Zprávy | Z archivu rubriky


Úderem půlnoci se Česká republika stala členem Evropské unie. Spolu s Čechy dnes vstoupili do EU Slováci, Poláci, Maďaři, Slovinci, Lotyši, Litevci, Estonci, obyvatelé Malty a Kypru. Historický okamžik, který někteří vnímají s nadšením a jiní s obavami, si lidé připomněli na různých akcích po celé republice. Česká republika se úderem půlnoci stala členem Evropské unie. Spolu s ní i Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Malta a Kypr. Lidé se především těší na volný pohyb uvnitř Evropské unie a na ekonomickou podporu společenství. Věří v lepší možnosti studia, práce za našimi hranicemi, i když vše nebude, jak očekávali. Také míra nadšení politiků je značně rozdílná. Zatímco vládní koalice spojila s Unií smysl své existence, prezident Václav Klaus i obě opoziční strany - ODS a Komunisté se netají skepsí nebo přímo kritikou. V loňském referendu se pro vstup vyjádřilo 77 z 55 procent zúčastněných voličů.

Prezident Václav Klaus, známý svou skepsí k evropské integraci, strávil první minuty členství v EU na mýtické hoře Blaník. Krátce po půlnoci vyzval české občany ke svornosti a pracovitosti. Zároveň varoval před přehnanými očekáváními. Výšlap na horu vysokou 638 metrů zdolal zhruba za půl hodiny a vstup do EU symbolicky zapil pivem. Premiér Vladimír Špidla, na rozdíl od prezidenta přesvědčený stoupenec sjednocující se Evropy, prožil okamžik vstupu do EU spolu s tisícovkami lidí na pražském Staroměstském náměstí. Před ním se tam krátce zastavil i Klaus. V centru metropole obyvatelé i návštěvníci hlavního města oslavili přistoupení k unii na koncertě, kde vystoupilo mnoho známých zpěváků a skupin. Vteřiny zbývající do vstupu země do Evropské unie odpočítal orloj na Staroměstské radnici. Po hudební produkci mohly davy lidí sledovat na noční obloze obrovský ohňostroj, který pyrotechnici odpálili o půlnoci z Letné. Čtvrthodinová světelná show symbolicky představila Prahu, Českou republiku i státy unie. Lidé si připomněli definitivní tečku za rozdělením Evropy i na společných hranicích s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem. Například na česko-polsko-německém Trojmezí si přišlo největší rozšíření Evropské unie v její dosavadní historii připomenout na 20.000 lidí, převážně Němců. Na železniční hranici mezi Železnou Rudou na Klatovsku a Bavorskou Železnou Rudou zase padly poslední metry kovového zábradlí, které obě města na pěším přechodu u nádraží dosud rozdělovalo.

Prezident Václav Klaus nehodlá v den vstupu České republiky do Evropské unie vyvěsit na Pražském hradě vlajku evropského společenství. "Já teď bezprostředně ani nevím, jestli vlajku Evropské unie máme na Hradě," řekl dnes Klaus novinářům. Na tiskové konferenci před knihkupectvím na Václavském náměstí představil prezident svoji nejnovější knihu Evropa Václava Klause. "Myšlenka, že bychom měli na Pražském hradě k prezidentské zástavě přidávat a vyvěšovat vlajku Evropské unie... Já myslím, že k tomu jsem od žádného občana České republiky mandát, pokyn, příkaz, prosbu nedostal," prohlásil Klaus. Za svůj výrok sklidil potlesk přihlížejících lidí. Fakt, že na Hradě nebude vztyčena evropská vlajka, nepovažuje Klaus za "cílevědomou politiku". O vlajce totiž začal uvažovat teprve po dotazu novinářů, předtím jej myšlenka o vyvěšování vlajky na Hradě vůbec nenapadla. Při dnešním setkání ústavních činitelů ve Španělském sále Pražského hradu však vlajka chybět nebude, ujistil prezident.

Česká vlajka spolu s evropskou může podle zákona vlát na sídlech prezidenta, parlamentu, vlády, ministerstev, krajů, obcí, soudů, státních zastupitelství a různých státních institucí minimálně při příležitosti státních svátků, událostech republikového i regionálního významu. Podobně by mohly obě vlajky viset na budovách českých diplomatických misí a na školách. Ve většině stávajících členských zemí EU je běžné, že na státních úřadech visí vedle národní rovněž evropská vlajka. Dnešek označil Klaus za významný den, "kdy jsme naposledy samostatná Česká republika". Připomněl rovněž znovu, že vstup do unie znamená jisté omezení vlastní suverenity státu. Britská BBC se Klause zeptala, zda zemi neškodí odlišný postoj premiéra a hlavy státu k EU. Český prezident odpověděl, že nejde o specificky český přístup k unii. Například Velká Británie je rozdělena podle Klause do dvou skupin lidí s odlišným postojem k EU. "Jedni jsou lidé pana Špidly, druzí lidé Václava Klause. Mají jen jiná jména. Myslím si ale, že jejich myšlenky jsou velmi podobné, jestli ne identické," řekl Klaus.

