Zprávy | Z archivu rubriky


Zraněný ministr zahraničí Cyril Svoboda se po čtvrtečním martyriu ve sněmovně cítí dobře, je v dobré náladě a cvičí. ČTK to řekl profesor Vladimír Beneš z neurochirurgie pražské Ústřední vojenské nemocnice. Svoboda se zde nyní zotavuje po operaci krční páteře. Ve čtvrtek šéfa české diplomacie do Prahy převezl vrtulník z brněnské úrazové nemocnice. Vláda jeho hlas ve sněmovně potřebovala pro prosazení klíčového zákona o DPH, který předtím vetoval prezident Václav Klaus. Svoboda ve sněmovně strávil asi tři hodiny, podle blízkých spolupracovníků ho přesun z místa na místo i pobyt ve sněmovně unavil. Podle Beneše ale Svobodovi náročný den v parlamentu neuškodil. Lékař uvedl, že ministra do domácího léčení pustí nejdříve koncem příštího týdne, možná až za dva týdny. Zatím byl Svobodův program zrušen do 9. května, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Ministr leží v prezidentském apartmá vojenské nemocnice, čeká ho další rehabilitace. Ve čtvrtek se podrobil lékařským vyšetřením. Doktoři další postup konzultují také se Svobodovou manželkou, která je lékařkou. Svoboda si poranil páteř v oblasti šestého krčního obratle minulý čtvrtek při autonehodě svého služebního vozu. Svoboda neřídil, při nárazu spal. Proto byl zraněn vážněji než zbytek osádky, neměl obranné reflexy. Úrazem byla postižena také meziobratlová ploténka. Svoboda byl operován v sobotu v brněnské úrazové nemocnici. Ošetřující lékař Peter Wendsche řekl, že při operaci ministrovi nemocnou ploténku odstranili a na její místo voperovali kostní štěp z pravé části kyčelní kosti, který mu pomůže ve zhojení a zpevnění nemocného místa. Páteř přitom pacientovi stabilizuje titanová dlažka.

Česká republika do vrcholných orgánů EU vysílá diplomata Petra Mooze, který údajně spolupracoval s komunistickou tajnou službou, informoval Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Mooz prošel bezpečnostními prověrkami a má nastoupit do politického a bezpečnostního výboru, který spadá přímo pod Radu EU. Mooz, který je nyní politickým radou na české misi ve Vídni, tvrdí, že bezpečnostní prověrka NBÚ mu byla udělena oprávněně. Rozhlasu řekl, že nikdy nebyl vědomým spolupracovníkem StB a že splňuje všechny podmínky pro práci v diplomacii.

Radiožurnál má ale prý kopie dokumentů, podle nichž byl Mooz veden jako důvěrník pod jménem Rudolf a které dokazují mimo jiné schůzky s agenty špionáže v Moskvě v letech 1983 až 1987. "Nevěděl jsem, že ten člověk pracuje pro Státní bezpečnost," řekl Mooz, který nyní čeká, jak dopadne nová prověrka.

Ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK uvedlo, že Mooz obdržel všechny dokumenty nutné pro výkon práce: prověrku pro seznamování s informacemi nejvyššího stupně utajení i prověrky požadované pro EU a NATO. Podle prověrek nebyl vědomým spolupracovníkem StB, dodala Dana Pavlousková z tiskového oddělení.

První nařčení ze spolupráce s StB přišlo již v roce 1991, Mooz proto požádal o lustrační osvědčení, které vyšlo v jeho prospěch, poznamenala. V té souvislosti na krátkou dobu z diplomacie odešel. V následujících letech podle ní ani další prověrky neprokázaly spolupráci s StB.

Není to jediný případ, kdy podezřelý diplomat získal bezpečnostní osvědčení, uvedl rozhlas. Obě kontrarozvědky, civilní i vojenská, už v roce 2000 upozornily tehdejšího premiéra Miloše Zemana na manipulace Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) s prověrkami diplomatů. Nestandardní průběh prověrek kontrarozvědky zjistily podle rozhlasu u dvacítky diplomatů. "Tento člověk nepochybně znamená bezpečnostní riziko," uvedl na adresu Mooze bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Stanislav Devátý. Mooz ale uvedl, že se úspěšně obhájil před nezávislou komisí. Ministerstvo vnitra Moozovi vydalo osvědčení, že nikdy nebyl vědomým spolupracovníkem StB, v roce 1992.

