Zprávy | Z archivu rubriky


Vládní koalice se shodla na nominaci odcházejícího premiéra Vladimíra Špidly do funkce evropského komisaře. Nynější komisař Pavel Telička by se měl dále aktivně podílet na české zahraniční politice v oblasti evropské integrace, řekl na tiskové konferenci úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Špidlovu nominaci na příští pětileté období vláda ještě projedná s opozičními parlamentními stranami a s prezidentem Václavem Klausem, uvedl šéf nejsilnější vládní strany. Předsedové stran staronové koalice hovořili o Špidlovi jen v superlativech a nepochybovali o tom, že se komisařem skutečně stane.

Odcházející premiér Vladimír Špidla nabídku stát se novým evropským komisařem přijme. "V každém případě mám v Evropě zřetelný vliv. Jsem schopen, a to jsem si ověřil, formulovat některé obecnější teze. Mám velmi dobré kontakty s většinou politiků," odpověděl Špidla na dotaz, jaké předpoklady má podle svého názoru pro působení v Evropské komisi. Vladimír Špidla patří k výrazným zastáncům dalšího rozšíření a integrace Evropské unie. Pro další rozšíření unie vidí prostor především na Balkáně. Špidlovým handicapem v Evropské komisi může být jeho jazykové vybavení. Hovoří sice dobře německy a zejména francouzsky, hlavní jednací jazyk, angličtinu, se ale stále učí. Podle bývalé mluvčí vlády Anny Veverkové však používá tento jazyk nerad.

Český komisař Pavel Telička se o tom, že by jej měl v evropské exekutivě vystřídat premiér Vladimír Špidla, nejprve dozvěděl od kamaráda, který čerpal informace z médií, až pak s ním hovořil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podrobnosti mají přijít na řadu při osobní schůzce, kterou Gross navrhl, možná už o víkendu. Komisaře však vývoj českých událostí zaskočil zrovna v době, kdy v Bruselu zastupuje v plnění povinností šéfa evropské exekutivy Romana Prodiho. "Beru na vědomí fakta a fakta jsou jasná. Koalice jednala, koalice rozhodla," řekl. "Premiér Špidla, který mě ještě jako velvyslance při EU navrhl do této funkce s mandátem do roku 2009, dospěl k závěru, že by chtěl tuto práci vykonávat a že ji bude dělat z hlediska reprezentace ČR lépe než já. Nezbývá mi, než říci, že doufám, že tato změna bude dobrá, bude ku prospěchu této instituce, unie, Evropy a samozřejmě obrazu ČR v ní," prohlásil. Osobní pocity sice nemá příjemné, nerad odchází od rozdělané práce, ale doufá, že se Špidlovi bude v komisi dařit.

Vojáci, kteří se během zahraničních misí či po jejich skončení setkají s psychickými problémy, se s nimi odborníkům často neradi svěřují. Konzultaci tak v mnoha případech odkládají, řekl armádní psycholog Michal Hummel. Podle něj přitom vojáci musí v zahraničí řešit množství stresových situací včetně adaptace na nové prostředí, odloučení od rodiny nebo strachu o svůj život. Účastníci vojenských zahraničních misí musí projít specializovaným lékařským vyšetřením, v jehož rámci skládají náročné psychotesty. "Většina vojáků s psychickými problémy by měla být odfiltrována," vysvětlil psycholog. Testy zkoumají jak osobnostní vlastnosti zájemců o mise, tak výkonnostní charakteristiku. Podle Hummela se však mohou psychické problémy později rozvinout i u zcela zdravých mužů a žen.

Jeden mladý příslušník libereckých chemiků ČTK řekl, že je přesvědčen o tom, že pokud by odbornou pomoc hledal, jistě by ji dostal, chybí však podle něj aktivní přístup psychologů k vojákům po návratu z mise. "Nepamatuji si, že by s námi o našich problémech někdo sám od sebe začal mluvit, je to vždy jen na tom vojákovi, aby, když problém má, vyhledal pomoc," řekl. Problémy po návratu z mise přitom podle něho měla řada jeho kolegů. Některá manželství či vztahy dlouhé odloučení nevydrží a vojáci tak ztrácejí zázemí, které k návratu do běžného života nutně potřebují. "Pak to může skončit třeba sebevraždou, i takový případ jsem zažil," dodal mladý voják.