Krátce po dnešní půlnoci v Praze, která již bude metropolí členské země Evropské unie, přistane jako první let Českých aerolinií z Londýna. Cestující na letišti poprvé přivítá vlajka Evropské unie, kterou při oslavách vstupu země do EU před půlnocí vyvěsí Česká správa letišť, sdělila mluvčí Anna Kovaříková. Krátce po prvním letu z Londýna by mělo přistát další letadlo ČSA z Nantes. Prvním zahraničním dopravcem, který na pražském letišti po vstupu do unie přistane bude až před pátou hodinou ranní Boeing 737 společnosti Air Malta.

Do vzduchu se poprvé z "evropského" letiště Ruzyně vydá stroj ČSA na cestě do řecké Soluně a krátce po něm další letadlo ČSA do Madridu. Na první charterový let odstartuje po druhé hodině ranní také letoun společnosti Fischer Air na své cestě do Las Palmas. Zároveň se vstupem ČR do unie zahájí první domácí nízkonákladový dopravce provoz z pražského letiště. V sobotu začnou létat Boeingy druhé největší domácí letecké společnosti Travel Service pod značkou Smart Wings do Paříže, Curychu, Madridu, Amsterdamu a Kodaně.

Po vstupu České republiky do EU by se na letišti mělo výrazně zrychlit odbavení cestujících v rámci EU. Až na výjimky totiž odpadnou celní kontroly, také pasová kontrola by měla být jednodušší. Na odletech a příletech jsou označeny pasové přepážky určené pro rychlejší odbavení občanů EU. Jednodušší kontrola se po vstupu do EU bude týkat také občanů ČR na jejich cestách do ostatních členských zemí. Zavazadla cestujících v rámci unie budou označena zeleným pruhem a budou tak podléhat méně důkladné kontrole. Prodej zboží bez daně bude na letišti zachován jen pro cestující do zemí mimo unii. Obchodníci tak budou mít dvojí ceny. Za cenu bez daně zboží prodají jen zákazníkům, kteří se prokáží letenkou do země mimo EU.

Na jaře 1968 se země vydala na cestu, kterou dnes dokončuje, řekl premiér Vladimír Špidla lidem, kteří přišli na Evropský trh v dolním konci Václavského náměstí v Praze oslavovat vstup do Evropské unie. Pokračující integrace kontinentu je podle něj naplňováním více než 200 let starého hesla francouzské revoluce: "Volnost, rovnost, bratrství."

Pražské jaro 1968 připomněl proto, že v tomto roce se Češi poprvé pokusili osvobodit od komunistické totality, řekl předseda vlády novinářům. Špidla na Václavské náměstí přišel ulicí Na Příkopě, kde jsou dnes otevřeny propagační stánky všech zemí nastávající evropské pětadvacítky. Lidé podle Špidly příliš nejásají, ale většina se těší. "Budoucnost je naše," řekl cestou k pěší zóně novinářům.

Premiér dbal na to, aby nevynechal propagační stánek žádné země. S úsměvem přijímal drobné dárky. Maďaři mu věnovali Rubikovu kostku, která před desítkami let obletěla celý svět jako nejžádanější hlavolam. Kávu okusil italskou. V Čechách se totiž traduje, že je v Evropě nejlepší. Nejdéle se zdržel u stánku sousedního Polska, největší z přistupujících zemí.

Mezitím, co se premiér se svým doprovodem prodíral davem, přistupovali k němu lidé, zdravili ho a žádali o podpis. Ptali se, jak mu chutná, když přijímal nabízené pochoutky. Špidla prý ani nemá čas o jídle přemýšlet, stejně jako dosud neměl čas sledovat mistrovská hokejová utkání. Viděl prý jen část zápasu Čechů s Němci, který skončil 5:1. Na pódiu dělali Špidlovi společnost vedoucí delegace Evropské komise v ČR Ralf Dreyer, irský velvyslanec Joseph Hayes, jehož země unii nyní předsedá, a šéfové diplomatických misí ostatních zemí evropského společenství. Při odchodu jim i přihlížejícím Pražanům pořadatelé rozdali "eurobalónky", které všichni společně vypustili k obloze.

České aerolinie dnes požádaly dva největší světové výrobce letadel Airbus a Boeing o nabídku 12 letadel s kapacitou nad 130 míst, řekla ČTK mluvčí ČSA Dana Dvořáková. Stroje chtějí aerolinie do flotily zařazovat od jara 2005 do konce roku 2008.

