Zprávy | Z archivu rubriky


První novoroční projev prezidenta Václava Klause byl podle politiků i politologů pokračováním stylu, který prosazuje od svého zvolení. Tedy být hlavou státu, která tlumočí názory, pocity, obavy i naděje většiny společnosti, vyhýbá se většině kontroverzních otázek, nemoralizuje, snaží se lidi povzbudit k aktivitě a odpovědnosti za vlastní život. Mnozí Klausova veřejná vystupování považují také za snahu být protipólem jeho předchůdce Václava Havla. Zatímco některým tento styl vyhovuje, jiní by od hlavy státu očekávali více.

Politici ODS, z níž Klaus vzešel, i komunisté hodnotí Klausův projev jako vyvážený, věcný a výstižný. Zástupcům KSČM ale vadí, že Klaus mlčí o své odpovědnosti za polistopadový vývoj. Lídři vládní koalice mají výhrady ke způsobu, jakým Klaus líčí členství země v Evropské unii. I oni soudí, že prezident dokáže vystihnout nálady ve společnosti a srozumitelně je tlumočit. "Byl to standardní projev prezidenta Klause zaměřený na to, aby uspokojil většinu posluchačů," řekl ČTK vicepremiér a šéf Unie svobody-DEU Petr Mareš. "Chyběla mi tam myšlenka, která by stála za pozornost," dodal. "Byl to svět viděný očima Václava Klause, nebyl to projev prezidenta, který by byl nestranný. Podle mě byl blízký politice ODS," prohlásil ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). "Vstupem do Evropské unie přenášíme část své suverenity na evropské struktury, ale neztrácíme ji," řekl ČTK Svoboda, který se kvůli názorům na tuto věc dostal s Klausem do sporu již loni na jaře. Také Mareš připomněl, že Češi část svých pravomocí budou sdílet s ostatními, zároveň převezmou i díl odpovědnosti. "Pan prezident, jak je jeho zvykem, zmínil jen první část tohoto výměnného obchodu," poznamenal Mareš.

Místopředseda komunistů Miloslav Ransdorf vnímá projev daleko věcnější a klidnější, než byla vystoupení Václava Havla. Nejvíce jej zaujala pasáž, v níž Klaus uvedl, že po bezmála 15 let života ve svobodném a demokratickém státě by se lidé již neměli vymlouvat na dědictví minulosti. "Prezident Klaus pokračuje v politickém stylu, který si buduje od svého zvolení, a úzkostlivě nezmiňuje vlastní podíl na komplikacích dneška," řekl Ransdorf ČTK.

Analytik Centra pro výzkum veřejného mínění Daniel Kunštát míní, že hlavním motivem Klausova projevu byla výzva vzít život do vlastních rukou a nespoléhat na ostatní, ať již prezident hovořil o soukromí lidí, problémech společnosti či vstupu do EU. Na rozdíl od Havla mluvil i o naprosto konkrétních věcech a resortech, jako jsou problémy zdravotnictví či policejní akce. Novinkou podle něj byla i úvodní, hodně "lidská" část projevu. "Klaus potvrdil, že se dokáže vcítit do převažujících rytmů veřejného mínění," řekl Kunštát ČTK. Zaujal jej i apel na volební účast.

Politoložka Vladimíra Dvořáková soudí, že Klaus postavil své novoroční poselství na protikladu k Havlovým promluvám - ne blbá nálada, ale ani přehnaná euforie, ale sebevědomý pocit, že země a její občané již něco dokázali. Za kritický osten vůči ministrovi vnitra Stanislavu Grossovi (ČSSD) považuje poznámku o "okázalých" policejních akcí. Vstup do EU v Klausově podání trošku ztrácí na významu, není vrcholnou politickou událostí roku, míní Dvořáková.

