doporučení splněna," řekl další člen mise, německý výzkumník Wernt Brewitz. Oficiální posudek týdenní mise dostanou české úřady do poloviny srpna, oznámil dále Potier.

Program přípravy hlubinného úložiště počítá s tím, že vhodná lokalita bude vybrána do roku 2025. Jeho provoz by měl být zahájen v roce 2065. "Bude určeno pro veškerý radioaktivní odpad z jaderných elektráren Dukovany i Temelín a fungovat by mělo do roku 2100," řekl ředitel správy úložišť Vítězslav Duda. Vybudování skladu včetně příprav bude stát podle odhadů 48 miliard korun. Všechny činnosti SÚRAO s tím spojené jsou podle jeho ředitele financovány z tzv. jaderného účtu, na který přispívají všichni původci radioaktivního odpadu. Úřad zatím vytypoval šest lokalit, všude ale narazil na odpor veřejnosti. Proto nyní požádal vládu o pětiletý odklad dalších geologických prací.