Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda KSČM Miroslav Grebeníček nemá zájem o kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu (EP). Oznámil to vedení své strany, i když byl opakovaně na europoslance navrhován. Grebeníček tak chce zůstat členem sněmovny a pomoci jen při kampani při volbách do EP "Naprosto jednoznačně jsem sdělil příslušným stranickým orgánům, že o kandidaturu do Štrasburku či do Bruselu, nebo ... do Evropského parlamentu nemám zájem," prohlásil šéf komunistů na tiskové konferenci k jednání ústředního výboru KSČM.

"Mrzí mě, že předseda na to rezignuje ještě dřív, než začal bojovat, ale musím uznat, že má celou řadu jiných úkolů," komentovala Grebeníčkovo rozhodnutí místopředsedkyně strany Zuzka Rujbrová. Výbor se zabýval přípravou na volby do EP, kandidátku bude podle Rujbrové "s definitivní platností" schvalovat až 25. ledna. Kandidáty bude na základě došlých nominací vybírat v tajných volbách, samostatně chce volit jejich lídra. Výbor jej chce doporučit už počátkem ledna. "Mezi typy, kteří jsou za lídry v této chvíli nominováni z jednotlivých regionů, převládá jméno Miloslava Ransdorfa, místopředsedy pro zahraniční politiku," řekla Rujbrová ČTK. K dalším uchazečům patří místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Jiří Maštálka, dodala. Mezi kandidáty jsou i poslanci Václav Exner, Jaromír Kohlíček či Helena Sýkorová, která neúspěšně kandidovala do Senátu. "Podle odhadů našich levicových sociologů a psychologů je poměrně reálný zisk pěti mandátů," uvedla Rujbrová k vyhlídkám komunistických kandidátů.

Vítr zlomil v sobotu na Staroměstském náměstí jedenatřicetimetrový vánoční strom, který se zřítil do míst, kde se konají vánoční trhy a zranil čtyři lidi, dva z nich byli cizinci. Angličan utrpěl těžké zranění, lékaři jej odvezli do nemocnice s podezření na zlomeninu stehenní kosti. Lehké zranění utrpěla turistka z Německa a také jedno dítě, řekl ČTK zástupce ředitele pražské záchranné služby Jaroslav Valášek. Padlý smrk hasiči rozřezali a odvezli. Padající strom se zřítil jak do volného prostranství před stánky, tak i na jeden z nich. Těsně minul přístřešek s kovářskou dílnou. Na místo se přišel podívat i primátor Prahy Pavel Bém. Řekl, že se všem zraněným omlouvá. Aby předešel podobnému neštěstí, poslal magistrát statiky i do dalších městských částí, aby zkontrolovali upevnění vánočních stromů.

Vánoční strom se na náměstí zřejmě vrátí. Podle Béma ale až poté, co budou mít stoprocentní jistotu, že strom bude bezpečně zajištěn. Zřejmě už by nebyl ani tak vysoký, poznamenal. Primátor také řekl, že strom byl ukotven stejným způsobem jako v minulých letech. Na takové zajištění je i statický posudek, podle nějž měl strom vydržet i poryvy větru, které byly pravděpodobnou příčinou dnešního neštěstí, podotkl primátor. Dodal, že bylo štěstí, že strom padal pomalu a lidé stihli utéct. Smrku Pražané říkali Velký Karel, protože byl přivezen z moravských Velkých Karlovic.

Američané respektují rozhodnutí komise odborníků, která doporučuje české vládě k pronájmu švédsko-britské vojenské letouny Gripen, ale nevzdávají zápas o dodávky svých letounů F-16 nebo F-18. "Musíme respektovat rozhodnutí komise," řekli ve Washingtonu ČTK představitelé jedné z agentur Pentagonu, která má na starosti odbyt amerických vojenských letounů do zahraničí. Nepřejí si však být jmenováni. Na dotaz, zda považují nynější české výběrové řízení za transparentní, uvedli, že neznají přesně kritéria, podle nichž se komise rozhodovala. Nicméně zmínka o neprůhlednosti po celou dobu rozhovoru nepadla. Právě údajná neprůhlednost rozhodování v minulosti odradila Američany a další zájemce v prvním výběrovém řízení na nákup vojenských letounů, který vyhlásila vláda Miloše Zemana. Vláda tehdy rozhodla, že Česká republika si pořídí stíhačky Gripen, ale povodně a patrně i tlak ze zahraničí nákup zhatily. Američané se nyní spoléhají na to, že rozhodovat bude nakonec vláda. Američtí činitelé jsou proto ve vyjadřování svých názorů opatrní a neřeknou nic, co by se mohlo vykládat jako přímý tlak na vládu, která má rozhodnout do konce roku. "Musí být vzaty v potaz všechny faktory," řekl pouze jeden z pracovníků agentury.

