Zprávy | Z archivu rubriky


Policie ukončila vyšetřování devětatřicetileté prostitutky Jaroslavy F., která podle policie zabíjela své sexuální partnery. Vraždila prý pro peníze. Policejní rada nyní vypracovává návrh na podání obžaloby za vraždu dvou mužů, celkem má však recidivistka na svědomí již čtyři lidské životy, sdělila ve středu ČTK mluvčí pražské policie Iva Knolová.

Pražští policisté považují tyto případy za nezávažnější v letošním roce. Jaroslava F. se poprvé střetla se zákonem ve svých sedmnácti letech. Tehdy jí prokázali vraždu muže žijícího v severních Čechách. Umlátila ho a ubodala k smrti. "Za tento trestný čin byla pravomocně odsouzena příslušným krajským soudem k nepodmíněnému trestu odnětí svobody," uvedla Knolová. Po propuštění z vězení se nechávala příležitostně zaměstnat, většinou se však podle policie živila jako prostitutka. Policie tvrdí, že své zákazníky často uspala a okradla. "Jednoho dne projevil o služby pohledné blondýnky cizinec, o němž dotyčná předpokládala, že má u sebe větší finanční hotovost," uvedla Knolová. Muže nalákala do svého bytu a namíchala mu uspávací drink. Muž usnul, ale protože byl kardiak, droga ho ve spánku zabila. Mladá žena byla opět odsouzena a šla do vězení. Když si odpykala polovinu trestu, byla podmínečně propuštěna. Vrátila se k prostituci. "Ačkoliv jí byl rozhodnutím soudu zakázán pobyt na území hlavního města Prahy, pilně sem dojížděla a vyhledávala zejména společnost starších mužů," informovala Knolová.

Kontrolou majetku a předstíranou nabídkou úplatku - těmito způsoby chce policie bojovat s korupcí. O souboru opatření označovaných jako test integrity hovořili ve středu odborníci na semináři v Senátu. Seminář věnovaný boji proti korupci tam uspořádaly hospodářský výbor a ústavně-právní výbor společně s Mezinárodní obchodní komorou.

"Odhalení korupce brání to, že obě strany, tedy jak ten, kdo úplatek dává, tak i ten, kdo jej přijímá, mají zájem, aby vše zůstalo utajeno," míní náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Takzvaný test integrity, o kterém již jednala i vláda, by se měl podle něj týkat pracovníků celní správy, tajných služeb a vězeňské služby, státních zástupců, soudců i správních úředníků. Odolnost vůči korupci by měla být testována také u policistů, které veřejnost podle různých průzkumů řadí k nejúplatnějším. "Nárůst odhalené korupce mezi policisty nesouvisí s tím, že by byli více úplatní, ale s tím, že se posílila inspekce ministra vnitra, a daří se tak úplatkářství lépe odhalovat," tvrdí Macháně.

Vláda na podzim uložila ministrovi vnitra, aby jí do léta příštího roku předložil návrhy věcných záměrů příslušných zákonů, které by umožnily v boji s korupcí využít například i provokatéry nabízející fingovaný úplatek. Zavedení testu integrity vítají i experti, kteří se bojem proti úplatkářství zabývají.

Místo neustálého vyčítání válečných obětí mezi Německem a sousedy ve střední a východní Evropě si nově zvolený předseda mezinárodního PEN klubu Jiří Gruša přeje určitou dávku zapomnění. Ve středečním německém listu Die Welt poukazuje na to, že stavět se do role oběti nikoho nikam nedovede. "Víte, co v Evropě skutečně potřebujeme? Pomník zapomnění," říká Gruša i k debatě, kterou dali v Německu do pohybu pováleční vysídlenci kolem chystaného Centra proti vyháněním. "Umění zapomenout je tajemstvím dalšího pokroku Evropy." Než si to ale lidé osvojí, ještě nějaký čas to podle Gruši potrvá. Nejdřív je třeba se vzájemně naučit respektu vůči bolesti druhého.

Vztahy mezi Čechy a Němci dodnes Gruša nepovažuje za normální. "Neustále hrajeme nějaký nestroyovský kus. Momentálně se nacházíme v památníkové scéně. To jednou musí skončit," uvádí dosavadní český velvyslanec v Rakousku a bývalý v Německu. Ke svému dřívějšímu názoru, že po zániku Sovětského svazu zůstala "německá karta" jedinou ideologickou konstantou v životě Čechů, diplomat a spisovatel říká: "Zdá se, že už to pomíjí. Jsou ale okamžiky, kdy se tato karta rozehrává. Vytahuje se vždy, když Čechy nic jiného nenapadá."

Rozruch kolem Centra proti vyháněním přesto Gruša neumí pochopit a příliš si tím neláme hlavu. Veřejně to ale moc neříká. "Moje bezstarostnost mi doma opět přinese obvinění, že jsem příliš nakloněn Němcům," konstatuje. Podezření, že i debata kolem Centra proti vyháněním patří v Německu k prvním signálům nového nacionalismu, nyní Gruša nesdílí. "To ještě nemohu říci. Zatím to považuji za přehnané... Centrum by bylo dobré, kdyby v popředí nestálo vyprávění obětí, ale odhalení ideologií v jejich děsivých důsledcích," říká.

