Zprávy | Z archivu rubriky


České věznice se připravují na vzrůstající počet nebezpečných vězňů. "Je to reakce na to, že se ve střední Evropě usazuje organizovaný zločin a zlepšuje se spolupráce s Interpolem," řekla dnes novinářům ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová.

Podle ní je v současné době v českých věznicích z 16.500 vězňů zhruba deset procent cizinců. Mnozí z nich mají teroristický nebo vojenský výcvik. Největší potíže jsou s 800 rusky mluvícími vězni. Drobné potyčky a snaha o pasivní odpor jsou u nich na denním pořádku. "Předejít se tomu snažíme odděleným umísťováním nebo rotací," dodala.

První náměstek generální ředitelky Bohuslav Burkiewicz považuje aktuální situaci v českých věznicích za vážnou, trvá však na tom, že jí má vězeňská správa pod kontrolou. Nejvyhrocenější bývá situace ve vazebních věznicích, ve věznicích s ostrahou a zvýšenou ostrahou.

Právě potlačování vězeňských vzpour bylo tématem čtvrtečního metodického cvičení, které vězeňská správa uspořádala ve Stráži pod Ralskem. Zúčastnilo se ho přibližně 150 příslušníků vězeňské služby ze 16 věznic. Podobné akce budou v budoucnu uskutečňovat pravidelně.

Naposledy hrozila vzpoura v českých věznicích loni v listopadu. Vzpoura v 11 věznicích měla krýt útěk několika rusky mluvících vězňů. Výbuchu násilí zabránil v noci na 12. listopadu zásah několika set příslušníků policie a vězeňské služby. Zajištění bezpečnosti českých věznic je drahou záležitostí. Jen letos na ni vězeňská správa dostane od státu 153 miliónů korun. Strategickým cílem vězeňské správy je podle Meclové vybudovat moderní věznici, která umožní oddělené ubytování jednotlivých vězňů. Česká republika dosud nemá ani jediné podobné zařízení. "Je to otázka pěti až deseti let, její realizace závisí na finančních možnostech," poznamenala. Náklady na jeden den ve věznici v ČR činí v současné době 608 korun, v Británii se pohybují kolem 100 liber.

Světu hrozí období "špatného počasí", je tedy zapotřebí po vzoru biblického Noema vybudovat "bezpečnostní archu". Její kostru musí vytvořit nadcházející summit Severoatlantické aliance, který se sejde 21. listopadu v Praze, řekl dnes generální tajemník NATO George Robertson. Pochmurnou vizi světa 21. století předestřel mezinárodní konferenci organizované aliancí v Bruselu pod názvem "Praha 2002: Výzva a změna pro NATO". Stejně jako další řečníci volal po rychlém budování vojenských schopností nového typu v členských zemích, po sdílení kapacit a peněz, po novém myšlení při budování partnerských vztahů s nečleny.

"Je obtížné přecenit význam pražského summitu. Pozve ke vstupu nové členy a definitivně tak ukončí rozdělení Evropy z dob studené války. Prohloubí partnerství NATO se sousedy na jihu a na východě. Dá alianci jasnější profil v boji proti terorismu a v reakci na šíření zbraní hromadného ničení. Odpoví na výzvu zlepšit obranyschopnost NATO novými závazky, cíli a konkrétními kroky."

Robertson vylíčil v nezvykle černých barvách budoucí svět, na který bude Praha muset reagovat. Předpověděl výrazný růst nestability, která se bude přelívat bez omezení do dalších částí světa. Odtud šíření násilí a zločinnosti a především nárůst teroristických aktivit. Rozpad dalších chudých zemí vytvoří nová zázemí pro terorismus, přičemž zbraně se budou šířit daleko rychleji a masověji ve světovém měřítku. "Dohromady to je zaručená dodávka nestability, nepříjemné bezpečnostní prostředí, které bude nastolovat obtížné a často nepředvídané výzvy," prohlásil. Zdůraznil, že nikdo už nebude chráněn zeměpisnou polohou a v NATO se přestane diskutovat o tom, zda ta či ona operace spadá do jeho geografické sféry či nikoli.

