Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Vladimír Špidla poprvé jednoznačně prohlásil, že pokud jej v sobotu nepodpoří širší vedení ČSSD, podá demisi. Bez podpory své mateřské strany nechce stát v čele vlády, i kdyby získala ve sněmovně důvěru. Podle politologů hraje Špidla vabank a riskantně sází na to, že sociální demokraté se zaleknou důsledků takového kroku. Se Špidlou by totiž automaticky musela rezignovat i vláda, kterou po volbách před dvěma lety vytvořili sociální demokraté spolu s lidovci a unionisty. Kvůli křehké většině ve sněmovně se již Špidlův kabinet několikrát ocitl blízko pádu, současná krize způsobená fiaskem ČSSD a US-DEU v eurovolbách je ale zatím zřejmě nejvážnější. "Když se mi nepodaří obhájit koncepci koaliční vlády, tak to bude muset dělat někdo jiný. O této koncepci jsem přesvědčen a nemíním ji z žádných oportunistických důvodů opouštět," prohlásil Špidla po jednání koalice na zámku v Kolodějích. "Do konce tohoto týdne se s definitivní platností rozhodne o tom, zda koaliční vláda bude pokračovat, nebo nebude," doplnil Špidla.

V sobotu se sejde širší vedení ČSSD, o víkendu se také koná sjezd unionistů. Výkonný výbor ČSSD má rozhodnout, zda po debaklu v eurovolbách má Špidla i nadále zůstat v čele nejsilnější vládní strany, nebo zda ho vystřídá Stanislav Gross. Po Špidlově prohlášení padá možnost, že by Špidla skončil jako předseda ČSSD, ale zůstal premiérem. "Formálně by se daly dělat různé triky, ale to nemá cenu," poznamenal předseda vlády a ČSSD.

Opozice Špidlu kritizuje, že neustále mění názory a raději by měl s celou vládou odstoupit rovnou. "Mně se nezdá, že by si pan předseda vlády počínal zodpovědně a vyzrále. Myslím si, že by měl všechny ušetřit těchto eskapád a podat demisi okamžitě," uvedl například místopředseda ODS Petr Nečas. Naopak koaliční partneři premiérovo rozhodnutí chápou jako logickou reakci na dění uvnitř ČSSD. Lidovcům ani unionistům se ale nelíbí, proč by kvůli krizi v ČSSD měla celá vláda žádat znovu sněmovnu o důvěru. Koalice se totiž nemůže spolehnout na absolutní podporu svých 101 poslanců, a riskuje tak, že důvěru nezíská a bude muset podat demisi. Sociální demokrat Josef Hojdar už dnes řekl, že pro důvěru vládě v žádném případě hlasovat nebude.

Zda Špidlův kabinet opravdu požádá parlament o obnovení svého mandátu, se ukáže po úterním jednání poslaneckých klubů, dalších koaličních konzultacích a středečním jednání ministrů. Po případné Špidlově demisi a pádu vlády by záleželo na prezidentu Václavu Klausovi, koho určí novým premiérem, na záměrech ČSSD i dohodě parlamentních stran. Klaus se minulý týden sešel s Grossem a podle médií mu prý naznačil, že je v případě Špidlovy rezignace ochoten jej pověřit sestavením nového kabinetu. Opoziční ODS je připravena angažovat se jen v přechodné vládě, která zemi dovede k předčasným volbám. Politologové míní, že Špidlův úmysl je riskantní nátlakový krok vůči vedení ČSSD. Premiér si podle expertů chce posílit šance na potvrzení v čele strany a kalkuluje s tím, že sociální demokraté se zaleknou důsledků jeho demise a nakonec ho podpoří.

Ekonomové a analytici z evropských zemí vesměs kritizují dosavadní průběh české reformy veřejných financí, jejíž první fázi vláda schválila před rokem. Někteří ji považují za nedostatečnou a zdůrazňují vysoký schodek veřejných rozpočtů, jiní vládě vytýkají, že si klade málo ambiciózní plány. Pro některé je naopak stav české ekonomiky lepší než v porovnání se sousedními státy a tudíž uspokojivý, vyplynulo z ankety ČTK.

Podle Bernadette Stallaertové z největší belgické banky Fortis znepokojuje česká ekonomika rostoucím rozpočtovým deficitem, který svědčí o slabosti reforem. "Jsou nezbytná drastická opatření. Dosavadní reformy byly příliš plaché, ekonomika potřebuje koňskou injekci reforem," uvedla. Nynější slabá vláda, otřesená výsledkem evropských voleb, však podle ní bude sotva schopna se odhodlat k radikálním, a tedy nepopulárním opatřením.

Mark Katzman z britské Economist Intelligence Unit dokonce soudí, že česká fiskální reforma je nejhorší a nejpomalejší mezi novými členskými zeměmi EU.

Vládní snahy o ozdravení veřejných financí kritizoval i český ekonom a prognostik Valtr Komárek, podle něhož reforma nevyřešila problémy ekonomiky, vnesla do společnosti skepsi a rozladila občany. Země by měla investovat 100 až 200 miliard korun do vzdělání a vědy, a to i za cenu dalšího růstu dluhu, uvedl.

Někteří experti však soudí, že k reformě byla a je vhodná doba vzhledem k relativně vysoké hospodářské dynamice v zemi. Další strukturální změny jsou ale podle nich nezbytné už s ohledem na plánované přistoupení k euru. "V tomto ohledu je třeba zvažovat nejenom kroky v oblasti zdravotnictví a důchodů, ale také vzdělání. Právě v této poslední oblasti je nutné zajistit mezinárodní konkurenceschopnost," míní Mechthild Schrootenová z Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW).

Naopak konzultant francouzského Střediska pro mezinárodní studia a výzkum (CERI) Jean-Pierre Pagé se domnívá, že Česká republika si v reformě veřejných financí počínala "dosti dobře" a varuje před přílišným snižováním přímých daní a ubíráním na veřejných výdajích a sociální ochraně.

Evropská komise zveřejní příští týden hodnocení vývoje české ekonomiky z hlediska veřejných financí. Měla by vyslovit rozpaky nad slabou ambiciózností české reformy veřejných financí a případně nad pesimistickými makroekonomickými prognózami vlády. Podle nejmenovaného zdroje si odborníci v EK myslí, že zatímco program v oblasti veřejných financí svým způsobem funguje, neděje se prakticky nic v oblasti reforem na trhu práce, ve vylepšování podnikatelského prostředí a chybí účinná celková koordinace hospodářské politiky.

Vláda schválila hlavní zákony první fáze reformy veřejných financí loni 23. června po mnohaměsíčních jednáních. Reforma by měla během tří let přinést úsporu necelých 200 miliard korun ve výdajích a více než 70 miliard z vyšších daní. Ve druhé fázi se chce kabinet zaměřit na boj s šedou ekonomikou.