Asi 230 hudebníků s různým typem tělesného či mentálního postižení se příští týden již podesáté sejde ve Strakonicích na festivalu Salve Caritas - Salve Vita. Pořadatelé pro ně připravili bohatý program a několik vystoupení v regionu. Snahou je přilákat na jednotlivé akce především více dospělých lidí, aby nebyli handicapovaní separováni od společnosti jako v minulosti, řekla ČTK ředitelka strakonického kulturního domu Eva Dresslerová. "S dětmi a mladými není problém, ale dospělí mají z minulosti v sobě nějaký komplex, který jim brání na takové akce chodit," soudí Dresslerová. Podle ní byli před lety postižení lidé dokonale separováni od společnosti a zřejmě proto v sobě starší generace cítí jakési provinění, že je na tom lépe. Pořadatelé se rozhodli osobními dopisy pozvat podnikatele a obyvatele Strakonic na slavnostní galavečer, který se uskuteční v pátek 30. dubna ve strakonickém domě kultury. Samozřejmostí je již od minulých ročníků účast školáků, kteří vůči postiženým nemají žádné překážky, a pro které je určena většina dopoledních koncertů. Na festival se sjede celkem 23 souborů z Čech, Slovenska, Polska a Německa. Většinou jde o hudebníky, kteří jsou klienty ústavů pro handicapované. Jsou mezi nimi ale i dva jednotlivci, kteří žijí v rodinách. Od středy 28. do pátku 30. dubna se hudebníci představí ve Strakonicích, Prachaticích, Horažďovicích, Sušici a Rožmitále pod Třemšínem. Mezi koncerty jim bude k dispozici mimo jiné plavecký bazén a navštíví i kino.

Nedávno jmenovaný ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi připustil, že způsob, jakým stát převedl nemocnice na kraje, byl chybný. Kraje se staly zřizovateli bývalých okresních nemocnic od začátku loňského roku, od státu převzaly nemocnice s mnohamiliardovými dluhy. Hejtmani opakovaně kritizovali vládu Vladimíra Špidly za zvolený postup a žádali oddlužení. Nakonec se pomoci státu dočkali. "Ano, stala se chyba, nemocnice byly převedeny na kraje a teprve teď se hledají pravidla hry. Postup měl být opačný," řekl Kubinyi na páteční tiskové konferenci sociální demokracie v Praze. Nejdříve měl být jasný legislativní rámec, v jakém budou nemocnice fungovat, a teprve pak je měl stát převést do správy krajů, uvedl ministr. Situace se už podle něj sice nedá změnit, je třeba se ale vyvarovat dalších chyb. "Vyplývá z toho určité riziko. Pokud se teď změní některé nemocnice na akciové společnosti, pak se přijmou pravidla hry a ony se nedostanou do sítě, pak si myslím, že to vůči nim bude nefér," řekl nedávno jmenovaný šéf resortu. Ještě jako poslanec ČSSD před podobným vývojem varoval ve svém domovském Moravskoslezském kraji.

Celkové zadlužení nemocnic převedených na kraje se odhaduje na šest miliard korun. Po měsících protestů vláda krajům pomohla s oddlužením částkou více než tři miliardy korun. Konsolidační agentura odkoupila polovinu pohledávek pojišťoven za neplatiči za další tři miliardy.

Středoevropské státy by měly spolupracovat i po vstupu do Evropské unie. Shodli se na tom v pátek v Praze předsedové slovenského parlamentu a českého Senátu Pavol Hrušovský a Petr Pithart. Je třeba posílit a zvýraznit meziregionální spolupráci v rámci visegrádské čtyřky a rozšířit ji o Rakousko a Slovinsko, řekl po jednání ČTK a slovenské agentuře TASR Hrušovský. "Bylo by dobré, kdybychom opravdu dokázali i na úrovni Evropského parlamentu reprezentanty těchto států sjednotit při prosazování středoevropských zájmů," uvedl Hrušovský. S Pithartem se shodoval i na tom, že by spolupráce neměla mít nějakou institucionální formu. "Přejeme si, aby se prokázalo, že tyto země budou při důležitých otázkách postupovat spolu. Neříkáme, že ve všech, a nebudeme a nemůžeme na tom trvat," podotkl Pithart. Visegrádskou skupinu tvoří kromě Česka a Slovenska ještě Polsko a Maďarsko. Dosud je spojovala hlavně snaha o začlenění do euroatlantických struktur.

Oba představitelé mají zájem na posilování role národních parlamentů v Evropské unii, a to i při diskusi o návrhu evropské ústavní smlouvy. Při jejím schvalování bude třeba podle Hrušovského také dbát nejen na mechanismus hlasování v EU nebo princip jedna země - jeden evropský komisař, ale také na to, ve kterých oblastech bude zachováno právo veta členských zemí. Slovensko má v tomto jasno. Trvá na zachování práva veta v otázkách spravedlnosti a vnitřní politiky. Čeští zástupci mají podle vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody z loňského prosince prosazovat zachování práva veta především v daňové a rozpočtové oblasti.

Evropskou ústavu mají po krachu prosincových jednání představitelé členských zemí unie znovu schvalovat na summitu v polovině června. Mezi sporné body ovšem nadále patří hlavně mechanismus rozhodování dvojitou většinou v Radě EU. Česko s ohledem na vytváření koalic preferuje paritní poměr, kdy by počet států procentuálně odpovídal počtu obyvatel.