Zprávy | Z archivu rubriky


Vratislav Kulhánek stane k 1. říjnu v čele dozorčí rady Škody Auto. Po sedmi letech ve funkci předsedy představenstva se tak posune na samotný vrchol firemní hierarchie. Na místě předsedy představenstva mladoboleslavské automobilky ho nahradí dosavadní předseda dozorčí rady Detlef Wittig, sdělil ČTK mluvčí Škody Vladimír Šulc. Na jmenování Kulhánka do čela dozorčí rady Škody Auto se shodli zástupci mateřského koncernu Volkswagen, řekl Jaroslav Černý z tiskového oddělení firmy. Důvod změny nechtěl komentovat. Vyjádření Volkswagenu ČTK zjišťuje. Kulhánek podle svých slov bude z nového postu moci více dohlížet na strategické směřování značky Škoda a na její budoucnost. "Povolání do dozorčí rady je pro mne pocta, cennější o to více, že přichází ve chvíli, kdy je Škoda Auto po letech tvrdé práce všech spolupracovníků stabilizovanou a prosperující firmou," uvedl v tiskovém prohlášení Kulhánek.

Vratislav Kulhánek byl předsedou představenstva Škody Auto od roku 1997. Za jeho působení vzrostl prodej vozů Škoda z tehdejších 373.000 až k hranici půl milionu vozů. Vedle práce ve Škodě Auto působí Kulhánek také v dalších vedoucích funkcích. Je prezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR, prezidentem Institutu členů správních orgánů, prezidentem Mezinárodní obchodní komory ČR a prezidentem Českého svazu ledního hokeje.

Mladoboleslavská automobilka vyznává takzvaný německý model řízení, kdy nejvýše postavenou osobou je předseda dozorčí rady, v níž vedle zástupců majoritního vlastníka Volkswagen AG a státu zasedají také reprezentanti zaměstnanců. Právě dozorčí radě se pravidelně zodpovídá představenstvo firmy.

Liberecký mnohonárodní prapor sil rychlého nasazení NATO může od čtvrtka zasahovat kdekoli na světě. Zvládnul totiž všechna potřebná cvičení. Prapor má na starosti boj se zbraněmi hromadného ničení. Nyní se chystá na zhruba dvouměsíční misi, při níž bude zřejmě zajišťovat bezpečnost na letní olympiádě a paralympiádě v řeckých Aténách. ČTK to řekl velitel praporu Vratislav Osvald. Poskytnutí nejvýše 100 českých vojáků z mnohonárodního praporu Řecku již schválila Poslanecká sněmovna a 13. července olympijskou misi chemiků projedná Senát. "Předpokládám, že vyslání jednotky do Řecka odsouhlasíme," řekl ČTK místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Osvald dodal, že by pak do Atén jelo také kolem 30 zahraničních příslušníků praporu - Belgičanů a Maďarů. Velitelé uvažují rovněž o pomoci britských odborníků na zjišťování biologických zbraní. "Před cestou do Atén by se náš výcvik hodně zaměřil i na zásahy v přeplněném městě," prohlásil Osvald. Liberečtí chemici se sice připravují na akce v jakémkoliv prostředí, jejich praktické mise se ale zatím odehrávaly především ve volném terénu v oblasti Perského zálivu. "V Aténách bychom sloužili zhruba dva měsíce jako záloha pro řeckou armádu," upozornil Osvald.

V červnu čeští vojáci vyškolili v Březině na Vyškovsku 48 řeckých protichemických specialistů, určených pro ochranu olympiády a paralympiády. "Ještě nevíme, kam nás v Řecku umístí a kdo tam vlastně pojede," řekl novinářům průzkumník-řidič Lukáš Bím z dekontaminační roty. Podle něj se vojáci soustřeďují hlavně na sehranost družstev a čet. Očekávají, že se olympiáda obejde bez teroristického útoku, jejich režim na místě pobytu v Řecku by ale byl tvrdý. "Do akce musíme vyrazit nejdéle za hodinu," podotkl Bím. Vojáci z mnohonárodního praporu by v Řecku strávili dobu od 28. července do 30. září.

Nezařazený poslanec a bývalý občanský demokrat Petr Kott posílil ve čtvrtek poslanecký klub US-DEU. Vyšší počet členů však sněmovní frakce dlouho mít nebude. Od soboty přestane být jejím členem Tomáš Vrbík. Své rozhodnutí oznámil předsedovi sněmovny. Pokud se tak nakonec zachová i jeho kolega Marian Bielesz, zůstane v klubu jen devět poslanců, což bude znamenat jeho zánik. Klub musí mít nejméně deset členů. Kott byl kvůli opilosti loni vyloučen z ODS a sám odešel z poslaneckého klubu této strany. Při hlasování o klíčových zákonech reformy veřejných financí se opil a nemohl hlasovat. "Rozhodl jsem se, že nazrál čas vstoupit. Podal jsem přihlášku a na plénu poslaneckého klubu jsem byl schválen. Já osobně potřebuji zázemí nějakého poslaneckého klubu. Vždy jsem tvrdil, že jediný klub, který pro mě připadá v úvahu, je Unie svobody. Vidíme velmi podobně současnou politikou situaci a východiska z ní," řekl ČTK Kott. Neuvažuje přitom, že by vstupoval i do strany. "Zatím chci zůstat mimo," řekl. Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl ČTK řekl, že o přijetí Kotta klub hlasoval a všichni přítomní byli pro. "Každý člověk zasluhuje druhou šanci," uvedl.

