Zprávy | Z archivu rubriky


Moderní radary, ale i samotné střely amerického "deštníku" protiraketové obrany by mohly být rozmístěny v České republice, pokud s tím bude souhlasit česká vláda. V rozhovoru se skupinou českých novinářů to ve Washingtonu nevyloučili bezpečnostní experti z tamních ministerstev zahraničí a obrany. Případné rozmístění systému je však otázkou několika let. O zapojení ČR do protiraketového deštníku hovořil nedávno v USA i ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ten pokládá zapojení do programu za výhledově perspektivní možnost obrany českého vzdušného prostoru, experti v rozhovoru s novináři nevyloučili dokonce ani možnost, že vzdušný prostor by v rámci dohod o rozmístění raketových systémů mohla střežit například americká letadla.

Česká republika je z hlediska své polohy v centru Evropy podle Američanů vhodným místem pro umístění střel. Ty mají být podle představ vojenských odborníků schopny zasáhnout přilétající balistickou střelu a zničit ji. Spojené státy přitom, na rozdíl třeba od programu "hvězdných válek" Ronalda Reagana, nepočítají s masivním útokem balistickými střelami, ale spíše jen s jednou nebo několika málo střelami, odpálenými z některého z rizikových států. Systém je stále ve vývoji. Absolvoval zatím sedm zkoušek, z nichž pět bylo úspěšných. Pro obranu Evropy před podobným útokem je podle expertů potřeba jen jedno místo odpálení "obranných" střel, variantami jsou dvě nebo tři místa.

Fond dopravní infrastruktury dostane nad rámec svého letošního rozpočtu 500 miliónů korun od Fondu národního majetku na opravy dopravních cest po srpnových záplavách. Rozhodla o tom na svém středečním zasedání vláda. Fond dopravy podle svého ředitele Pavla Švagra očekává, že prostředky získá během října. Prostředky mají být poskytnuty podle připravenosti jednotlivých žadatelů použít je ještě letos. V původním rozpočtu na letošní rok fond počítal s příjmem od FNM 22,4 miliardy korun. Po povodních dostal předběžný příslib půlmiliardového zvýšení této sumy. Ještě během záplav fond uvolnil 500 miliónů Kč na nejnutnější opravy ze svých rezerv, tuto částku ale již vyčerpal. Ministerstvo dopravy a spojů odhadlo škody na dopravní infrastruktuře způsobené záplavami na 9,65 miliardy korun, fond dopravy by měl z této sumy hradit zhruba 6,3 miliardy. Vláda měla ve středu rovněž probírat návrh rozpočtu fondu dopravy na příští rok. Projednání bodu však odložila na dobu, kdy bude jednat o státním rozpočtu a rozpočtu FNM.

Ve 22 obcích Mělnicka od půlnoci opět platí stav nebezpečí, který kvůli odstraňování povodňových škod vyhlásil přednosta okresního úřadu. Vláda ve středu vzala jeho rozhodnutí na vědomí. Nařízení platí do 21. října. Stav nebezpečí skončil ve vybraných obcích na Mělnicku 30. září. Původně okres i například mělnická radnice o prodloužení neuvažovaly. Koncem minulého týdne ale starostové postižených obcí přesvědčili krizový štáb, že škody po povodních se nepodařilo dosud odstranit. Navíc se po odčerpání spodní vody a vyplavování podloží objevují nové praskliny objektů. Starostové i zástupci okresu se shodli na tom, že v části Mělnicka jsou stále ohroženy život, zdraví, majetek obyvatel i životního prostředí. Původně chtěli zástupci okresu stav nebezpečí rovnou prodloužit, ale po řadě jednání jej museli 30. září zrušit a ve středu vyhlásit znovu. Stav nebezpečí umožňuje starostům větší pravomoce při odstraňování škod. Okresní úřad navíc také nařídil, aby při těchto pracích pomáhali občané ve výkonu civilní služby.

Projednání obnovy Jihočeského, Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje, které postihly srpnové povodně, ve středu vláda odložila. ČTK to bez bližších informací řekla mluvčí vlády Anna Stárková. Povodně způsobily v těchto krajích škody celkem za zhruba 55,13 miliardy korun. Suma peněz, která na obnovu těchto oblastí půjde ze státního rozpočtu, zatím není známa.

Ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) stáhl ze středeční vládní schůze návrh, podle něhož mělo být na politiku zaměstnanosti přesunuto 1,65 miliardy korun, které jeho úřad ušetřil na nevyplacených důchodech. Peníze na podporu v nezaměstnanosti v říjnu Škromachovo ministerstvo vyčerpá. Ze 4,8 miliardy korun určených v rozpočtu na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání bylo k 20. září vyčerpáno téměř 96 procent. V říjnu bude tato kapitola zcela prázdná. Naopak v důchodové politice se podle informací tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí proti předpokladům ušetřilo.

Vláda vyhověla žádosti ministra kultury Pavla Dostála, aby stát přispěl na rekonstrukci náhrobku básníka a generála Matěje Miloty Zdirada Poláka, který se zasloužil o výuku češtiny na rakouskouherských vojenských školách. Na opravu poskytne vláda dar 78.000 korun. Polák je pohřben na hřbitově ve vídeňském Novém Městě. Náhrobek je vlastnictvím jeho potomků, proto může ministerstvo poskytnout peníze pouze formou daru za souhlasu kabinetu. Oprava se uskuteční v rámci přípravy mezinárodního sympozia, které se sejde ve Vídni a jehož tématem bude 250 let cizojazyčného vzdělávání v rakouské armádě na příkladu češtiny. Zároveň má sympozium připomenout současné postavení češtiny s přihlédnutím ke sjednocování Evropy.

Ministři také schválili uvolnění peněz pro propouštěné hutníky v důsledku restrukturalizace ocelářského průmyslu. V letošním roce podle ministerstva průmyslu a obchodu mají dostat 216 miliónů korun, z toho 50 miliónů již bylo poskytnuto. "Restrukturalizace ocelářského průmyslu je spojena s výrazným snižováním počtu pracovníků ocelářských společností," prohlásilo ministerstvo. Po jejím ukončení bude v hutích pracovat o 5359 zaměstnanců méně. Celkem u 4279 lidí vznikne v letech 2002 až 2005 nárok na výplatu příspěvku dle nařízení vlády. Příspěvky se zaměřují především na tzv. prorůstové programy, podporující vznik pracovních míst zejména v Moravskoslezském kraji. V tomto regionu je soustředěno zhruba 90 procent ocelářské výroby České republiky a vykazuje vyšší míru nezaměstnanosti než celostátní průměr.

V úterý byli v pražském Karlíně evakuováni obyvatelé činžovních domů číslo 51 a 53 v Sokolovské ulici. Jak řekl starosta osmé městské části Josef Nosek (ODS), v domech se objevily trhliny ve zdech, které dříve nebyly vidět. Narušené budovy podle něj museli opustit nájemníci zhruba osmi až deseti bytů. Zájem o nouzové ubytování projevila podle Noska pouze jedna rodina. Většina nájemníků se po vyklizení budov přestěhovala ke svým příbuzným či známým. Oba domy dočasně přecházejí z kategorie B do kategorie C, kam patří všechny neobyvatelné stavby. Podle starosty je nyní čeká důkladný statický průzkum. Pokud se prokáže, že jsou životu nebezpečné, mohou být strženy. V opačném případě se do nich lidé budou moci vrátit. Radnice Prahy 8 nechala v Karlíně minulý týden evakuovat ze stejného důvodu také nájemníky tří domů v Thámově a Urxově ulici.

Do kategorie C je nyní zařazeno 38 domů. Jejich počet se však neustále mění. Nejvíce neobyvatelných domů stojí v Křižíkově a Sokolovské ulici. Další jsou v Březinově, Vítkově, Šaldově, Kollárově, Pobřežní a Pernerově ulici, na Karlínském náměstí a v ulicích Petra Slezáka a Prvního pluku. Srpnová povodeň zasáhla ze všech pražských čtvrtí nejvíce právě Karlín. V něm a v přilehlé části Libně zaplavila na 1100 domů, které vyžadují dlouhodobý dohled statiků. Po povodni se v Karlíně zřítily kvůli podmáčení tři domy, a to dva v Sokolovské a jeden v Křižíkově ulici. Nikdo nezahynul ani nebyl raněn. Další dům v Křižíkově ulici číslo 63 strhli dělníci kvůli porušené statice.