Zprávy | Z archivu rubriky


Asociace samostatných odborů prodloužila podpisovou akci proti finanční reformě do 20. listopadu. Odboroví předáci tak rozhodli, když se na Pražském hradě dozvěděli, že prezident Václav Klaus se bude reformními zákony zabývat až po návštěvě Spojených států. Asociace mu chce podpisové archy odevzdat a podepřít jimi jeho případné odmítnutí reformy, řekl ČTK předseda odborové centrály Bohumír Dufek. Sněmovna by musela v takovém případě zákony o reformě veřejných financí znovu projednat a jejich osud by byl při koaliční většině jednoho hlasu nejistý. Dufek uvedl, že odborová centrála má podpisy zhruba 100.000 lidí kromě železničářů, kteří akci spojili s volbou svých zástupců do dozorčí rady drah minulý týden. Za úkol údajně dostali dodat součet podpisů do středy. Dufek by byl spokojen, kdyby se podařilo do 20. listopadu shromáždit 200.000 podpisů. To je zhruba tolik, kolik mají dohromady členů všechny svazy sdružené v odborové centrále.

Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek již koncem října ČTK řekl, že jeho svaz má k dispozici 30.000 podpisů. Podstatný příliv očekával při volbách členů dozorčí rady. Podle odborářských kuloárů ale členové sedmdesátitisícové Duškovy centrály, kteří sympatizují se sociálními demokraty a lidovci, nejsou ochotni protest proti reformě podepsat.

K podpisové akci se asociace uchýlila, když se jí nepodařilo předáky Českomoravské komory odborových svazů přesvědčit, aby s nimi společně na protest proti reformě zorganizovali generální stávku. Podpisy shromažďují od 13. října. Konfederace naopak oznámila, že s protesty končí a chce se soustředit na boj s šedou ekonomikou.

Evropská integrace vyvolává určité obavy, ale Česká republika ráda vstoupí, řekl český prezident Václav Klaus v rozhovoru, který v pondělí vysílala britská televizní stanice BBC. Klaus se přitom označil za optimistického eurorealistu. Češi museli v minulosti vyvinout velké úsilí k dosažení samostatnosti. Nyní na cestě do integrační organizace, jakou je Evropská unie, musí dávat pozor, aby se nerozpustili jako cukr v šálku kávy nebo čaje, řekl Klaus. Možným nebezpečím podle něj je, že se bude na jedné straně zvyšovat mezinárodní význam kontinentu a regionů, ale že se celkově sníží vliv národních států. ČR však chce být normální zemí, což dnes znamená být součástí EU. Praha se proto chce integrovat, odpověděl prezident na otázku, zda vidí v očekávaném vstupu své země výhodu nebo nevýhodu. Podobné rozlišení označil za zjednodušující.

Některé nároky EU na adresu ČR jsou podle Klause velmi přísné. Jako příklad uvedl životní prostředí, které podle něj bylo velmi poškozeno za komunistické éry. Klaus řekl, že ví nejméně o dvou členských zemích, které nedodržují všechna kritéria v této oblasti; tyto země odmítl jmenovat. Nepřípustný je podle českého prezidenta záměr, aby všechny členské země unie neměly stejné zastoupení v Evropské komisi. Existuje podle něj také nebezpečí větší byrokracie v Bruselu. Klaus přitom odmítl pesimismus a označil se za velkého optimistu. Také vyjádřil naději, že v EU Češi potkají mnoho dalších svobodomilných lidí, se kterými bude možné pozitivně utvářet unii zevnitř.

Romská otázka, otázka vztahů mezi Čechy a Němci a mezi Čechy a Rakušany a rovněž otázka vývozu zbraní byly kromě tématu evropské integrace předmětem rozhovoru BBC s českým prezidentem Václavem Klausem. V debatě s moderátorem Timem Sebastianem prezident řekl, že romská otázka je ve střední a východní Evropě obecným problémem. Trh a svoboda, které jsou důsledkem změn po roce 1989, změnily situaci Romů. Jejich migrace, kterou pocítila v minulých letech například také Británie, byla způsobena mimo jiné tím, že do ČR přicházejí dělníci z některých okolních zemí a že tak ubývá pracovních příležitostí pro Romy; před rokem 1989 Romové emigrovat nemohli, podotkl Klaus.

Prezident je přesvědčen, že mezi Čechy a Němci a mezi Čechy a Rakušany nepanuje politická nenávist. Míní, že otázka nenávisti je uměle vytvářena a že je dílem ambicí některých politiků.

Export zbraní z ČR se v současnosti řídí naprosto jinými pravidly než před rokem 1989, řekl Klaus a prohlásil, že to může věrohodně tvrdit, neboť byl několik let premiérem. Kontrola vývozu je sofistikována, poznamenal. Mezinárodní organizaci obránců lidských práv Amnesty International, která vývoz zbraní z ČR kritizovala, nepovažuje za důvěryhodnou.

