Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus by byl raději, kdyby chystaná evropská ústava vůbec nevznikla. Má totiž obavy, že tento dokument změní Evropskou unii v jinou instituci, než o jaké rozhodovali čeští občané v letošním referendu. Klaus to uvedl po pondělním setkání s premiérem Vladimírem Špidlou. Předseda vlády ho přijel na Pražský hrad informovat o mandátu, s nímž pojede česká delegace tento týden na summit v Bruselu. Sporným bodům, jako je počet komisařů či váha kvalifikované většiny při rozhodování, nepřikládá Klaus takovou váhu jako ministři. "Byl bych raději, kdyby žádná taková ústava nebyla přijata. Nemohu proto říci, že by mandát, který vláda delegaci České republiky dala, byl výslovně můj mandát, který já bych uvítal," prohlásil prezident. Pozvání na schůzi vlády, která o ústavě jednala, odmítl - vadilo mu, že se jedná na mimořádném zasedání a navíc v neděli pozdě večer. Řadu postojů Špidlova kabinetu, kterým se snaží zvýšit vliv ČR v rozšířené Evropě, nicméně vítá. "Ale můj názor na tyto věci je širší, cítím daleko větší obavu vůbec z přijetí evropské ústavy jako takové a z toho, že to znamená velmi radikální a razantní proměnu současného evropského uspořádání," uvedl Klaus.

Špidla uvedl, že mandát české delegace při jednáních o ústavě je pružný. Nepředpokládá proto, že by Česko muselo sáhnout až k vetu, pokud by některé své záměry neprosadilo. "Je v zájmu České republiky být v hlavním proudu, být vlivným členem a mít schopnost ovlivňovat budoucnost Evropské unie," řekl premiér. Klausovy obavy z evropské ústavy Špidla, který se netají svým eurooptimismem, na tiskové konferenci nijak nekomentoval.

Získat ve volbách do Evropského parlamentu dvanáct procent hlasů - to by Unie svobody-DEU považovala za úspěch. I když se preference této vládní strany nyní pohybují pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do parlamentu, unionisté si vůbec nepřipouštějí, že by v příštím roce v historicky prvních českých eurovolbách propadli. Unionisté si na svém sjezdu v Hradci Králové zvolili jako jedničku své kandidátky senátorku Helenu Rögnerovou, které dali přednost před bývalým prezidentským kancléřem Karlem Schwarzenbergem. "Je to pro mě obrovská výzva a obrovský závazek. Udělám vše pro to, aby společná kandidátka uspěla a dokázala oslovit co nejširší spektrum voličů," řekla Rögnerová po skončení sjezdu. Za hlavní cíl považuje lidem vysvětlit, že EU je pro Českou republiku výzva, ne žádný strašák, a přesvědčit je, aby k volbám vůbec přišli.

Předseda strany Petr Mareš připomněl, že strana se snaží získat nové voliče pomocí komunikační strategie Agenda 12. A právě číslovka v názvu symbolizuje vytýčený cíl strany. "My jsme si touto komunikační strategii vyhlásili číslo, které je pro nás úspěchem, a tím je 12," uvedl Mareš. Neznamená to však podle něj, že méně než 12 procent hlasů by bylo automaticky volebním neúspěchem. Vicepremiér označil dvoudenní shromáždění za úspěšné. I když sobotu poznamenal avizovaný odchod šéfa platformy DEU Ratibora Majzlíka a jeho příznivců ze společného svazku s Unií svobody, sjezd podle Mareše i závěrečného usnesení úspěšně završil integraci obou pravicových stran. Delegáti sjezdu zavázali vedení, aby prosazovalo snížení daně z přidané hodnoty ze současných 22 na 18 procent či společné zdanění manželů.

Ministr vnitra Stanislav Gross chce navrhnout německé straně, aby policie obou zemí spojily síly k vyřešení otázky dětské prostituce. Na přelomu roku by měl Prahu navštívit spolkový ministr vnitra Otto Schily. "Hlavním tématem bude dětská prostituce," řekl Gross v Chebu na krajské konferenci ČSSD. Dodal, že výsledkem schůzky by měla být dohoda o společném postupu spolkových bezpečnostních orgánů a české policie. "Je třeba, aby dokázaly nezpochybnitelně a autoritativně zmapovat tento problém. Bude-li z čeho vyvodit trestní odpovědnost, bude vyvozena," řekl ministr. "Je žádoucí, aby byl problém řešen. I kdyby se jednalo o jeden jediný případ, jde o jeden z nejodpornějších činů," dodal.

Spolupráce bezpečnostních složek obou zemí se bude opírat o česko-německou smlouvu o pomoci ve věcech trestních. "Právní rámec dává prostor, aby vedle sebe mohly efektivně působit české a německé bezpečnostní složky," řekl ministr. Spolupráci konkretizovat ale odmítl. "Pokud chceme tu věc účinně zmapovat a řešit, nemůžeme konkrétní postup dopředu avizovat," řekl.

Mediální kampaň kolem dětské prostituci v česko-německém pohraničí rozvířily informace zveřejněné v publikaci německé nevládní organizace Karo. Ta označila Chebsko za ráj pedofilů. Informace o stovkách dětí nabízených v pohraničí k prostituci česká policie i radnice příhraničních měst a obcí označily za přehnané. Konkrétní příklady dětské prostituce se zatím nepodařilo najít ani řadě zahraničních žurnalistů, kteří v uplynulých dnech Chebsko navštívili. Nejnověji situaci v Chebu a okolí zkoumali tento týden přímo pracovníci odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Podle Grosse je třeba problém dětské prostituce řešit v každém případě, i když se důkazy o dětské prostituci nenajdou. "Chceme jméno České republiky v zahraničí očistit," řekl. "Česká republika se nemusí skrývat a může hrát otevřeně, pokud partneři budou seriozní. A já spolkovému ministru vnitra plně důvěřuji," řekl.

Českou pozicí pro závěrečná kola vyjednávání o podobě euroústavy se bude na nedělním nočním zasedání zabývat vláda. Ministři mají dolaďovat mandát, se kterým pojedou příští týden čeští vyjednavači na summit EU v Bruselu. Hlavní principy, které mají hájit, vláda stanovila už počátkem října. I po nedávné schůzce ministrů zahraničí členských a vstupujících zemí EU v Neapoli přetrvávaly ve většině sporných bodů rozpory.

Čeští zástupci podle mandátu prosazují mimo jiné týmové rotační předsednictví v radách ministrů, které zajistí všem členským zemím rozšířené EU plný podíl na činnosti unie. Spornou otázkou při vyjednávání no euroústavě ale zůstává, jak dlouhé má být týmové předsednictví tří zemí - zda jeden rok, nebo 18 měsíců. Kompromis budou političtí lídři hledat i při ustanovení kvalifikované většiny pro rozhodování v Radě EU.

Vláda prosazuje také zachování evropského komisaře pro každou členských zemí. Zejména zakládající členové EU ale namítají, že pětadvacetičlenná komise nebude akceschopná. Mezi spornými body zůstává také to, v jakých oblastech se má zachovat právo veta, což je pro ČR důležité především v daňové a rozpočtové oblasti a v zahraniční politice.

Kabinet své mimořádné jednání zahájí ve velmi neobvyklou dobu - dvě hodiny před půlnocí. Prezident Václav Klaus takovýto termín označil podle svého mluvčího za naprosto nevhodný a proto se schůze vlády nezúčastní. Premiér Vladimír Špidla chce hlavu státu o výsledcích jednání informovat v pondělí.