Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika jako jediná z členských zemí Evropské unie dosud neratifikovala zakládající smlouvy Mezinárodního trestního soudu (ICC), pověřeného stíhat zločiny proti lidskosti. Tato situace vedla i ke dvoudenní návštěvě dvou desítek českých poslanců a senátorů u mezinárodních soudů v Haagu, kam přijeli na pozvání nizozemského parlamentu.

"Jsme skutečně ve zvláštní situaci a není příjemné to vysvětlovat," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart na závěr návštěvy převážně opozičních parlamentářů. Doufá, že debaty této "studijní skupiny" s představiteli ICC a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) by mohly přispět k novému pokusu o to, aby se ČR připojila k 94 zemím světa, které takzvaný římský statut ICC již ratifikovaly.

Jádro problému podle Pithartova názoru netkví v ústavních otázkách okolo ratifikace, ale v postojích ODS a KSČM, odvolávajících se hlavně na to, že statut ICC dosud neratifikovaly ani Rusko, Čína a především Spojené státy. USA se snaží o to, aby jejich občané, zejména vojáci na zahraničních misích, nepodléhali jurisdikci ICC. Například podle ODS by ochrana občanů ČR neměla být menší než občanů USA.

Česká parlamentní opozice tvořená ODS a KSČM je dlouhodobě velmi zdrženlivá k možnosti, že by občané Česka měli být na základě různých dohod vydáváni k soudnímu stíhání do zahraničí. Opozice v takové možnosti spatřuje oslabování právních jistot, jež občanům Česka zaručuje ústava. Ze stejného důvodu patří právě ODS a KSČM i k největším odpůrcům toho, aby v Česku platil evropský zatykač.

Popularizátoři vědy ve čtvrtek při slavnostním zasedání Akademické rady převzali medaile Vojtěcha Náprstka. "Jsem trochu překvapen, ale také mám z toho radost," řekl ČTK oceněný šéf českého archeologického výzkumu v Egyptě Miroslav Verner. V Praze na pětidenní světové konferenci od pondělí diskutuje se světovými odborníky o památkách doby stavitelů pyramid.

Verner považuje za svou povinnost informovat veřejnost o archeologických nálezech. Napomáhá mu při tom také to, že jsou tak atraktivní. Spolupracuje na televizním seriálu o nejnovějších objevech ve starém Egyptě. Připravují se ještě dva díly. Jeden o Alexandrii a jejích skvostných památkách a poslední o velkých slavných chrámech na území Egypta z řecké a římské doby.

Novinář Ivo Budil, další oceněný, si vydobyl postavení v očích vědců rozhlasovým pořadem Meteor. Dnes vzpomínali například na jeho komentář prvních kroků amerických astronautů po Měsíci. S popularizací astronomie před padesáti lety začínal. "Kdo pro mělkost myšlení nemůže dělat vědu, tak dělá popularizaci vědy," citoval Budil skromně svého někdejšího učitele.

Ředitel pražské botanické zahrady Václav Větvička je autorem mnoha populárně vědeckých publikací. Nejznámější je kniha Stromy a keře, která vyšla v 35 vydáních a 35 jazycích. Jeho kolegové dnes oceňovali především jeho vystupování v pořadu Dobré jitro rozhlasové stanice Praha. Na dotaz, která rostlina je jeho nejoblíbenější, držitel medaile odpověděl: "Není ošklivých rostlin, takže každá rostlina, i ta poslední kopřiva."

Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka zavedla Akademie věd v roce 2003. Český podnikatel a mecenáš Náprstek (1826 až 1894) žil deset let v Americe, kde poznal i život Indiánů. Po návratu propagoval emancipaci žen, organizoval českou vlasteneckou společnost a založil národopisné muzeum, kterému odkázal svůj majetek.