Nový šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek soudí, že jeho jeho neúčast ve vládě není handicapem ani překážkou komunikace ve vládní koalici s ČSSD a US-DEU. Zopakoval, že nemíní usilovat o vládní křeslo, funkce předsedy strany a sněmovního rozpočtového výboru mu stačí. "Sjezd nebyl soutěží o vládní křeslo, ale byl soutěží o způsob řízení a profilaci strany," řekl v Brně, kam přijel podpořit senátního kandidáta lidovců Rostislava Slavotínka. "Jako předseda rozpočtového výboru a člen sněmovny denně komunikuji s vládou jak v rámci koaličních vyjednávacích mechanismů, tak v běžném kontaktu," uvedl Kalousek, který v sobotu porazil na ostravském sjezdu dosavadního lídra strany, ministra zahraničí Cyril Svobodu. KDU-ČSL je podle něj pevnou součástí vládní koalice a všichni tři ministři mají podporu své strany pro práci v koaličním kabinetu.

Kalousek se ještě před zvolením do čela KDU-ČSL účastnil jako ekonomický expert strany celé řady koaličních jednání. Na otázku, zda jeho hlas zvenčí může mít vliv na vládu, odpověděl: "To není hlas zvenčí, to je hlas zevnitř. Jsem součástí vládní koalice, předseda jedné z koaličních stran a účastník koaličních jednání." Účast konzervativní strany ve vládě levicového zaměření podle něj není kontraproduktivní. "Konzervativní jsme bytostně svým programem jako křesťanská strana. Uzavíráte partnerské vztahy na základě důvěry, kterou vám dali voliči," uvedl Kalousek. Připomněl, že lidovci mají početnou voličskou základnu na moravském venkově. "Podněty z krajů beru leckdy jako mnohem inspirativnější než ty, které jsou z Prahy," uvedl.

Šéfové odborových centrál z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska se v Bratislavě domluvili, že současně se vstupem svých zemí do Evropské unie prohloubí vzájemnou spolupráci. Se společnými nátlakovými akcemi, jako například stávkami ve všech státech visegrádské čtyřky, se ale zatím nepočítá. "Dohodli jsme se, že dosavadní bilaterální spolupráci rozšíříme na multilaterální spolupráci mezi našimi čtyřmi zeměmi," řekl po jednání předseda Konfederace odborových svazů Slovenska (KOZ) Ivan Saktor, který se netajil tím, že odboráři vidí svůj vzor ve schůzkách visegrádských politiků. Kromě pravidelného setkávání se odborářští bossové dohodli na koordinaci svých aktivit ve vztahu k nadnárodním koncernům a na vzájemné podpoře v boji za vyšší mzdy a za dostupnost veřejných služeb. Společně se chtějí v budoucnu zasazovat za harmonizaci sociálních politik v členských státech EU a za potírání korupce a kriminality. Saktor nevyloučil, že spolupráce odborů V4 může jednou přerůst například i do společných stávek, spíše ale jde o vzájemnou solidaritu. Na společných nátlakových akcích se podle něj musejí dohodnout jednotlivé odborové svazy podle odvětví.

Šéf Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch si na schůzce potvrdil, že české odbory nemusejí v diskusích o výsledné podobě reformy veřejných financí ustupovat argumentu, aby se přizpůsobily tvrdším restriktivním opatřením z okolních států. "Myslíme si, že toto není cesta do budoucnosti," řekl a dodal, že životní standardy v méně vyspělých zemích by se měly přizpůsobovat vyspělejším, a ne naopak. Šéf ČMKOS podpořil akci slovenských odborů, které se chystají sbírat hlasy za vyhlášení referenda o vypsání předčasných parlamentních voleb na příští rok. "Slovenské odbory využívají ústavního práva, nutí je k tomu neutěšená situace," řekl ČTK. V ČR prý podobný střet mezi vládou a odbory v dohledné době nehrozí. "My se snažíme o formu jednání za takovou podobu reformy, aby se eliminovaly dopady na ty nejslabší," doplnil Štěch.

Patnáct náhrobků označujících místo posledního odpočinku židovských děvčat, které přišly o život v pobočce koncentračního tábora Gross Rosen v Trutnově - Poříčí, povalil zřejmě v noci na pondělí neznámý pachatel. "Škoda na náhrobcích dosahuje několika desítek tisíc korun, případ policie začala šetřit jako rasově motivovaný trestný čin," řekl ČTK mluvčí trutnovské policie Petr Kopecký. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání po pachatelích. Letos jde podle Kopeckého na Trutnovsku o první případ poškození náhrobků na hřbitovech. Památník na hřbitově v Husitské ulici je věnován 41 židovským dívkám, které byly za války nasazeny na práci v trutnovské textilce a pak je fašisté umučili v koncentračním táboře.

"Podobný vandalský čin se však na hřbitově v Trutnově - Poříčí stal před pěti lety," řekl Kopecký. V listopadu 1998 vandalové na hřbitově vyvrátili a zpřeráželi 41 pískovcových náhrobků a na pamětní desku židovského památníku nastříkali antisemitské nápisy. Podle policistů tento čin mohl souviset s výročím protižidovského pogromu organizovaného nacisty v noci z 9. na 10. listopadu 1938, známého jako "křišťálová noc". Za zničení a zhanobení pomníků byli později odsouzeni čtyři mladíci. Soud je uznal vinnými z hanobení národa, rasy a přesvědčení, z podněcování rasové a národnostní nenávisti, z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, z výtržnictví a z poškozování cizí věci. Šestnáctiletý Martin Houser měl strávit ve věznici s dozorem 18 měsíců, sedmnáctiletý Petr Myšák a Lukáš Holý byli odsouzeni k 13 měsícům podmíněně a jednadvacetiletý Pavel Jančík k 18 měsícům podmíněně.