Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda KSČM Miroslav Grebeníčeksvé spolustraníky nabádal, aby nepřejímali sociálnědemokratické pojetí politiky, a vyzval je k jednotnému výkladu stranického programu a zásadních stanovisek. V projevu na jednání Ústředního výboru KSČM v Praze uvedl, že v komunistické straně se "tu a tam" lze setkat s "oživováním sociálnědemokratických praktik".

Soudí přitom, že sociální demokraté uplatňují "pravicové triky" a "snaží se dokázat kapitalistům, že jsou lepší správci kapitalismu než konzervativci. Pod taktovkou USA, v zájmu dosažení a upevnění moci, se neštítí ničeho," prohlásil.

Dodal, že nelze donekonečna trpět překračování jednou jasně stanovených hranic, které vymezil sjezd. Žádný konkrétní případ ale neuvedl. Jeho projev je přístupný na internetu. V pasáži, která těmto slovům předchází, Grebeníček konstatoval, že v KSČM je však nejsilnější směr, který prosazuje "adaptaci na nové podmínky při zachování komunistické identity".

Současnou vládu pak kritizoval za vnitřní i zahraniční politiku. Uvedl, že se svým stylem a kroky jen málo liší od pravicových kabinetů 90. let. S odvoláním na stranické analytiky prohlásil, že nynější koaliční vláda nemusí mít dlouhého trvání, předčasné volby ale odmítl. Komunisté v letošních sněmovních volbách zaznamenali výrazný úspěch. Získali 18,5 procenta hlasů, ve dvousetčlenné dolní komoře obsadili 41 křesel, a s přehledem se tak stali třetí nejsilnější parlamentní stranou.

KSČM nepatří ke stranám, které své případné vnitřní spory řeší na veřejnosti. V červnu se její ústřední výbor zabýval názorem městské organizace v Brně, která kritizovala vystupování místopředsedů KSČM Miloslava Ransdorfa a Jiřího Dolejše. Oba podpořili vstup do EU. ÚV KSČM se tehdy za místopředsedy strany postavil.

České věznice se připravují na vzrůstající počet nebezpečných vězňů. "Je to reakce na to, že se ve střední Evropě usazuje organizovaný zločin a zlepšuje se spolupráce s Interpolem," řekla dnes novinářům ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová.

Podle ní je v současné době v českých věznicích z 16.500 vězňů zhruba deset procent cizinců. Mnozí z nich mají teroristický nebo vojenský výcvik. Největší potíže jsou s 800 rusky mluvícími vězni. Drobné potyčky a snaha o pasivní odpor jsou u nich na denním pořádku. "Předejít se tomu snažíme odděleným umísťováním nebo rotací," dodala.

První náměstek generální ředitelky Bohuslav Burkiewicz považuje aktuální situaci v českých věznicích za vážnou, trvá však na tom, že jí má vězeňská správa pod kontrolou. Nejvyhrocenější bývá situace ve vazebních věznicích, ve věznicích s ostrahou a zvýšenou ostrahou.

Právě potlačování vězeňských vzpour bylo tématem čtvrtečního metodického cvičení, které vězeňská správa uspořádala ve Stráži pod Ralskem. Zúčastnilo se ho přibližně 150 příslušníků vězeňské služby ze 16 věznic. Podobné akce budou v budoucnu uskutečňovat pravidelně.

Naposledy hrozila vzpoura v českých věznicích loni v listopadu. Vzpoura v 11 věznicích měla krýt útěk několika rusky mluvících vězňů. Výbuchu násilí zabránil v noci na 12. listopadu zásah několika set příslušníků policie a vězeňské služby. Zajištění bezpečnosti českých věznic je drahou záležitostí. Jen letos na ni vězeňská správa dostane od státu 153 miliónů korun. Strategickým cílem vězeňské správy je podle Meclové vybudovat moderní věznici, která umožní oddělené ubytování jednotlivých vězňů. Česká republika dosud nemá ani jediné podobné zařízení. "Je to otázka pěti až deseti let, její realizace závisí na finančních možnostech," poznamenala. Náklady na jeden den ve věznici v ČR činí v současné době 608 korun, v Británii se pohybují kolem 100 liber.