Pořídit je chtějí formou finančního leasingu. Po splacení by tedy letadla zůstala ve vlastnictví aerolinií. Střednětraťovou část flotily nyní tvoří 23 Boeingů 737 řady 400 a 500. Ještě letos získají ČSA další tři Boeingy 737-400 a dva menší řady 500. Všechna současná letadla na střední tratě chtějí aerolinie postupně nahradit stroji nové generace z dílny Airbusu nebo Boeingu. Požadavkům ČSA by vyhovovala nová generace letadel Boeing B737 řady 700, 800 i 900, i letadla typové řady Airbus A320, tedy skupina strojů A319, A320, A321.

Po první etapě, v níž ČSA poptávají 12 strojů, se tak uskuteční ještě nejvýš dvě výběrová řízení. Dodavatel prvních 12 strojů přitom nebude podle informací ČTK nijak zvýhodněn. Pokud bude nabídka druhého dodavatele v dalších kolech řízení výhodnější, je možné, že se ve flotile postupně objeví jak střednětraťové Airbusy, tak Boeingy. Celkem chtějí ČSA údajně získat asi 40 letadel pro střední dolet. Oba typy letadel provozuje řada velkých evropských dopravců. Airbusy 320 Family i Boeingy 737 nové generace mají Air France, British Airways, Lufthansa a SAS. KLM, LOT či Malév provozují Boeingy, Austrian Airlines nebo Alitalia zase Airbusy.

Kromě střednětraťových letadel chtějí ČSA nejpozději v roce 2006 obnovit také dálkovou flotilu, kterou nyní tvoří tři stroje Airbus 310. Letadla by měl nahradit typ Airbus 330 nové generace. V dohledné době chtějí ČSA získat ještě jeden letoun Airbus 310, což by vyřešilo problém zálohování dálkové flotily. Již nyní ČSA obnovují flotilu letadel pro krátké tratě. Na ně společnost nasazuje osm turbovrtulových ATR. Tři nové stroje tohoto typu začnou na linkách ČSA létat během letního letového řádu. Do konce roku 2006 chtějí ČSA obměnit celou flotilu nejmenšího typu ATR-42, která by měla mít osm strojů.

Za první tři měsíce roku ČSA přepravily o téměř 30 procent více cestujících než loni. Služeb ČSA využilo do konce března 821.000 cestujících. Za celý rok firma očekává asi 4,4 milionu cestujících, což by byl meziroční růst o víc než 20 procent.

Statisíce lidí, především v nových členských zemích, začalo slavit rozšíření Evropské unie. Kromě oficiálních akcí v hlavních městech je řada z nich organizována také na hranicích, zejména s Německem a Rakouskem. Všechny akce vyvrcholí o půlnoci z pátku na sobotu, kdy se z EU stane společenství 25 zemí se 450 miliony obyvatel.

Na německo-polském pomezí se chystají společné oslavy především v souměstí Görlitz-Zgorzelec, k hlavní události však dojde o něco jižněji, v trojmezí Česka, Polska a Německa. Zde se v sobotu na okraj trojstranné lidové veselice sejdou předsedové vlád tří zemí - Vladimír Špidla, Gerhard Schröder a Leszek Miller. Později odletí všichni německým speciálem do irského Dublinu na "celounijní" oslavný summit.

Další oslavy a setkávání se uskuteční na česko-saské a česko- bavorské hranici a také na pomezí s Rakouskem. Hlavní bude na hraničním přechodu Přední Výtoň-Guglwald, kde se setkají ministři vnitra Stanislav Gross a Ernst Strasser. Dolní Rakousy pořádají oslavy a setkání na mnoha místech své dlouhé hranice s Českem a organizační výbor vyzval účastníky z obou zemí, aby na půlnoc hranici osvětlili všemi dosažitelnými prostředky - aby symbolizovali pomezí, které ve faktickém stavu postupně zanikne.

V českém vnitrozemí si vstup do unie připomenou v řadě měst a obcí. Někde se uskuteční slavnostní setkání a koncerty s projevy politiků, jinde dali organizátoři přednost lidovým veselicím, jarmarkům, ohňostrojům, sportovním turnajům nebo originálním akcím, při nichž se mají lidé především bavit. Je českou specialitou, že na mnoha místech se euroslavnosti spojí s rejem čarodějnic, které se symbolicky upalují poslední dubnový večer. Hlavními akcemi bude galavečer v Národním divadle a sobotní shromáždění na Hradčanech. Na rakouské hranici se Slovenskem se hlavní slavnost uskuteční u Hohenau na řece Moravě, které se vedle rakouských a slovenských politiků zúčastní i bývalý československý ministr zahraničí Jiří Dienstbier.