Zprávy | Z archivu rubriky


Rakouským odpůrcům jaderné elektrárny Temelín dnes nevyšel záměr na předání "radioaktivního" dárku evropskému komisaři Günteru Verheugenovi, který se účastní dnešních oslav rozšíření EU ve Vídni. Urnu s půdou, která pochází z údajně zamořené skládky u českých Mydlovar, totiž zajistila bezpečnostní služba.

Odpůrci atomu sice dosáhli toho, že s nimi Verheugen prohodil několik vět před vídeňským zámkem Schönbrunn, urnu však zabavila ochranka hned u vstupu. Evropskému komisaři předali pouze petici a svůj posudek o skládkách atomových odpadů v Česku. Schránku dostali zpět, až když se komisař vrátil do budovy k oslavám.

"Zkusíme mu to poslat poštou do Bruselu," řekl ČTK Andreas Reimer z hornorakouského spolku Stop Temelín. Před ním hovořil několik minut s Verheugenem také zástupce Greenpeace, který požadoval, aby EK bojovala za odstoupení od jaderné energie.

Verheugen poznamenal, že sám osobně není příznivcem jaderné energetiky, možnost celoevropského ústupu od atomu ale vidí "velmi skepticky". Zdůrazňoval, že EU se sice snaží definovat společné bezpečnostní standardy pro jaderné elektrárny, rozhodující pravomoci ale mají národní vlády. K požadavkům protitemelínských aktivistů řekl, že česko- rakouská ujednání o bezpečnosti v Temelíně z Melku nebyla zahrnuta do přístupové smlouvy ČR k unii. "Nemyslím si, že komise má právo dohlížet na bilaterální dohody," řekl Reimerovi.

Petice rakouských aktivistů konstatuje zklamání z politiky Evropské komise v oblasti jaderné energie. S odvoláním na údajných 40 poruch v Temelíně a "nekontrolovatelnou" skládku atomového odpadu v Mydlovarech opakuje požadavky z dubnové hladovky aktivistů, zaměřené na odstavení Temelína, a doplňuje je výzvou na sanaci mydlovarské skládky.

Tato skládka jsou bývalé doly určené k těžbě lignitu. V padesátých letech 20. století tam ustala těžba uhlí na většině úseků. Nadále byl využíván pouze důl Svatopluk, který byl uzavřen až v roce 1979. V roce 1959 byla v Mydlovarech na základě rozhodnutí vlády zahájena výstavba chemické úpravny uranového průmyslu (CHÚUP). O rok později vznikla samostatná investorská organizace Výstavba chemické úpravny MAPE (MAgnezium PErchlorát). V říjnu 1962 byla stavba uvedena nejprve do zkušebního provozu a postupně bylo zahájeno zpracování dovážených uranových rud.

Činnost úpravny byla ukončena v roce 1991, rok před plánovaným uzavřením provozu, z důvodu nedostatku odbytu. Za dobu existence byly celkem zpracovány zhruba čtyři miliony tun rudy alkalickým loužením a zhruba 13 milionů tun rudy kyselým loužením. Od roku 1991 se zde uskutečňují rekultivační práce na jednotlivých odkalištích.

Prezident Václav Klaus se chystá na návštěvu do Spojených států. ČTK to po dnešní Klausově schůzce s americkým velvyslancem Craigem Stapletonem řekl prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa.

Mluvčí původně potvrdil, že by se Klaus měl setkat rovněž s americkým prezidentem Georgem Bushem. Uvedl, že se počítá s jednáním na nejvyšší úrovni a případně s některými dalšími politiky. Později svůj výrok doplnil tím, že schůzka s Bushem není potvrzena.

Podle informací ČTK se zatím předpokládá, že by Klaus do Spojených států odletěl v polovině června. "Je to jedna z možností, ale termínů je několik," uvedl Klvaňa. Klaus dostal podle něj pozvání do Ameriky na několik konferencí. "Byla by to ale běžná pracovní cesta, a v programu by tudíž nechyběly ani schůzky na nejvyšší úrovni," poznamenal.

Kromě chystané cesty do Spojených států prezident na Hradě s americkým velvyslancem hovořil především o česko-amerických vztazích. "Byla to jedna z pravidelných plánovaných schůzek. Už dříve se totiž dohodli, že se takto budou scházet," řekl Klvaňa. Z velvyslanců, kteří působí v České republice, byl Stapleton u Klause zatím nejčastěji. "Spojené státy jsou naším významným spojencem," zdůvodnil tuto skutečnost Klausův mluvčí. V tisku se přitom nedávno objevily zprávy o tom, že česko-americké vztahy se právě s Klausovým nástupem na Pražský hrad zhoršily.

Klaus a Stapleton se totiž při jedné z předchozích schůzek údajně nepohodli kvůli útoku Američanů na Irák a také zařazení České republiky na seznam amerických spojenců v irácké válce. "Byly tady různé názory na různé věci. To, že jejich schůzky i nadále pokračují, je ale jasným důkazem toho, že se některé rozpory v médiích až příliš zveličují," dodal Klvaňa.