Zástupce velvyslance Spojených států v České republice Kenneth Hillas však rozhlasové stanici BBC řekl, že českou vládu čeká strategické rozhodnutí o tom, jaký druh partnerství si zvolí v otázkách vzdušné obrany pro příští generace. "Není to otázka Ameriky proti Evropě, jde o to, zdali strategická budoucnost České republiky bude spojena s rodinou Severoatlantické aliance, nebo zamíří jiným směrem," uvedl. Podle Hillase by mohli odborníci Pentagonu při případné argumentaci zpochybnit kompatibilnost švédských Jas-39 Gripen s požadavky vzdušných sil NATO.

Mezi důležité faktory Američané řadí návaznost případně pronajatých stíhaček F-16 či F-18 na nyní vyvíjený letoun F-35, který chtějí dodávat spojencům výhledově od roku 2012. "Je zapotřebí mít na paměti dlouhodobé cíle," řekl ve Washingtonu další z pracovníků agentury amerického ministerstva obrany.

Prudký vítr, který se v sobotu před polednem přehnal přes Prahu, za sebou zanechal nejen zlomený vánoční strom na Staroměstském náměstí, ale také škody v jiných částech metropole. Konkrétně dvě poničené střechy, spadlé lešení a vyvrácený strom. Zatímco na Staroměstském náměstí byli čtyři lidé zraněni, na ostatních místech Prahy se nikomu nic nestalo. Jeden strom spadl kvůli větru také v Brně, naopak středním Čechám se jeho řádění vyhnulo. Mluvčí pražských hasičů Václav Hladík ČTK řekl, že v Praze museli hasiči zasahovat kvůli větru nejen na Staroměstském náměstí poblíž centra, ale také na dalších čtyřech místech.

Klidněji bylo ve středních Čechách a Brně. Středočeským hasičům vítr větší práci nepřidělal. Mluvčí hasičského záchranného sboru Ladislav Křivan řekl ČTK, že zatím nikdo nehlásil žádnou zvláštní událost. Větší práci neměli ani brněnští hasiči. Podle operačního důstojníka odklízeli jen jeden spadlý strom, který nezpůsobil žádnou škodu.

Nárazy větru, které postihly část území České republiky, souvisejí s tím, že přes území státu přechází od severu studená fronta, za kterou proniká studený vzduch. Meteorologové předpověděli, že severozápadní vítr bude dosahovat rychlosti 29 až 47 kilometrů za hodinu, v nárazech a na hřebenech hor 90 až 108 kilometrů za hodinu. Déšť má přecházet ve sněžení, po celém území bude hrozit náledí.

Kabinet Vladimíra Špidly bude v neděli večer dolaďovat mandát, se kterým půjde česká delegace do závěrečných jednáních o euroústavě. Prezident Václav Klaus pozvánku na večerní zasedání odmítl. Mluvčí Hradu Petr Hájek ČTK sdělil, že Klaus považuje "za naprosto nevhodné, aby se jednání o záležitosti, která je pro Českou republiku klíčová, konalo mimořádným způsobem a navíc v neděli v pozdních večerních hodinách". Prezident se proto rozhodl, že se tohoto jednání nezúčastní, sdělil Hájek ČTK. Špidla podle mluvčí vlády Anny Veverkové Klausovi nabídl, že ho bude v pondělí o výsledcích nedělní schůze kabinetu osobně informovat. Prezident nabídku přijal, uvedla mluvčí. Čas schůzky zatím nebyl stanoven. Premiér se přizpůsobí časovým možnostem hlavy státu, dodala Veverková.

Ministři mají v neděli večer na mimořádné schůzi kabinetu rozhodovat, jaké principy budou čeští vyjednavači v čele s premiérem hájit při závěrečných jednáních o evropské ústavě. I po nedávné schůzce ministrů zahraničí členských a vstupujících zemí EU v Neapoli přetrvávaly ve většině sporných bodů rozpory. Najít kompromis se pokusí prezidenti a premiéři příští týden na summitu v Bruselu.

Praha dlouhodobě zastává názor, že ústava rozšířené unie nemůže zvýhodňovat větší státy na úkor menších. Vláda pokládá za prioritní ustanovení, aby každá země budoucí pětadvacetičlenné EU měla svého plnohodnotného člena v Evropské komisi. Zejména zakládající členové EU ale namítají, že tak početná komise nebude akceschopná.

Mezi spornými body zůstává také to, v jakých oblastech se má zachovat právo veta, což je pro ČR důležité především v daňové a rozpočtové oblasti a v zahraniční politice. Další otázkou je, jak dlouhé má být týmové předsednictví tří zemí - zda jeden rok, nebo 18 měsíců. Kompromis budou političtí lídři hledat i při ustanovení kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU. Nevyjasněné zůstává postavení a role evropského ministra zahraničí. Česko zastává názor, že by neměl by být nazýván ministrem zahraničí, ale spíše zástupcem pro vnější vztahy. Vlády se přou i o to, zda v preambuli nechat zmínku o křesťanských kořenech společenství. Právě na mimořádném zasedání vlády si musí česká delegace nechat schválit mandát, s nímž do Bruselu pojede.