Rozcházející se představy o střední Evropě popsali v rozhovoru pro francouzský týdeník L'Express šéfové vlád České republiky, Rakouska a Maďarska. Rozhovory s Vladimírem Špidlou, Wolfgangem Schüsselem a Péterem Medgyessym zveřejňuje L'Express ve zvláštním čísle s titulem Vídeň, Budapešť, Praha. Špidla si myslí, že středoevropským národům nic nebrání, aby nezávisle na historických souvislostech svou "totožnost kombinovaly s jinými". Schüssel má představu "velkého regionálního celku", jako je Benelux nebo Skandinávie. Medgyessy považuje pojem Střední Evropa za překonaný. "Patří minulosti a nostalgie je špatným rádcem," říká. Český premiér poukázal především na demokratické dědictví první československé republiky. Řekl, že ti, kdo nyní chtějí Česko pranýřovat kvůli dekretům bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše, chtějí přepisovat historii místo toho, aby si z ní vzali poučení. Rakouský kancléř Schüssel řekl, že Rakušané si činí nárok na příslušnost ke Střední Evropě. "Vědí, že se Evropa o 25 členech (rozšířená EU) bude členit podle velkých regionálních celků, jako jsou Skandinávie, Benelux či Střední Evropa... Budoucnost chceme stavět na nových základech, na ideji partnerství, nikoli nostalgicky." Rakousko je podle něho "s to znovu nalézt samo sebe" a nemělo by se dělat menším, než je. "Rakousko nebylo nikdy vojenskou mocností, a to ani v době monarchie (před rokem 1918). Prakticky všechny války jsme prohráli," řekl a poznamenal, že jen ta vojenská hudba byla vynikající. "Naproti tomu na poli kultury jsme předčili sami sebe," dodal. Odlišný pohled má Medgyessy. "Stadium Střední Evropy jsme nechali za sebou. Z hlediska mnoha spojení v Evropě moji krajané nemají touhu jít nazpět. Přirozeně, mohou vznikat koalice, pokud jde o určité body, nebo zájmová společenství... Hospodářsky jsme silně propojeni s Německem," prohlásil.

Tuzemští uživatelé mobilních telefonů poslali na Štědrý den rekordních 53,5 milionu krátkých textových zpráv SMS, což je podle sdělení operátorů o čtvrtinu více, než před rokem. Nejvíce přání v podobě SMS si lidé posílali mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne. Proti loňskému roku začali uživatelé více využívat multimediální zprávy MMS, kterých letos odeslali několik desítek tisíc. Nejvíce MMS lidé posílali po dvacáté hodině, tedy zřejmě po vánoční nadílce. Největší tuzemský operátor Eurotel odbavil ve středu 27 milionů textových zpráv, což je o zhruba čtyři miliony více než loni. Počet zpráv byl přitom čtyřikrát vyšší, než počet telefonátů, kterých firma podle mluvčí Diany Dobálové spojila 6,4 milionu. "I přes obrovské zatížení celé sítě a všech jejich systémů jsme nezaznamenali žádné problémy," dodala. V síti druhého největšího operátora T-Mobile poslali 17 milionů SMS zpráv, kolem 25.000 MMS a uskutečnili 16 milionů hovorů. Celkový objemu provozu proti loňsku vzrostl o 12 procent, přičemž počet hovorů se zvýšil o necelých šest procent a množství odeslaných SMS o 19,3 procenta. Stejně jako u ostatních operátorů posílali uživatelé nejvíce SMS kolem desáté hodiny dopoledne. "Ve srovnání s předchozím rokem si uživatelé sítě T-Mobile o čtvrt hodiny přivstali a špičku posunuli mezi 9:45 a 10:45," uvedla Martina Kemrová z tiskového oddělení firmy. Zákazníci firmy si nejvíce volali mezi 20. a 21. hodinou. Český Mobil odbavil 9,5 milionu SMS proti loňským šesti milionům.

Staří a osamělí lidé, bezdomovci, zdravotně postižení, uprchlíci a další lidé, kteří se z různých důvodů ocitli na okraji společnosti či v nouzi, se na Štěpána společně sešli u svátečně prostřených stolů na Pražském hradě. Na pozvání manželky prezidenta Livie Klausové uspořádala vánoční oběd pro 150 potřebných lidí Komunita Sant'Egidio, hnutí působící v rámci katolické církve. Zástupkyně komunity v Praze Kristýna Koldinská novinářům řekla, že podobná akce se ve světě pořádá již podvaadvacáté, v České republice pošesté a na Pražském hradě poprvé. "Smyslem je oslavit Vánoce s těmi, kteří je dosud slavit nemohli, kteří často bývají zapomenuti, na kraji společnosti," uvedla. Pozvánka ke slavnostně prostřenému stolu je také znamením, že tito lidé nejsou sami, že na ně někdo myslí, což je zvláště o Vánocích důležité, dodala. Mezi pozvanými byla například Varja Harpjatjanová z Arménie se svými dvěma syny Davidem a Alexanem. Mladá žena žije v Praze již čtvrtý rok. Spíše než Vánoce se v její vlasti slaví konec roku, v České republice se ale přizpůsobila místním tradicím. Arménka ČTK řekla, že pozvánka ji moc potěšila, v sídle českých králů a prezidentů se jí líbilo. Společně s ostatními si v hradním Rothmayerově sále pochutnala na polévce s játrovými knedlíčky, svíčkové nebo pečené huse. Jako dezert se podávalo vánoční cukroví a ovoce.