Čeští hokejisté se po roční pauze vrátili do bojů o medaile na mistrovství světa. V Turku porazili loni druhé Rusko 3:0 a mají šanci navázat na zlatou éru českého hokeje na šampionátech z let 1999-2001.

Důležitou první branku dnes vstřelil v sedmnácté minutě ve vlastním oslabení Jan Hlaváč, jenž zakončil přečíslení společně s Milanem Hejdukem dva na jednoho. "Myslel jsem, že mi dá puk dříve za modrou, ale bek dobře bránil, tak mu udělal kličku. Já jsem pořád věřil, že mi přihraje, tak jsem šlapal do brány, i když to byl risk, protože hrozilo přečíslení, ale on to udělal výborně," pochválil svého nového spoluhráče v útoku Hlaváč.

Důležitým momentem v utkání byla podle něj skutečnost, že Češi byli na zápas lépe připraveni než soupeř. "Byli jsme více odhodlaní a dali rychle tři branky, což nám pomohlo. Pak jsme už spíše bránili výsledek. Hráli jsme více pro mančaft, zatímco oni hodně na sebe," podotkl forvard Caroliny, jenž hýřil celý zápas aktivitou. "Stálo to ale hodně sil, protože v této hale je hodně špatný led, ale vyplatilo se to. V poslední třetině už jsem toho měl plné zuby. Čekali jsme, co předvedou oni," oddechl si Hlaváč.

I přes výsledek 3:0 se prý nejednalo o lehké utkání. "Měli řadu šancí, ale Tomáš Vokoun výborně chytal," chválil brankáře. Po Hlinkově zásahu již věřil, že tým dovede zápas do vítězného konce. "Říkal jsem si, že už to nebude jako se Slováky, že to udržíme," dodal Hlaváč.

Jedním z trojice českých hokejistů, kteří byli před rokem svědky čtvrtfinálové porážky s Ruskem v Jönköpingu, byl Jaroslav Hlinka. "Už od včerejška mě to strašilo v hlavě, ale říkal jsem si, že jim to vrátíme, že jsme se poučili. Rusové hráli stejně jako před rokem ve skupině nevýrazně a říkal jsem si, že podruhé budeme chytřejší a nenecháme je vyhrát," uvedl útočník švýcarského Klotenu, podle nějž byl mezi oběma zápasy rozdíl zejména v taktice.

"Před rokem jsme si říkali, že je přehrajeme, dáme jim góly a jednoduše je porazíme. Do té doby prohrávali kde s kým, ale na zápas proti nám vytáhli perfektní defenzivu a my jsme se nedokázali prosadit. Letos jsme se do nich ale netlačili a nehráli tak naivně," srovnal Hlinka. Důležitý byl také první gól, jenž tentokrát dali Češi. "Pro uklidnění je hodně podstatný. Když se ve čtvrtfinále dotahuje, tak je to těžké a náročnější. Oni se museli nutit dopředu a my mohli čekat na svou šanci," dodal útočník.

Místo, kde v jihoirácké Basře působí čeští vojáci a kde vzniká armádní 7. polní nemocnice, navštívil v úterý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Prohlédl si prostor vyhrazený pro stany českého zdravotnického zařízení za bývalou iráckou vojenskou nemocnicí a jednal i s jejím ředitelem. Nemocnice by mohla být v provozu zřejmě v polovině května. "Jsou to profesionálové. Dokáží i v těchto improvizovaných podmínkách ošetřit stovky pacientů," řekl Tvrdík ČTK poté, co si prohlédl polní obvaziště, jedinou zatím fungující část nemocnice. Až se polní nemocnice rozvine jako celek, bude podle Tvrdíka schopna pomoci daleko více lidem. "Myslím, že tu Česká republika zanechá velmi dobrý dojem," dodal ministr. S Tvrdíkem do jižního Iráku přijela senátorka Vlasta Parkanová a poslanec Jan Vidím, zástupci senátního a sněmovního branně bezpečnostního výboru. Ministra doprovázela i velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková, velitel česko- slovenského kontingentu v Perském zálivu Dušan Lupuljev a velitel polní nemocnice Mojmír Mrva.

Před návštěvou v nemocnici se ministr s doprovodem zúčastnil rozdávání vody v městečku Zubajr nedaleko Basry. Čeští a slovenští vojáci vydali místním obyvatelům kanystry s pitnou vodou ze dvou nákladních tater. "Byl jsem otřesen, protože v těch teplotách, které jsou zde, lidé nemají dostatek vody a musí o ni prosit," komentoval to ministr. Z nových umělohmotných kanystrů však budou mít zřejmě největší radost místní překupníci, kteří v nich v budoucnosti budou nejspíš na černém trhu prodávat benzin.