Prezident Václav Klaus odvolal českou velvyslankyni v Kuvajtu Janu Hybáškovou. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Petr Hájek. Klaus tak učinil na podnět vlády, která odvolání diplomatky navrhla minulou středu. Hybášková totiž veřejně kritizovala stažení české polní nemocnice z Iráku.

"Odvolání jsem naprosto očekávala a nemám, co bych k tomu dodala," řekla ČTK telefonicky z Kuvajtu. Již dříve uvedla, že postupu vlády i ministerstva zahraničí rozumí a respektuje ho. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář podotkl, že po odvolání zůstane velvyslankyně na svém místě zřejmě měsíc dva, než se najde náhrada.

Odvolání Hybáškové, která byla velvyslankyní v Kuvajtu od loňského září, se čekalo. Ministrům vadilo, že v Mladé frontě Dnes kritizovala stažení polní nemocnice z jihoirácké Basry. Její vyjádření také odsoudil náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Novinářům řekl, že jeho i ministra obrany Miroslava Kostelku "hluboce urazila". Polní nemocnice se v následujících dnech začne vracet a místo ní vyšlou Češi do Iráku jednotku 80 vojenských policistů. V souvislosti s nemocnicí Hybášková kritizovala i předsedu sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvku (ČSSD), který prý "nenahlédl, že nemocnice nebojuje, ale léčí ty, kteří formují občanskou společnost Iráku". Diplomatka si nemyslí, že svým článkem poškodila dobré jméno České republiky. Podle ministerstva zahraničí ale nebyl článek jediným důvodem pro odvolání. Vláda se rozhodla velvyslankyni odvolat, neboť ji údajně kritizovala opakovaně. Podle kabinetu překračovala své kompetence a svým angažováním v dění kolem české nemocnice v Basře zasahovala do práce velvyslance v Iráku.

Hybášková sama tvrdila, že se jen snažila otevřít diskusi o některých aspektech stavu české armády. "Bezpečnost je klíčovou položkou zahraniční politiky 21. století, proto je armáda jedním z klíčových nástrojů nejen obrany, ale i celé zahraniční politiky," myslí si. "Paní Hybášková nerozumí mnoha věcem, ač si myslí, že je expert na armádu České republiky. Proto podává lživé informace, mate veřejnost a svou pravdu podává za pravdu celkovou," reagoval v Radiožurnálu náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Do povědomí veřejnosti vstoupila Hybášková už v souvislosti s činností českých chemiků v Kuvajtu, kteří tam pobývali před invazí spojenců do Iráku. Do médií pronikl její dřívější konflikt s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou - na začátku války v Iráku odmítla pokyn, aby se z bezpečnostních důvodů vrátila do vlasti. Kuvajtskou misi chtěla opustit na jaře z rodinných důvodů.

Česká republika bude moci opět dovážet diamanty, neboť se stane členem sdružení zemí, které mají oprávnění obchodovat s těmito drahými kameny. Senát schválil zákon, který je k tomu nezbytný. ČR se tak znovu zapojí do takzvaného Kimberleyského procesu, jehož členy jsou země, které chtějí dostat světový pohyb diamantů pod kontrolu a zamezit jejich zneužívání pro financování teroristických a povstaleckých skupin. Česká republika byla členem procesu od července 2001 do konce srpna letošního roku. Od září ale byla ze seznamu vyškrtnuta, protože neměla příslušnou právní normu, která řeší podmínky dovozu, vývozu a tranzitu surových diamantů. Šest desítek zemí Kimberleyského procesu proto od té doby nepovoluje dovoz surových diamantů do tuzemska. "Přijetí zákona znamená ukončení embarga na dovoz diamantů," řekl senátorům ministr financí Bohuslav Sobotka.

Zákon, který ještě podléhá podpisu prezidenta, určuje minimální požadavky, které členské země procesu musejí splnit. Jakýkoli obchod se surovými diamanty, které jsou potřeba například na výrobu přístrojů, musí být doprovázen certifikátem. Na obchodování s diamanty má dohlížet ministerstvo financí. Kontrola pohybu diamantů se vztahuje i na vnitřní území členů Kimberleyského procesu, včetně členských států Evropské unie, která je členem jako celek.

V minulých letech Česká republika dovážela zhruba deset až 12 kilogramů surových diamantů ročně. Převážná většina kamenů pocházela z Jihoafrické republiky a Česká republika je importovala ze zemí Evropské unie.