Zprávy | Z archivu rubriky


Po třech českých novinářích zajatých v Iráku pátrali agenti české rozvědky. Pokud by únosci drželi Michala Kubala, Petra Klímu a Víta Pohanku v zajetí ještě tento týden, byla Česká republika připravena za ně zaplatit zhruba desetimilionové výkupné. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Byli jsme tam. To mohu přiznat, ale víc říkat nebudu," potvrdil listu ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka) František Bublan. Co přesně nakonec přispělo k propuštění novinářů, neví ještě ani on. "Nebyli jsme to jenom my. Bylo tam hodně tlaků. Něco převážilo, něco bylo rozhodující," řekl ředitel. "Ale rozhodně to nebyla ta medializovaná schůzka našeho velvyslance v Iráku s předáky sunnitských duchovních, protože ta proběhla už v době, kdy byli naši propuštěni," uvedl Bublan pro MfD. Připustil také, že se zvažovala varianta výkupného. "Já myslím, že to v těch úvahách padlo," řekl listu. Podle nejmenovaného zdroje z ministerstva vnitra by se jednalo o neoficiální operaci. Operace rozvědky v Iráku stála podle informací MfD zhruba tři miliony korun. Kolik lidí se na tajné akci podílelo, není podle listu zřejmé. "Využilo se všech možných cest, jak získat informace. Nešlo o jednoho člověka nebo o jeden tým. Zaktivizovali se všichni, kdo v oblasti byli. Ve druhé polovině týdne se k nim pak přidal i někdo z Prahy," řekl MfD pracovník ministerstva vnitra, který je o aktivitách tajné služby informován.

Tajná služba měla zjistit hlavně místo, kde byli novináři zadržováni, a případně navázat jakýkoli kontakt s únosci. Nakonec se podařilo navázat alespoň kontakt s prostředníky únosců. "Na získání informací byly použity i peníze. Tam to jinak nefunguje," vysvětlil zdroj z ministerstva vnitra. Americké zpravodajské služby pomohly hlavně s technickým zázemím, jiné, jako například ruské a francouzské, se podílely přímo na místě na získávání informací od místních lidí, píše list. Česká rozvědka chtěla vystopovat irácké únosce prostřednictvím telefonů, které ukradli českým novinářům. Po celý týden je však únosci ani jednou nezapnuli.

Politické hnutí Nezávislí, jehož evropskou kandidátku vede senátor a bývalý šéf Novy Vladimír Železný, by považovalo za úspěch zisk dvou křesel v Evropském parlamentu. Železný to uvedl na úterní tiskové konferenci, na níž hnutí představilo svůj volební program. "Je to velmi ambiciozní, ale je to střízlivé," uvedl Železný na dotaz ČTK. Dvojkou na kandidátce je Jana Bobošíková, donedávna moderátorka televize Nova. Třetí místo patří ředitelce zoo ve Dvoře Králové Daně Holečkové.

Případní evropští poslanci za toto hnutí se podle jeho předsedy Františka Zwyrtka zaměří kromě legislativní práce na "účinný lobbing ve prospěch regionů měst a obcí v ČR, důslednou kontrolu užívání fondů EU a na reformu společné zemědělské politiky". Ta nynější je výrazně zaměřena proti Česku, dodal Zwyrtek. Přiznal, že bez Železného by evropskou kandidátku nesestavovali.

Volební kampaň Nezávislých bude podle Železného vedena v pozitivním duchu, neplánují mítinky, ale spíš neformální setkání s voliči v regionech. "Regiony jsou naše základna," uvedl. Na kampaň hodlá hnutí vynaložit částku "v řádu statisíců až téměř nepatrných milionů korun", poznamenal Železný. Volební heslo Holečkové zní "Nebojím se velkých zvířat", protože její nejmilovanější skupinou jsou velké šelmy. Bobošíková si jako volební heslo zvolila "Do EU jdu s rovnými zády", Železný si ponechal heslo ze své senátorské kampaně na Znojemsku "Váš hlas bude konečně slyšet".

Mezirezortní výběrová komise doporučila do dalšího řízení v rámci podpory poválečné rekonstrukce Iráku 25 předprojektových studií a projektů. Celkem by státní podpora v obou dosavadních předkládacích etap měla dosáhnout 222 milionů korun. Vybrané materiály před rozhodnutím vlády posoudí ještě mezirezortní koordinační komise. Kabinet by měl o podpoře rozhodnout nejpozději příští středu. ČTK to řekl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. "Jednou z hlavních podmínek získání příslušných projektů pro české firmy byla podmínka komerční návaznosti, prokazatelný zájem a závazky ze strany iráckého partnera i návaznosti projektu na již rozpracované projekty vytvořené v minulosti českou nebo československou stranou," uvedl mluvčí. Navazující etapy budou financovány z jinak zajištěných zdrojů z konsorcií bank, světových agentury a podobně, doplnil.

Vybrané projekty a studie směřují do klíčových odvětví irácké ekonomiky, které jsou rozhodující pro další obnovu hospodářství. Mezi nejdůležitější odvětví patří průmysl těžby a zpracování ropy, energetika, průmysl stavebních hmot či vodní hospodářství. Konkrétní jména uchazečů z řad firem však Mravinac kvůli neukončenému výběrovému řízení nechtěl uvádět. Výběrová komise posoudila celkem 24 předprojektových studií, do dalšího řízení jich doporučila 14 v celkové hodnotě 43,3 milionu korun. Státní podpora by je měla pokrýt v plné výši.

U projektů obnovy a rekonstrukce komise vyhodnotila v rámci obou etap 22 materiálů. Do dalšího řízení doporučila 11 z nich. Pokud by vláda schválila všechny doporučené projekty, směřovalo by na jejich podporu 179 milionů korun. V případě projektů státní prostředky slouží k jejich částečnému financování. U středních a malých projektů maximálně z 30 procent celkové hodnoty, nejvýše však deset milionů korun. Na velké projekty jde nanejvýše 20 milionů korun při stejném maximálním podílu. Kabinet v rámci programu poválečné rekonstrukce a obnovy Iráku vyčlenil loni v květnu 520 milionů korun. Vzhledem k tomu, že loni na podporu nešla ani koruna, v letošním roce je k dispozici 320 milionů korun. Vedle financí na studie a projekty směřuje dalších zhruba 15 milionů korun na výcvik iráckých policistů. Zhruba 45 milionů korun je vyčleněno pro ministerstvo vnitra, stejný objem pro ministerstvo zahraničních věcí. Zbylých 200 milionů korun úřady rozdělí na příští rok.

České firmy v Iráku dosud mnoho zakázek nezískaly. Smlouvu na dodávku neprůstřelných vest podepsala například společnost Mars Jevíčko. Naopak polské firmy získaly v Iráku zhruba před více než měsícem podle polského tisku kontrakt za 40 milionů dolarů, tedy přibližně miliardu korun. Tři firmy by měly 50 kilometrů jižně od Bagdádu stavět sídliště.