Značnou pružnost názorů na nadcházející stěžejní jednání o evropské ústavě předváděl ve středu v Bruselu český premiér Vladimír Špidla. V rozhovorech s novináři odmítl definovat přesné české záměry s tím, že vyjednávací pozice se bude vyvíjet podle průběhu summitu. Česko má podle něj veliký zájem na úspěšném výsledku a bude se o něj snažit; pokud by nenastal, bude to prohra, nikoli však tragédie. "Je větší pravděpodobnost, že dohoda bude uzavřena, než že by nebyla. A když uzavřena nebude, bude se jednat dále. Evropa má dlouhé dějiny a prodloužení nějakého jednání ještě není krizí," řekl skupině novinářů. Uznal ovšem, že takové vyústění by vyvolalo "vážnou situaci", a popřel, že by Praha dávala přednost pokračování podle niceské smlouvy. Ústava připravená Konventem znamená jednoznačně "pozitivní posun".

Na rozdíl od řady zemí, které jasně stanovily "červené čáry", za které nehodlají jít, udržuje Česko ve Špidlově podání mlhavou nejasnost. Premiér bruselským médiím ani nepopsal mandát, na kterém se vláda v neděli večer dohodla; řekl, že chce být konstruktivní a prosazovat politickou vůli ke kompromisům "V okamžiku, kdy jdete do jednání se zřetelně vyjádřenou strategií, jste mnohem slabší," vyložil s tím, že nehodlá předem vyhlašovat žádné limity. Několikrát zasadil nadcházející zkoušku do historického kontextu. "Není tak důležité, zda se udělá velký nebo malý krok. Hlavní je, zda se koncepce (evropské integrace) upevní nebo oslabí."

Nepříznivě reagoval Špidla na hrozby Německa, Francie, Belgie a dalších zakládajících členů EU, že pokud se nepovede dohoda v pětadvaceti, unie se rozloží a integračně naladěné země vytvoří "pevné jádro", které bude pokračovat. Takový vývoj není podle něj v ničím zájmu. "Neexistuje žádný evropský stát, včetně Německa, který by mohl ovlivňovat řešení globálních problémů," podotkl. "Proto jsme toho názoru, že integrace má pokračovat. Intenzivní sázka na dvourychlostní Evropu není podle mě v zájmu žádné evropské země." Na okraj poznamenal, že Česko je už tak jako tak "tisíc let jádrem Evropy".

Také v projevu k belgickému Královskému institutu mezinárodních vztahů Špidla označil za "překonanou" myšlenku Evropské unie "a la carte", z níž by si každý vybíral, co by chtěl. Usoudil, že i v rozšířené EU se může naprostá většina zemí podílet na všech aktivitách. "Měli bychom se snažit zachovat maximální úroveň evropské soudržnosti a v budoucnosti ji ještě zvyšovat."

V rozhovoru s českými novináři však vyjádřil pochopení pro úzkost a frustraci zakládajících členů EU, kteří se takto vyjadřují. "Ty státy, které mají za sebou 50 let Evropy, ji prožívají jako vysokou hodnotu a mají samozřejmě obavy, že by mohlo dojít k nějaké její destrukci nebo oslabení." Tyto obavy jsou do značné míry přirozené a je třeba je chápat. "Uvědomme si, že země, které souhlasily s rozšířením, prožívají zásadní změnu. Vyšly ze stabilizovaného systému, který jim roky přinášel zřetelný prospěch, a rozhodly se umožnit podíl na své prosperitě ostatním." Podle Špidly je třeba ocenit, že se "patnáctka" nadále bude dělit s nováčky o svůj blahobyt - skoro všichni dosavadní členové na ně budou přispívat.

Ještě než se sešel s předsedou EK Romanem Prodim k první výměně názorů o tom, jak a případně koho má Česko jmenovat prvním komisařem, vypočítal Špidla "parametry" tohoto člověka, jak jsou běžné v EU. Měl by to podle něj být člen vlády nebo bývalý člen vlády, případně vysoký státní úředník, v každém případě "uznávaná osobnost s politickými zkušenostmi na nejrůznější úrovni. Technické kvalifikace (jazyky) jsou samozřejmé." Přiznal, že takové osoby jsou vytipovávány, jedná se s nimi a od některých už má souhlas, že "by do toho šly".

Nastávající matky v těžké životní situaci možná v budoucnu získají možnost porodit své dítě utajeně a přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. S touto novinkou počítá lidovecký návrh, který ve středu sněmovna propustila do další fáze projednávání. Novela zákona ale zároveň čelila kritice řady poslanců, kteří jí vytýkali právní nedostatky.

Těhotná žena by podle návrhu zdravotnickému zařízení sdělila své osobní údaje, které by ministerstvo zdravotnictví vedlo ve zvláštním registru. Jméno matky by nebylo uvedeno ani v rodném listu novorozence, její osobní data by ale lékařům v případě potřeby pomohla například při stanovení diagnózy a léčbě dědičných chorob dítěte.

Autoři chtějí novelou omezit případy, kdy žena v těžké situaci, třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám, volí potrat a v extrémním případě i usmrcení dítěte. "Jsme přesvědčeni, že takto budou ročně zachráněny desítky, možná stovky dětí," uvedli autoři v předkládací zprávě. Kritici novely ve středu autory chválili za "dobrou myšlenku" ale tvrdili, že její provedení je špatné. Upozorňovali na to, že podle mezinárodní úmluvy má dítě například právo znát své rodiče a právo na zachování totožnosti. Také vláda se postavila proti tomuto lidoveckému návrhu, i když ho označila za podnětný. Novela ale podle kabinetu zcela opomíjí například práva otce dítěte.

"Právo (dítěte) neskončit v popelnici má být vždycky na prvním místě," oponovala těmto výtkám Eva Dundáčková z ODS. Také jeden z autorů novely Josef Janeček (KDU-ČSL) varoval před tím, aby důraz na soulad s různými úmluvami a předpisy nezvítězil nad zdravým rozumem. Hlasování však naznačilo, že novela možná dozná řady změn, šanci na schválení má ale slušnou.