Odstupující premiér Vladimír Špidla odmítá komentovat úvahy o tom, zda dostal nabídku na místo eurokomisaře a zda ji přijme. "Vláda není sestavena a já veškeré osobní věci odvozuji až teprve od toho okamžiku. Tak teď žádné komentáře a žádná rozhodnutí," řekl. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek naznačil, že by si Špidlu uměl jako eurokomisaře představit. V rozhovoru s novináři řekl, že Špidla je na rozdíl od Pavla Teličky osobností s politickým profilem a politickou vahou. Místo eurokomisaře nabídl podle Mladé fronty Dnes (MfD) a Lidových novin (LN) Špidlovi úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. "Já si myslím, že ČR si zaslouží, aby její reprezentant v EU byla osobnost s politickým profilem a politickou vahou. Takovou osobností pan Telička není, takovou osobností pan Špidla nesporně je," řekl novinářům Kalousek. Ostře se také ohradil proti kritikám, že by místo eurokomisaře mělo být pro Špidlu "trafikou". "Je to pejorativní, urážlivé a zcela nespravedlivé," řekl šéf lidovců. V souvislosti s eurokomisařem se také spekulovalo o tom, že na místo by mohl nastoupit ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL). Podle Lidových novin by se Teličkově výměně nebránili ani unionisté. Telička podle středečního vyjádření vnímá debatu o dalším obsazení úřadu komisaře v souvislosti s vládní krizí v České republice. Vychází nadále z toho, že byl jmenován do roku 2009 a že z profesionálního hlediska mu nemůže nikdo nic vytknout.

Případ skupiny lidí kolem bratří Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbrani v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře. Ctirad a Josef Mašínové se pokusili navázat na činnost svého otce, podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady za odboj. Při jejich činnosti ale zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté. Bratrům Mašínům a jednomu ze tří jejich společníků Milanu Paumerovi se sice na podzim 1953 podařilo probít se do západního Německa, další členové skupiny ale byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři. V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly Spojené státy o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Milana Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je označují za vrahy. Z celé rodiny zatím získala vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její stejnojmenná dcera (sestra Josefa a Ctirada Mašínových) ale odmítla řád na Pražském hradě převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři tehdy vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až po více než roce.

Konsolidace veřejných rozpočtů a snižování povinných výdajů státu vévodí návrhu společného programu staronové koalice lidovců, socialistů a unionistů, který bude podkladem pro vládní prohlášení. S ním kabinet žádá sněmovnu o důvěru. Jeho zhruba třístránkový náčrt projednají v pátek na společné schůzce reprezentace vládních stran. "Směřujeme k tomu, aby do konce příštího týdne byla hotová koaliční smlouva, aby ji mohla stranická grémia přes víkend projednat," uvedl místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Obsahovat by už měla rozdělení resortů a obsazení ministerských křesel. Sociální demokraté podle Škromacha o víkendu na přelomu července a srpna svolají opět předsednictvo a ústřední výkonný výbor. Sociální demokraté dali už dříve najevo, že by chtěli získat alespoň jedno z ministerstev dopravy, místního rozvoje a životního prostředí. V příštích dnech bude kolem nové vlády rušno. V neděli nebo v pondělí by měl být stanoven termín Grossova přijetí prezidentem Václavem Klausem, na kterém ho úřadující šéf ČSSD pověřený jednáním o nové vládě seznámí s výsledky dosavadního snažení. Když se stranické reprezentace příští víkend na koaliční smlouvě a složení nové vlády shodnou, bude moci Gross jít opět na Hrad a prezidentovi navrhnout jmenování členů nového kabinetu. Za čtrnáct dní poté, mezi 15. a 20. srpnem, by pak mohla sněmovna hlasovat o důvěře novému kabinetu.