Zprávy | Z archivu rubriky


Hornorakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín oznámili, že uspořádají ve středu v příhraničním okresním městě Freistadtu novou demonstraci proti Temelínu. Hlavním podnětem má být tentokrát nadcházející zavážení jaderného paliva do druhého bloku elektrárny. Podle sdělení spolku Stop Temelín má být při této příležitosti mimo jiné předán ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi seznam požadavků, na nichž se v sobotu v Salcburku dohodli zástupci všech hlavních rakouských protiatomových organizací. Účastníci salcburského setkání vyzvali vídeňskou vládu, aby do 15. února zahájila nová jednání s vládou České republiky "s jednoznačným cílem dosáhnout co nejrychlejšího uzavření jaderné elektrárny Temelín". Ve společné rezoluci vyjádřili dále mimo jiné požadavky na revizi rozhodnutí povolit dovoz jaderné elektřiny do země, zastavení prodeje rakouských energetických podniků koncernům provozujícím atomové elektrárny, svolání mezinárodní konference o Temelínu, okamžitý přechod na ekologický proud ve všech veřejných zařízeních a vystoupení z organizace Euratom. V přijaté rezoluci zdůraznili, že rakouská protiatomová politika spočívá od roku 1978, kdy bylo v referendu odmítnuto uvedení do provozu vlastního reaktoru v Zwentendorfu, výlučně na tlaku obyvatelstva. Všechny dosavadní vlády svými činy nenaplňovaly výsledek tehdejšího referenda a snažily se zásadní odmítnutí jaderných elektráren změnit spíš v souhlas s bezpečnými elektrárnami, tvrdí se v rezoluci. Dokument obviňuje vládu, že "zbytečně a nezodpovědně" souhlasila s uzavřením energetické kapitoly v přístupových jednáních ČR s EU a dostala tak Rakousko do "katastrofální vyjednávací pozice".

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla nepředpokládá, že nová česká vláda bude po letošních parlamentních volbách připravena jednat s Vídní o jihočeské jaderné elektrárně Temelín nad rámec uzavřených dohod, ani o možnosti zrušení tzv. Benešových dekretů, jak to požadují někteří rakouští politici. Dohoda z Melku a bruselská dohoda o vylepšení jihočeské jaderné elektrárny, které uzavřeli předsedové vlád obou zemí, představují základ jednání mezi oběma zeměmi. "Základem jsou tyto dohody a za jejich rámec nepovažuji za možné jednat," řekl v neděli Vladimír Špidla, který se ve Vídni setkal s krajany žijícími v Rakousku. Nepředpokládá, že by jinak postupovali i další čeští politici. "Myslím si také, jak znám české politické prostředí, že není vláda, která by šla dále, než jak bylo dohodnuto," řekl Špidla.

Předseda ČSSD považuje za uzavřenou i otázku tzv. Benešových dekretů, dokázal by si ale představit společnou českou-rakouskou deklaraci, jakou již uzavřelo Česko s Německem. "Pro mně je ta věc (zrušení dekretů) uzavřená. To, co bylo dosaženo s Německem, považuji za velmi rozumné a velmi velkorysé z obou stran a tam asi je možné dospět," poznamenal Špidla. "Každá česká vláda musí vycházet z historických daností a ze zájmů své země a myslím si, že otevírat hroby a vracet se tam, odkud se Evropa vynořila po potocích krve, prostě není možné a české vlády to rozhodně dělat nebudou - aspoň ty, které si dovedu představit po volbách," řekl Špidla.

Vicepremiér spolu se senátorem Milanem Špačkem přijeli do Vídně představit výhody dohody mezi ČR a Rakouskem o sociální péči, která platí od 1. července loňského roku. "Já jsem se v první řadě setkal s krajany, protože byla před několika měsíci uzavřena velmi významná sociální dohoda, která mimořádně zlepšuje vztahy s Rakouskem v sociální oblasti," doplnil Špidla. Dohoda umožňuje bezplatnou zdravotní péči pro občany, které v druhém státu postihne náhlá nemoc.