Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že malý zájem českých občanů o volby do Evropského parlamentu znamená porážku obhájců současného směřování Evropské unie a jejich naivismu. Debakl vládních stran, které získaly jen čtyři z 24 křesel vyhrazených v Evropském parlamentu pro Českou republiku, je podle něj výrazným signálem, který by koaliční kabinet Vladimíra Špidly měl brát vážně. Prezident na mimořádné tiskové konferenci prohlásil, že i když hlasování o europoslancích nejsou české parlamentní volby, jejich výsledky mají významnou informační hodnotu i závažné vnitropolitické důsledky. Jak se může situace na politické scéně po fiasku ČSSD a Unie svobody-DEU vyvinout, nechtěl komentovat, neboť by prý mohl být kritizován za nemístné vměšování. "Více říkat nemůžu a nesmím... Já myslím, že nám to budoucnost ukáže," řekl Klaus novinářům.

Český prezident, známý svou skepsí k současné podobě evropské integrace, považuje nízkou účast v prvních volbách do EP za vypovídající. "Téměř tři čtvrtiny občanů České republiky svou neúčastí ve volbách jasně řekly, že je problematika voleb do Evropského parlamentu nezajímá. To je mimořádně významná informace o Evropské unii a o vztahu občanů k ní," řekl Klaus. Debata o EU byla podle něj nedostatečná a skutečné problémy byly tabu v Česku i v ostatních státech EU. Prezident zároveň pogratuloval vítězům voleb, kterými se stala opoziční ODS.

Pokud česká společnost nezačne investovat do vědy a výzkumu, skončí podle organizátorů dnešního mezinárodního vědeckého fóra její občané v Evropě jako čističi bot. Proti vyspělým státům má Česká republika velké zpoždění. A nejhorší na tom je, že veřejnost to nevnímá, řekl novinářům ředitel projektu na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava Václav Marek. "V Česku nejsou dobré podmínky pro vědeckou práci," uvedl jeden z účastníků fóra Michael Valášek z ČVUT. Podle něj nejde jen o materiální stránku, ale i o organizaci. "Bez aplikace vědy zahyneme. Nebudeme schopni konkurovat a nebudeme umět zastavit ničení životního prostředí a přírodních zdrojů," upřesnil. Setkání se účastní zhruba dvě stě vědců. "Kromě našinců to jsou lidé z Německa, Francie a Rakouska. Jejich země jsou na vysoké úrovni v podpoře vědy a výzkumu. Proto bychom rádi, aby nám předali své zkušenosti," uvedl Marek. Aby všichni pochopili, jak to s českou vědou je, vyvěsili organizátoři před Kongresovým centrem billboard s nápisem Bez vědy skončíme jako čističi bot, pod kterým opravdu čistič bot pracoval. Někteří z příchozích, například poslanec Jaroslav Zvěřina (ODS), si jeho práci dokonce vyzkoušeli. "Myslím, že v žádné zemi nejsou pro vědce podmínky ideální. U nás by se měl zvýšit podíl HDP na celkových výdajích na vědu, měly by se změnit podmínky pro podnikání a zmenšit se stupeň regulace," řekl. Koalice se letos v únoru dohodla, že soukromé investice do vědy a vzdělání budou daňově zvýhodněny. Práce na přípravě příslušné legislativy ale pokračují pomalu. V lepším případě by tak úlevy mohly začít fungovat nejdříve v roce 2006, píše se v diskusních materiálech.

První volby do Evropského parlamentu v České republice znamenaly zdrcující porážku pro největší a nejmenší stranu vládní koalice. ČSSD skončila až pátá se ziskem jen dvou mandátů z 24 určených českým poslancům. US-DEU europoslance mít nebude. Volby podle očekávání vyhrála ODS se ziskem devíti křesel a velkým náskokem před KSČM, která obsadí šest míst. Na třetí místo se dostalo Sdružení nezávislých s Evropskými demokraty se třemi mandáty; čtvrtá skončila KDU-ČSL, která stejně jako politické hnutí Nezávislí získala také dvě křesla. K volbám přišlo jen 28 procent oprávněných voličů.

V Praze v eurovolbách zvítězila opoziční ODS. V tradiční baště pravice získala skoro 35 procent hlasů. Druhé skončilo Sdružení nezávislých s Evropskými demokraty (SNK-ED), volilo je 19 procent lidí. Následují komunisté. Až čtvrtí, podobně jako jinde s výraznou ztrátou hlasů, je vládní ČSSD. V hlavním městě uspěli ještě Nezávislí (NEZ) a koaliční KDU-ČSL. Do volebních místností přišlo v české metropoli 34,61 procenta voličů, což je o 25,36 procenta hlasů méně než před dvěma roky při volbách do sněmovny.

Průměrný věk nových poslanců Evropského parlamentu zvolených v České republice je 49 let. Nejmladším europoslancem se stal pětatřicetiletý ředitel gymnázia Tomáš Zatloukal (SNK-ED), naopak nejstarším je senátor za ČSSD Richard Falbr, který v září oslaví 64. narozeniny. Ze 24 poslanců je pět žen. Z pohledu zaměstnání převažují mezi úspěšnými kandidáty politici - mandát získalo devět současných poslanců a čtyři senátoři. Tři europoslanci vzešli z nižších pater české politiky - uspěli dva primátoři statutárních měst (Hradce Králové a Brna) a hejtman Olomouckého kraje. Dále se prosadili tři pedagogové, dva kandidáti z diplomatické sféry, dva novináři a na komunistické kandidátce jedna politická pracovnice.

Za nedůstojnou "teatrální hříčku", která se ve slušné společnosti nedělá, považuje prezident Václav Klaus načasování demise ministra spravedlnosti Karla Čermáka. Ministr, který jako nestraník hájil v kabinetu barvy ČSSD, oznámil rezignaci v sobotu krátce po skončení voleb do Evropského parlamentu. Prezident označil takový postup za evidentní kalkul, který by od Čermáka nečekal. "Trochu mě mrzí, že pan ministr spravedlnosti byl ochoten tuto teatrální hříčku sehrát. To jsem při jeho věku a serióznosti neočekával. Považuji to za špatné a nedůstojné," řekl dnes Klaus novinářům. S podobným postupem se jako prezident republiky nechce smířit. "Vyhlášení demise bylo provedeno minutu po uzavření volebních uren a volebních místností. To je tak evidentní kalkul, který se ve slušné společnosti nedělá. Jsem z toho velmi smuten," dodal prezident. "Já na teatrální hříčky nejsem zvyklý. Jsem zvyklý na loajalitu a slušné chování," řekl dnes Čermák novinářům. Dodal, že jeho rozhodnutí bylo uvážené. O rezignaci mluvil s premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD) sice již před 14 dny, své rozhodnutí ale neplánoval oznámit tuto sobotu. "Nevím, odkud se informace v médiích objevila," prohlásil odcházející ministr. Čermák se rozhodl odstoupit kvůli tomu, že vláda vezme soudcům od příštího roku 13. a 14. platy. Odstupující ministr tento krok vnímá jako útok na soudní moc. Spolu se Špidlou svoji demisi oficiálně oznámil. Klaus netuší, koho mu premiér doporučí jako nového člena své vlády. Jako o možných Čermákových nástupcích se hovoří o bývalém šéfovi tohoto resortu Jaroslavu Burešovi, poslanci Zdeňku Koudelkovi nebo nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové. Ta však už řekla, že by takovou nabídku odmítla.