Zprávy | Z archivu rubriky


Dlouhé bude podle ministra zahraničí Jana Kavana jednání s představiteli rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda o jejím stěhování z centra Prahy. Jednání s představiteli stanice už začala, spěch by však kvalitě dohody se Svobodnou Evropou neprospěl, uvedl ministr po zasedání Bezpečnostní rady státu. Ochrana budovy rádia v centru Prahy se nemění. Kavana bezpečnostní rada na svém posledním zasedání loni v prosinci pověřila dojednat odchod stanice z bývalé budovy Federálního shromáždění na pražském Václavském náměstí do bezpečnější lokality. Rádio by se totiž mohlo stát terčem teroristického útoku. Ministr řekl, že česká strana obdržela 10. ledna specifické požadavky stanice na novou budovu. Na příštím jednání Bezpečnostní rady státu 26. února má Kavan svým kolegům předložit podrobnou zprávu o stavu rozhovorů. Obě strany se podle ministra dohodly, že není možné vyjednávat prostřednictvím sdělovacích prostředků a vzkazovat si přes média názory na ten či onen konkrétní objekt. Podle dosavadních informací vytipovalo ministerstvo obrany pětici objektů, žádný z nich však nesplňoval všechny nároky RFE/RL. Náměstek ministra vnitra Miroslav Štěpán řekl, že jakékoliv změny v režimu ochrany současné budovy Svobodné Evropy budou závislé právě na výsledku jednání mezi Kavanem a představiteli stanice. Bezpečnostní situace zůstává podle něj beze změny. Štěpánův nadřízený ministr vnitra Stanislav Gross však v pondělí v rozhovoru pro BBC uvedl, že vnitro se pokusí najít civilnější způsob ochrany budovy rádia. Tu nyní hlídají výsadkáři a obrněná vozidla. O stáhnutí obrněných transportérů či zmírnění bezpečnostních opatření vedení RFE/RL nepožádalo, řekla mluvčí rádia Sonia Winterová. Více nechtěla ochranu rozhlasové stanice komentovat s tím, že o bezpečnostních opatřeních rozhoduje česká vláda.

Rakouská lidová strana kancléře Wolfganga Schüssela odmítá blokování vstupu Česka do Evropské unie kvůli provozu jaderné elektrárny Temelín. Rakousko je sice připraveno jednat s českou stranou v případě, že se Praha rozhodne přehodnotit svůj dosavadní postoj ve věci Temelína, nemůže však zasahovat do rozhodnutí ohledně energetické politiky jiných zemí, poznamenal kancléř. Nepřímo tím odmítl nátlak na českou stranu, aby odstavila jihočeskou elektrárnu. Připomněl, že bruselskou dohodu o ukončení procesu z Melku ohledně Temelína, kterou uzavřeli předsedové vlád obou zemí, uvítali všichni členové rakouské vlády, tedy i ministři za Svobodné. V případě neplnění této dohody má však Rakousko možnost vrátit se k projednání české energetické kapitoly, která byla "odložena stranou". "Zatím však pro takový krok neexistují žádné náznaky," doplnil Schüssel. Kancléř se vyslovil pro zlepšení vztahů mezi Rakouskem a Českem, které v poslední době ovlivnily zejména slovní přestřelky mezi českým premiérem Milošem Zemanem a korutanským hejtmanem Jörgem Haiderem.

Nálada během úterního zasedání rakouské vlády, prvním po oznámení výsledků podpisového referenda proti české jaderné elektrárně Temelín, byla údajně napjatá. Obě koaliční strany přitom podle svých vyjádření trvají na svém, tedy lidovci na odmítnutí pokusů vetovat vstup Česka do EU, zatímco Svobodní na prosazení veta trvají.

Za snahu o zpochybnění suverénního práva České republiky rozhodnout o tom, jakou formu energie bude využívat, označil rakouské protitemelínské referendum ministr zahraničí Jan Kavan. V referendu se 15,5 procenta rakouských voličů vyslovilo pro zablokování vstupu České republiky do Evropské unie, pokud Praha neodstaví jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Spojování Temelína se vstupem ČR do EU je podle Kavana nutné ostře odmítnout. "Tato petice, která se jmenovala Veto proti Temelínu, možná i díky tomu, kdo ji inicioval - pan (korutanský hejtman Jörg) Haider a strana Svobodných, na mne dělala dojem, že skutečným přáním je zabránění nebo alespoň oddálení vstupu České republiky do Evropské unie," řekl ministr zahraničí.

Rakouský prezident Thomas Klestil označil skončené rakouské podpisové referendum o jihočeské jaderné elektrárně za "zřetelné vyjádření obav lidí z uvedení české jaderné elektrárny Temelín do provozu, a obecně z atomové energie vůbec". Klestil prohlásil, že tyto obavy sdílí, a vyzval politiky, aby je brali vážně. Rakouský prezident současně znovu potvrdil svůj postoj, že rozšíření Evropské unie má pro Rakousko velký význam a v žádném případě nesmí být ohroženo. V týdenní podpisové akci iniciované vládní nacionalistickou stranu Svobodných, která skončila v pondělí, více než 900.000 Rakušanů, tedy téměř 16 procent voličů, podepsalo požadavek, aby vstup Česka do Evropské unie byl zablokován, pokud Praha neodstaví temelínskou elektrárnu. Právně nezávaznou petici nyní musí projednat rakouský parlament.

Podpisové referendum proti jaderné elektrárně Temelín, které v Rakousku pořádali vládní Svobodní, je podle vůdce slovenské opozice Vladimíra Mečiara chybným nátlakem na Českou republiku. Jak slovenský expremiér řekl, protiatomová politika alpské republiky vede pouze k tomu, že z Rakouska odcházejí odborníci na tuto problematiku. Slováci měli podobné problémy s Vídní, když (za Mečiarovy vlády) spouštěli jadernou elektrárnu v Mochovcích.

Výsledek podpisového referenda v Rakousku podle evropského komisaře Güntera Verheugena potvrdil, že Rakušané sice nemají rádi jadernou energii, nechtějí však poškodit vztahy své země s Českou republikou. Verheugen zároveň zdůraznil, že přístupové rozhovory EU a ČR poběží dál podle plánu. Evropská komise podle jeho slov předpokládá, že Rakousko ve vnitřní parlamentní debatě potvrdí výsledky melkského procesu a dodrží závazky, které z nich vyplývají.

Český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša je přesvědčen, že Praha i Vídeň jistě dokáží brzy překonat "vzedmutí emocí a zátěž v rakousko-českých vztazích", která vznikla v souvislosti s podpisovým referendem proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Gruša to řekl v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA.

Výsledky protitemelínského referenda v Rakousku nemohou podle odborníků na zahraniční problematiku nijak ohrozit zájmy České republiky. Přestože se pod textem petice shromáždilo téměř milión podpisů a problémem se bude muset zabývat rakouský parlament, zahraniční politika Rakouska nemůže podle nich doznat zásadních změn. Zároveň však odhadují, že aféra na čas poznamená česko-rakouské vztahy.