"Kavkaz, střední Asie, severní Afrika a Blízký východ nabízejí v současnosti i do budoucnosti hutný koktejl nestability," uvedl. "Pouze nejzavilejší optimista by tvrdil, že proces změn, kterým tyto oblasti procházejí, se obejde bez zásadních zvratů." Nezmínil se výslovně o Iráku, řekl však, že členské státy "musejí brát vážně nebezpečí ze strany zločinných zemí". Pokud odstrašení selže, je třeba hrozbu zlikvidovat úderem, podotkl. Za prioritu měnícího se NATO označil nové vojenské schopnosti orientované na budoucnost. "Potřebujeme více nákladních letadel a méně těžkých tanků. Více přesných naváděných zbraní, rychlých jednotek s týlovou podporou, systémy pozemního průzkumu a ochranu proti chemickým a biologickým zbraním. Potřebujeme štíhlejší, tvrdší a rychlejší jednotky, které jsou schopny jít dál a zůstat na bojišti déle."

"Bezpečnostní archa" vzejde ze splnění těchto úkolů, upevnění přediva vztahů s Ruskem a dalšími partnery, řekl Robertson. "Předvídání deště si nezaslouží žádnou odměnu, odměna však je za postavení archy. V Praze budou obrysy této archy již viditelné."

V úterý byli v pražském Karlíně evakuováni obyvatelé činžovních domů číslo 51 a 53 v Sokolovské ulici. Jak řekl starosta osmé městské části Josef Nosek (ODS), v domech se objevily trhliny ve zdech, které dříve nebyly vidět. Narušené budovy podle něj museli opustit nájemníci zhruba osmi až deseti bytů. Zájem o nouzové ubytování projevila podle Noska pouze jedna rodina. Většina nájemníků se po vyklizení budov přestěhovala ke svým příbuzným či známým. Oba domy dočasně přecházejí z kategorie B do kategorie C, kam patří všechny neobyvatelné stavby. Podle starosty je nyní čeká důkladný statický průzkum. Pokud se prokáže, že jsou životu nebezpečné, mohou být strženy. V opačném případě se do nich lidé budou moci vrátit. Radnice Prahy 8 nechala v Karlíně minulý týden evakuovat ze stejného důvodu také nájemníky tří domů v Thámově a Urxově ulici.

Do kategorie C je nyní zařazeno 38 domů. Jejich počet se však neustále mění. Nejvíce neobyvatelných domů stojí v Křižíkově a Sokolovské ulici. Další jsou v Březinově, Vítkově, Šaldově, Kollárově, Pobřežní a Pernerově ulici, na Karlínském náměstí a v ulicích Petra Slezáka a Prvního pluku. Srpnová povodeň zasáhla ze všech pražských čtvrtí nejvíce právě Karlín. V něm a v přilehlé části Libně zaplavila na 1100 domů, které vyžadují dlouhodobý dohled statiků. Po povodni se v Karlíně zřítily kvůli podmáčení tři domy, a to dva v Sokolovské a jeden v Křižíkově ulici. Nikdo nezahynul ani nebyl raněn. Další dům v Křižíkově ulici číslo 63 strhli dělníci kvůli porušené statice.

Všichni tři čápi černí, kteří na Sibiři dostali satelitní vysílače, jsou už několik týdnů na cestě do zimovišť. Zatímco samečci Petr a Roman odpočívají v jižním Kazachstánu a v Turkmenistánu, Kateřina v uplynulých dnech pokračovala v cestě. Jak sdělil vedoucí projektu Nová odysea Miroslav Bobek, během pondělí a úterý překvapivě přeletěla pohoří Ťan-Šan. Kateřina doletěla počátkem září k vysokohorskému jezeru Issyk-Kul v Kyrgyzstánu. Poté se však po téměř stejné cestě vrátila k severovýchodu, a tak se podle Bobka zdálo, že jen zaletěla do slepé uličky mezi horskými štíty. Minulou neděli se ovšem k tomuto jezeru vrátila a v pondělí zamířila přímo mezi čtyřtisícovky Ťan-Šanu, kde také v noci na úterý přenocovala. Poté začala směřovat k východu a nad čínským územím doletěla na jižní podhůří Ťan-Šanu. Průletem mezi velehorskými štíty připravila Kateřina ornitologům velké překvapení. Vesměs totiž očekávali, že se čápi budou velehorám vyhýbat podobně jako rozlehlým vodním plochám, nad kterými nemají možnost využívat stoupavých vzdušných proudů. Samečci Petr a Roman letí po východní tahové cestě. Kde budou nakonec zimovat, je však - stejně jako v případě Kateřiny - ještě zahaleno tajemstvím, dodal Bobek.

Hlavním organizátorem projektu jsou Český rozhlas a Zoopark Chomutov. Informace o cestě sibiřských čápů se lidé dozvědí na internetové adrese www.rozhlas.cz/odysea a ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha.