Zprávy | Z archivu rubriky


Unionisté měli na víkendovém sjezdu řešit svoji další budoucnost a zvolit nové vedení, jejich jednání ale zastínila sobotní zpráva o demisi premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly a jeho koaličního kabinetu. Nově zvolené vedení US-DEU v čele s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem čeká vyjednávání s ostatními parlamentními stranami o novém kabinetu, který zřejmě bude sestavovat místopředseda ČSSD Stanislav Gross. Unionisté jsou připraveni odejít do opozice. Pokud ale dostanou nabídku, vláda nebude závislá na hlasech komunistů a bude pokračovat v reformách a boji proti korupci, jsou ochotni se podílet na účasti v takové koalici. Podporu menšinové vládě sice nevylučují, chtějí být ale spíše buď regulérní vládní, nebo opoziční stranou. V případě, že se politici nedohodnou na funkční vládě, považuje unie za nejčistší východisko předčasné volby. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem dvou procent, což nedává straně příliš velké šance v mimořádných volbách překonat minimální pětiprocentní hranici.

Němce v nejužším vedení doplní první místopředseda strany Karel Kühnl. Řadovými místopředsedy se stal poslanec Svatopluk Karásek a dosavadní člen republikového výboru strany Ivo Ludvík z jižních Čech. Funkci obhájil František Pelc, zatímco Jan Hadrava a Vlastimil Ostrý již do vedení nekandidovali. Kühnl a Karásek usilovali i o funkci předsedy - Kühnl vypadl v prvním kole, evangelický farář a písničkář postoupil s Němcem překvapivě až do finále. Němec v druhém kole volby předsedy získal 102 ze 189 hlasů, Karáska podpořilo 75 unionistů. Paradoxní bylo, že Karásek byl do nejužšího vedení strany zvolen v nepřítomnosti - v neděli byl totiž na kázání v Drážďanech. Členem US-DEU je teprve od jara, do té doby působil v poslaneckém klubu jako nestraník.

Němec nahradil v čele strany vicepremiéra Petra Mareše, který po fiasku strany v eurovolbách předčasně rezignoval. Jako svůj první úkol označil vyjednávání se zástupci ostatních politických stran o řešení současné situace po pádu vlády.

Nová vláda, která nahradí kabinet Vladimíra Špidly, by podle ekonomů měla pokračovat v reformách s cílem omezit rozpočtové schodky. Zároveň by se měla snažit alespoň připravit půdu pro zásadní změnu důchodového systému. Špidlovy reformy byly v tomto ohledu nedostatečné. Stanislav Gross, který možná bude nový kabinet sestavovat, chce ve stabilizaci veřejných financí pokračovat. "Prioritou číslo jedna je pokračovat ve stabilizaci veřejných rozpočtů, aby státní dluh rostl pomaleji, nebo aby se jeho růst úplně zastavil," uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek. Pokud po roce 2008 nebude mít Česko rozpočtový schodek nižší než tři procenta HDP, hrozí mu i poměrně vysoká finanční sankce ze strany Evropské komise. Letos Česká republika počítá se schodkem pod šesti procenty HDP. Vláda podle Marka zřejmě do příštích parlamentních voleb nezačne s reformou důchodů, měla by proto alespoň připravovat podmínky pro její zahájení. Žádoucí by bylo vypracovat možné varianty a vyjednávat napříč politickým spektrem, kterou z možností zvolit, uvedl. Gross řekl, že stabilizace veřejných financí je velmi důležitá. Sociální demokracie od ní podle něj neustoupí. Konkrétní kroky ale nespecifikoval s tím, že stabilizace veřejných financí je cíl. Jednotlivé kroky reformy jsou podle něj jenom technologické části. Podle názoru britského podnikatelského listu Financial Times rezignace premiéra Špidly zpomalí už tak slabé tempo českých hospodářských reforem.

Řešení vládní krize, která vypukla poté, co premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla v sobotu oznámil úmysl rezignovat, je v nedohlednu. Klíčoví hráči na politické scéně v neděli vesměs podle očekávání oznámili, jaké jsou jejich cíle a co chtějí dělat, ale nadále zůstala nezodpovězena hlavní otázka - půjdou občané k předčasným volbám, anebo se zformuje nová vláda s většinou v parlamentu?

Úřadující šéf ČSSD Gross, jehož strana zůstává i nadále nejsilnějším parlamentním subjektem, v neděli jasně a jednoznačně neřekl, zda čeká, že právě jeho, nebo jiného zástupce ČSSD pověří Klaus sestavením kabinetu. "Záleží na panu prezidentovi. Ústava nic jednoznačně nepředjímá. Pokud se bude postupovat podle ústavních zvyklostí, asi to tak bude," řekl Gross. Současně dal najevo, že by mu velké vrásky nedělalo, kdy vládu nesestavoval. Gross odmítl předčasné volby a tvrdil, že se podaří sestavit vládu, která vydrží do roku 2006. Neřekl ale, kdo by v ní byl. Nechtěl pro ni sice důvěru od KSČM, ale opoziční ODS Grosse podezřívá, že dříve nebo později ke skryté či otevřené koalici s komunisty dospěje. Právě tomu chce ODS zabránit.

Menšinovou vládu ČSSD s tichou podporou komunistů v neděli jako jednu z možností zmínil předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Účast komunistů ve vládě ale odmítl. Také místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl, že jeho strana dává přednost menšinové vládě ČSSD. Nechce však své uvažování omezovat pouze na jednu variantu, otevřená je podle něj i varianta koalice ČSSD s KDU- ČSL. "Vyžadujeme vytvoření prostoru pro posílení levice v České republice. Pro nás je rozhodující prioritou zchladit mocenský apetit ODS," dodal.

Podle neoficiálních informací dává Gross přednost menšinové vládě ČSSD a KDU-ČSL za účasti předsedy lidovců Kalouska. V sobotu ale nevyloučil ani pokračování spolupráce s nynějšími koaličními partnery, tedy i s US-DEU. Kalousek v neděli řekl, že pro KDU-ČSL je priorita naplňování koaličního scénáře.

Prezident Václav Klaus v neděli oznámil, že o nové vládě začne jednat nejdříve s šéfy ČSSD, KDU-ČSL a ODS, a to zřejmě ve čtvrtek. Komunisty ani unionisty na Hrad nepozval. Schůzky plánuje až po oficiální demisi premiéra Vladimíra Špidly. Klaus očekává, že Špidla rezignuje po středečním zasedání současného koaličního kabinetu. Prezident na mimořádném setkání s novináři řekl, že za hlavní a relevantní aktéry současné politické scény považuje ČSSD, lidovce a opoziční ODS. Totéž si však nemyslí ani o Unii svobody- DEU, která je součástí Špidlovy koaliční vlády, ani o opozičních komunistech. Klaus již v neděli telefonicky hovořil s prvním mužem ČSSD Stanislavem Grossem, předsedou ODS Mirkem Topolánkem a zprostředkovaně také s předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem. "Já budu jednat s těmito politickými představiteli o tom, jakou mají představu, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru v Poslanecké sněmovně a mohla existovat," uvedl Klaus před odletem na summit NATO do Istanbulu. Nepotvrdil, že by sestavením kabinetu pověřil rovnou Grosse, o němž se nejvíce spekuluje. Nehovořil ani o nikom jiném. "Mohlo by se hypoteticky stát, že po prvním jednání mohu říci jméno. Může se stát, že nalezení jména bude trvat delší dobu. Opakuji znova: není to jednoduchý úkol," podotkl.

Předčasné volby nejsou nyní podle Klause na pořadu dne. Východiskem by ale podle něj byly v případě, že by z jednání nevzešla "schůdná" vláda. Klaus také hovořil se Špidlou, který se rozhodl složit funkci premiéra i předsedy ČSSD v sobotu, když už necítil podporu ve straně. Podle Klause je Špidlovo rozhodnutí podat demisi nezvratné.

Unie, nejmenší strana ve sněmovně, je ochotna jednat o své účasti v nové vládě, na druhou stranu ale tvrdí i to, že je mentálně připravena odejít do opozice, pokud by se k ní partneři nechovali důstojně. Nový předseda unionistů Pavel Němec připomněl, že i hlasy jeho strany mohou být při hlasování o vládě důležité. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik ČTK řekl, že prezident zřejmě "bohužel nerespektuje reálnou sílu" KSČM. Chce rovněž věřit, že s KSČM nepočítá pouze v této fázi.

Konec současné vlády podle ekonomů zřejmě oslabí korunu a může se projevit i poklesem na akciovém trhu. Některé plánované reformy zřejmě nebudou dokončeny. "Z pohledu celé ekonomiky ale zřejmě nedojde k závratným změnám," řekl ČTK Vladimír Pikora z Volksbank. Základní veličiny, jako je hrubý domácí produkt, inflace či nezaměstnanost, by pád Špidlova kabinetu neměl ovlivnit. Reagovat budou hlavně finanční trhy. Domácí měna podle Pikory oslabí a prorazí hranici 32 korun za euro. Investoři totiž budou mít obavy z dalšího vývoje a pravděpodobně se radši budou zbavovat aktiv v české měně. Oslabení ale bude krátkodobé, v delším výhledu lze čekat posilování koruny. Mírně oslabit mohou také akcie, doplnil Jan Sýkora z Wood&Company.

Kvůli pádu vlády se zřejmě nedokončí některé reformy. Podle Pikory je ale kritizovali domácí i zahraniční ekonomové jako příliš měkké. Ze současné situace by naopak mohla vzejít i akceschopnější vláda, která by prosadila potřebné změny. Konečným důsledkem by mohl být i vyšší hospodářský růst, dodal Pikora. "Tato vláda neměla silný mandát a vůli prosazovat potřebné reformy," uvedl Sýkora. Dosavadní kroky k ozdravění veřejných financí podle něj nebyly příliš šťastné ani dostatečné. Státní rozpočet by měl letos skončit s deficitem 115 miliard korun, příští rok by to mohlo být reálně asi o šest miliard korun méně. Pro investory by byla dobrou zprávou vláda se silnou pozicí a odhodláním provést radikálnější změny, soudí ekonomové.

Podle šéfa agentury CzechInvest Martina Jahna by neměla mít ani případná změna vlády vliv na přísun přímých zahraničních investic. Také podle Pikory zajímá investory především dlouhodobý vývoj země, a ne několik týdnů či měsíců nejistoty.