Zprávy | Z archivu rubriky


Nedůraznou koncovku a špatné proměňování střeleckých příležitostí označil první český hokejista v NHL Jaroslav Jiřík za hlavní důvod čtvrtfinálové prohry českého týmu s USA a konce zlatého snu na domácím mistrovství světa. "Už zápasy se slabými soupeři ve skupině, kterým jsme dali jen dva až tři góly, naznačily naše potíže se zakončováním. Na špatné střelbě jsme také skončili v utkání s USA v samostatných nájezdech," dodal čtyřiašedesátiletý Jiřík, jenž vedle tří startů na zimních olympijských hrách byl prvním evropským reprezentantem, který hrál v roce 1969 v kanadsko-americké NHL v dresu St. Louis Blues.

"Domnívám se, že složení hráčů na samostatné nájezdy mělo být jiné. Určitě měl jet Ručinský. A zřejmě neměl být zařazen na trestné střílení Dopita, který je sice výborným bojovníkem do pole, ale se střelbou měl na šampionátu rovněž problémy, neboť zaznamenal pouze jeden upachtěný gól," soudil bývalý internacionál, který je členem Klubu ligových střelců.

Oba poslední zápasy se zámořskými týmy Jiřík sledoval velmi pozorně. "Kanaďané proti nám hráli velmi nedisciplinovaně a hůře bruslili. Domnívali se však, že český tým porazí. Když zjistili, že jsme lepší, začali hrát surově. Výkon českého týmu proti Kanadě byl velmi dobrý a navodil optimismus, že není na mistrovství světa tým, který by nás zastavil," podotkl Jiřík, jenž se domnívá, že čeští hokejisté doplatili také na zařazení do slabší skupiny. Podle něj se ukázalo, že los byl z českého pohledu velmi nevýhodný. Čtvrtfinálový zápas proti USA byl prvním prubířským kamenem. "Na rozdíl od Kanaďanů hráli Američané velmi čistě, vypjali se proti nám k velmi dobrému výkonu, ještě lepšímu než v zápase se Slovenskem. Těžili z výborného výkonu brankáře Conklina. Po získání dvoubrankového náskoku jsme najednou nebyli schopni soupeře přehrát," řekl Jiřík, který označil vyřazení českých hokejistů za velmi kruté. "Je to určitě pro všechny hokejové příznivce šok. Deset dnů se na mistrovství světa hraje o ničem, potom přijde jeden zápas a po prohře je všechno ztraceno," dodal Jiřík.

Stovky občanů, pamětníků i politiků se ve čtvrtek za hustého deště sešlo v Plzni u pomníku Díky, Ameriko!, aby si připomněly konec druhé světové války a osvobození města americkou armádou před 59 lety. Květiny u pomníku položil například americký velvyslanec William Cabaniss, premiér Vladimír Špidla, místopředseda Senátu Mirek Topolánek, hejtman Petr Zimmermann a zástupci belgických a amerických veteránů.

Tak, jako v roce 1945 bojovali američtí vojáci spolu s českými proti tehdejšímu zlu, diktátorskému nacistickému režimu, i nyní bojují vojáci obou zemí bok po boku proti současnému zlu - světovému terorismu, zdůraznili v proslovech řečníci. Svoboda není zadarmo, každá generace, která ji má poznat, se potýká s vlastními překážkami a musí přinášet vlastní oběti, shodli se rovněž premiér, velvyslanec i další politici. "Doufejme, že když si budeme stále připomínat tyto události a budeme naše vzpomínky předávat i dalším generacím, předejdeme tomu, aby se takový hrozný konflikt ještě někdy v budoucnu stal," poznamenal Cabaniss. Ochota bránit základní hodnoty jako je svoboda a prosperita podle něj byla a je základem vztahů mezi Čechy a Američany.

Zatímco Topolánek ve svém projevu hovořil o Američanech, kteří po osvobození západních Čech nemohli pokračovat dál k Praze, Špidla zdůraznil i význam a důležitost domácího odboje. "Osvobození Československa bylo zaplaceno krví mladých mužů z desítek národností a bylo vykoupeno krví našeho odboje, bez květnových dní by nebylo svobodné Československo a nebyla by svobodná samostatná Česká republika," doplnil premiér.

Pátý květnový den patří v kalendáři mezi významné státní dny, do hokejové historie se ale zlatým písmem nezapíše. Reprezentanti ve středečním čtvrtfinále zaváhali proti celku USA a namísto vysněného titulu a nadšených oslav s fanoušky zbyla jen prázdnota a zklamání. Stejný pocit prožíval se svými svěřenci i kouč Slavomír Lener. "Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Tolik jsme si byli jisti, že tenhle zápas zvládneme. Hůř mi u hokeje asi ještě nikdy nebylo," přiznal ve čtvrtek lodivod národního mužstva v rozhovoru s novináři v hotelu Corinthia Towers.

Noc strávil na tamním baru s asistentem Vladimírem Růžičkou u sklenky vína a usnout se mu podařilo alespoň na chvíli až kolem páté ráno. "V šesti předchozích zápasech jsme neztratili ani bod a teď jsme venku a Amerika, až čtvrtá v ostravské skupině, si zahraje semifinále. Systém turnaje by potřeboval změnu, aby byl spravedlivější. Vláďa (Růžička) asi přesně vystihl pocity, které teď všichni prožíváme. Řekl, že je to jako kdybyste absolvovali na golfovém hřišti skvěle sedmnáct jamek a před tou poslední by vám někdo sebral hole," přirovnal Lener. Největší výčitky mu prý způsobuje skutečnost, že fanoušci, kteří po celou dobu mužstvo úžasně povzbuzovali a věřili mu, se nedočkali patřičné odměny. I po nečekaném vyřazení diváci v hale ocenili snahu týmu dlouhotrvajícím potleskem. "Na jednu stranu je to takové milé pohlazení, že nás lidé po porážce nezatratili, na druhou je právě v tom naše bolest ještě větší. Moc nás mrzí, že jsme jejich očekávání nedokázali naplnit," dodal sklesle. V celé řadě faxů, e-mailů a textových zpráv na telefonu ještě Lener do čtvrtečního poledne nenašel žádný výhrůžný. "Třeba teprve nějaký přijde," odtušil sarkasticky. "Lidé většinou píší, ať si z toho nic neděláme, že je to jen sport. Ale to prostě nejde, vždyť my to děláme pro ně. Někdy by bylo lepší, kdyby nás někdo odsoudil," trápil se.

Ani s odstupem několika hodin po vyřazení mužstva neshledával kouč žádná zásadní pochybení ve složení kádru, taktice pro souboj s Američany či v nominaci na rozhodující samostatné nájezdy. "Jistě, teď, když víme, jak to dopadlo, asi bychom poslali na penaltu třeba Martina Ručinského nebo Frantu Kaberleho, kteří byli mezi kandidáty i včera. Ale takový Jirka Dopita odehrál celý zápas v životní formě, i proto jsme mu věřili," svěřoval se Lener. Soupeře chtěl zaskočit i tím, že do posledních dvou nájezdů nasadil evropské hráče, které by americký brankář Ty Conklin neměl tak přečtené. Proto se proti němu rozjel nejprve mladíček Petr Průcha a po něm právě Dopita. "Vůbec jsme si nepřipouštěli, že bychom vyhořeli ve všech pěti penaltách," přiznal. Český celek však měl podle něho rozhodnout už dříve. "Za stavu 2:0 či později 2:1 jsme měli dát třetí gól. Utkání se vlastně vyvíjelo hodně podobně jako to předešlé s Kanadou, v němž jsme ale tuhle situaci zvládli a nakonec jasně vyhráli. Ve středu nám to nevyšlo," připomněl Lener.

Po dvouletém působení Lener u národního týmu končí a od nadcházející sezony bude působit na střídačce pražské Sparty. O svém nástupci už má devětačtyřicetiletý kouč jasnou představu. "Pro mne je jednoznačným kandidátem Vláďa Růžička. Má za sebou bohaté zkušenosti, hokeji věnuje maximum času, u hráčů má respekt a fantasticky se mi s ním spolupracovalo. Považuji za logické, že by se měl přesunout z pozice asistenta na post hlavního kouče," vyložil Lener.