Současně se vstupem Kotta do klubu oznámil vystoupení z této sněmovní frakce poslanec Tomáš Vrbík. Předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi oficiálně oznámil, že řady klubu opustí v pátek 2. července. ČTK řekl, že členem klubu bude ještě celý pátek. Od soboty již členem nebude. Podobně jako Vrbík se zřejmě zachová i další nespokojený poslanec z klubu US-DEU Marian Bielesz. Oficiální oznámení o odchodu z klubu ale ještě předsedovi sněmovny nezaslal.

Ve sněmovně je i s US-DEU celkem pět klubů. Nejsilnější zastoupení mají sociální demokraté, kterých je ve sněmovně 70. Občanských demokratů je 57, komunistů 41, lidovců 21.

Premiér Vladimír Špidla podal ve čtvrtek demisi a prezident Václav Klaus ji přijal. Hlava státu poté pověřila odstupující vládu, aby do jmenování nových ministrů dočasně vedla stát dál. Klaus řekl, že odstupující vláda by se měla věnovat především "provozním" věcem a neměla by rozhodovat o zásadních záležitostech. "Demisi jsem přijal a současně jsem Vladimíru Špidlovi předal pověření pro něho i pro všechny ministry k prozatímnímu výkonu funkce vlády do okamžiku jmenování vlády nové," uvedl Klaus, který zároveň Špidlovi poděkoval za jeho práci v nelehké funkci předsedy křehké koaliční vlády.

Špidla uvedl, že je připraven odstupující vládu vést podle představ hlavy státu a soustředit se pouze na provozní agendu. "Někdy je trošku složitější přesně najít tu hranici. Ale myslím si, že mám představu, jak má tato hranice vypadat," řekl. K dvouletému působení koaliční vlády ČSSD, KDU-ČSL a unionistů Špidla řekl, že kabinet odvedl kus práce. "Strategická rozhodnutí obstála, ale koneckonců dějiny se píší až o něco později. Budete mít sami příležitost zhodnotit výsledky vlády," řekl Špidla, který v sobotu rezignoval jak na post předsedy kabinetu, tak šéfa ČSSD.

Špidla řekl, že se vedle dočasné provizorní vlády, kde má spravovat i ministerstvo spravedlnosti, nyní soustředí hlavně na poslanecký mandát. "Pochopil jsem jeho jednoznačný záměr zůstat... v centrální politice," dodal k tomu Klaus. Nyní se spekuluje o tom, že by se Špidla mohl stát předsedou sněmovny nebo že by mohl vystřídat na podzim Pavla Teličku ve funkci eurokomisaře.

Prezident dále doufá, že vztahy mezi politickými špičkami, například mezi bývalými a budoucími předsedy vlády, budou korektní. "Věřím, že v tomto smyslu nastane normální chování, tak jak je tomu běžné v jiných zemí," uvedl. Jako příklad uvedl, že někdy politici navzájem odmítají pozvání na různé akce.

Úřadující ministr zahraničí Cyril Svoboda během oficiální návštěvy Vídně nepřímo odmítl požadavek šéfky rakouské diplomacie Benity Ferrerové- Waldnerové na další ústupky Česka v otázce takzvaných Benešových dekretů. Rakouské kolegyni naopak přislíbil, že Praha naplní dohody ohledně jaderné elektrárny Temelín. "Platí to, co je v česko-německé deklaraci. Obě dvě země se dívají (na právní otázky takzvaných Benešových dekretů) rozdílně, své názory navzájem respektují," zdůraznil Svoboda. Podotkl, že tuto pozici zastává česká politická reprezentace. "Právní expertizy Evropské unie potvrdily, že Benešovy dekrety nemají žádnou právní vazbu k evropskému právu," zdůraznil ministr.

Šéfka rakouské diplomacie na společné tiskové konferenci vybídla Česko k ústupkům v otázce prezidentských dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa a zabavení jejich majetku. "Vycházím z toho, že Česko jako člen Evropské unie přijme v této otázce další kroky," řekla neúspěšná kandidátka na místo rakouského prezidenta v nedávných volbách.

Oba se shodli na tom, že Vídeň i Praha dodrží takzvaný proces z Melku ohledně zvýšení bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. "Česká republika záměry melkského procesu a bruselské dohody dodrží a splní," zdůraznil Svoboda. Právě otázka poválečného vývoje a jaderné politiky v minulosti zatěžovala atmosféru mezi Rakouskem a Českem. V posledním období ale polici obou zemí dávají najevo, že bilaterální vztahy se zlepšily.