Zprávy | Z archivu rubriky


Stát má mít podle Senátu možnost účinněji postupovat proti lidem, kteří se vyhýbají práci. Na druhé straně by měl ale také umožnit nezaměstnaným, aby si přivydělali částku až do poloviny minimální mzdy bez ztráty nároku na podporu. Počítá s tím vládní návrh zákona o nezaměstnanosti, který schválil beze změn Senát. Norma se na jedné straně snaží zabránit zneužívání nabídky úřadů práce, na druhé straně jim umožňuje vytvářet individuální programy se zaměřením na konkrétní region. O podporu v nezaměstnanosti by podle navrhovaného zákona mohl přijít třeba člověk, který odmítne přezkoumání svého zdravotního stavu nebo nástup na rekvalifikaci, s níž předtím souhlasil.

Míra nezaměstnanosti v únoru dosáhla rekordních 10,9 procenta, což představovalo více než 570.000 lidí bez práce. V dubnu klesla na 10,2 procenta, bez práce bylo přes 535.000 lidí. Jednou z příčin vysoké nezaměstnanosti v České republice je podle podnikatelských a zaměstnavatelských svazů nízká motivace lidí pracovat kvůli štědrému sociálnímu systému.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipravuje pokyny pro úředníky, podle kterých by měli postupovat při přidělování sociálních dávek. Řekla mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová v reakci na ombudsmanovu kritiku. Podle veřejného ochránce práv některé úřady místo toho, aby občanovi pomohly, jeho situaci zhoršují. Ombudsman upozornil mimo jiné na to, že úředníci často podmiňují přiznání dávek zrušením penzijního připojištění a stavebního spoření. Občan by ale pak musel vrátit státní příspěvky, což by jeho krizi ještě prohloubilo. Podle nynějšího zákona by měl žadatel získat peníze prodejem majetku. Úřady podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové nutí lidi zbavit se například automobilu. Za starý vůz žadatel ale mnoho peněz nedostane. Svou situaci tím nevyřeší, nemůže ani dojíždět za prací. Kritiku si vysloužilo i přiznávání podpory matkám až po zveřejnění jména otce. Podmínkou pro získání dávek je i zajištění řádné školní docházky. Podle Šabatové o ně může rodič přijít jen kvůli tomu, že jeho potomek šel za školu. "Podmínky ale nelze plně uvolnit. Stát se musí bránit zneužívání dávek," zdůraznila Prejdová.

Státní podnik Lesy ČR prodával dříví za nevýhodných podmínek a přišel tak o několik desítek milionů korun. Podnik také neoprávněně nakládal s finančními prostředky a uzavíral dodavatelské smlouvy bez výběrových řízení, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Lesy ČR proto již například zřídily odbor vnitřní kontroly a připravují úpravu obchodních vztahů, informoval ve středu mluvčí státního podniku Lubomír Šálek.

Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu se zaměřila na roky 2001, 2002 a část roku 2003. Na tiskové konferenci to řekl člen NKÚ Jiří Kalivoda, který kontrolní akci řídil.

Ztrátu z prodeje dříví prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti (HLDS) kontroloři vyčíslili na 34,6 milionu korun v roce 2001 a na 47,5 milionu korun v roce 2002. O další prostředky státní podnik podle úřadu přišel, když prodával dříví "nastojato", tedy neporažené v lese, jiným firmám. Tržní způsob prodeje používal podnik podle NKÚ pouze doplňkově, přestože byl efektivnější. Lesy ČR podle Šálka zvažují úpravu smluvního vztahu s HLDS. Ještě v době prověrky loni v září ministr zemědělství Jaroslav Palas odvolal z funkce generálního ředitele Lesy ČR Jiřího Olivu a poté i dva členy dozorčí rady. Oliva již dříve vyjádřil s prezentovanými nálezy NKÚ nesouhlas. Podnik podle něj postupoval správně.

"Lze přijmout jen některá zjištění účetních chyb, které ovšem svým rozsahem nemohly ovlivnit ekonomickou bilanci podniku," řekl Oliva. Posuzování výhodnosti či nevýhodnosti obchodních vztahů je podle něj provedeno amatérsky a s množstvím zásadních ekonomických chyb. "Jediným vysvětlením je buď odborná nekompetentnost hodnotitele, nebo podjatost," uvedl Oliva. Pokud by NKÚ nechal výpočty prověřit odborné ekonomické instituci, musel by podle Olivy vyvodit personální důsledky.

Lesy ČR podle kontrolorů také ohrozily investici do cenných papírů. V roce 1999 koupil podnik cenné papíry zahraniční investiční firmy za 201,43 milionu korun. U stejné společnosti pak v letech 2001 a 2002 koupil cenné papíry za dalších 264,34 milionu korun. Investici celkem za 465,77 milionu korun podle zjištění NKÚ státní podnik ohrozil, protože zahraniční společnost poskytovala nižší míru ochrany. Lesy ČR již podle Šálka zadaly příkaz k prodeji těchto cenných papírů.

Výtka NKÚ směřuje i na ministerstvo zemědělství. To v letech 2001 až 2003 neprovedlo žádnou kontrolu, která by prověřila uzavírání obchodních smluv nebo nakládání s volnými finančními prostředky v podniku Lesy ČR. Nedostatečná byla také spolupráce ministerstva a dozorčí rady Lesů ČR, uvedl Kalivoda.