Zprávy | Z archivu rubriky


Rakouský populista Jörg Haider s protičeským plebiscitem o Temelínu narazí, soudí komisař Evropské unie pro její rozšíření Günter Verheugen. "Vůbec nepochybuji o tom, že rakouský pokus blokovat rozšíření Evropské unie velkolepě ztroskotá," uvedl ve středečním vydání německého listu Frankfurter Rundschau Verheugen. Komisař působil jako zprostředkovatel mezi Rakouskem a Českem v temelínském sporu, který EU a ČR považují za skončený podpisem bruselské dohody z konce loňského roku. Komisař v rozhovoru opakuje, že šanci uzavřít letos dohodu o vstupu do EU má 10 kandidátských zemí, včetně Česka, a že roku 2004 může přijímání začít.

Český velvyslanec v Rakousku Jiří Gruša znovu kritizoval nynější sběr podpisů pod protičeskou petici, který v Rakousku organizuje krajně pravicová strana Svobodných (FPÖ). "Věcná diskuse o tomto tématu již není možná, protože otázka jaderné elektrárny Temelín byla naprosto zideologizována," zdůraznil Gruša při pódiové debatě. Připomněl, že Rakousko má právo Temelín kontrolovat, upozorňovat na jeho chyby a vyžadovat bezpečnostní standardy. Je ale naprosto neakceptovatelné a nepřípustné činit členství České republiky v organizaci jako je Evropská unie závislým na vnitropolitických rozhodnutích, cituje Grušu agentura APA.

Většina Rakušanů nevěří, že nynější podpisové referendum zabrání uvedení české jaderné elektrárny Temelín do provozu, a vyslovuje se i proti používání hrozby vetem ve vztazích s Českou republikou. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který byl proveden v reprezentativní vzorku 1524 dotázaných. Jeho výsledky ve Vídni oznámila platforma "Hlasy pro Evropu". Podle těchto výsledků vyjádřilo 57,5 procenta dotázaných názor, že protitemelínské referendum krajně pravicové strany Svobodných nezabrání uvedení Temelína do provozu. Jen 19 procent vyslovilo názor opačný a 23,5 procenta nezaujalo žádný postoj.

Německý tisk pokračuje v kritice rakouského podpisového plebiscitu proti Temelínu. Obává se zároveň povzbuzení protiintegračních sil v Evropské unii v důsledku této akce, jakož i vyprovokovaných výlevů populismu v České republice. I když vyhlídky rakouského plebiscitu zatím nelze odhadnout, neklid v metropolích Evropské unie může v příštích týdnech narůstat, komentuje list Die Welt. Jisté je trojí: Česko dál nechá běžet Temelín, vídeňský parlament nebude vetovat vstup ČR do EU a Jörg Haider přesto dosáhne svého cíle, a to mobilizovat voliče, píše Berliner Zeitung. Oprávněné obavy Rakušanů z jaderné havárie házejí Svobodní za hlavu stejně jako politické kompromisy. Elektrárna je pouze účelovým prostředkem, soudí Berliner Zeitung.

Kritické výroky českého sociálnědemokratického premiéra Miloše Zemana na adresu krajně pravicové rakouské strany Svobodných (FPÖ) odsoudil i předseda rakouské sesterské strany SPÖ Alfred Gusenbauer. Podle Gusenbauera je Zemanovo označení FPÖ za postfašistickou stranu "nepřípustným vměšováním" do rakouské vnitřní politiky. Zeman se kromě toho tímto vyjádřením stal "pomahačem protitemelínského lidového hlasování", které v Rakousku prosadili právě Svobodní, dodal Gusenbauer.

Předseda poslaneckého klubu krajně pravicové rakouské strany Svobodných Peter Westenthaler vyzval představitele všech politických stran a ústavních institucí v zemi, aby odsoudili výroky českého premiéra Miloše Zemana na adresu FPÖ a jejího předáka Jörga Haidera. Jasné stanovisko k "pomlouvačným a urážlivým" výrokům Zemana žádá Westenthaler v první řadě od prezidenta Thomase Klestila. Podle agentury APA však zatím v prezidentské kanceláři nebylo možné zjistit "žádnou reakci" na tuto výzvu.

Nejen odstavení Temelína, ale i zrušení takzvaných Benešových dekretů je podmínkou Svobodných pro jejich souhlas se vstupem České republiky do EU. Připomíná to prohlášení člena vídeňské zemské vlády Johanna Herzoga, kterým tato rakouská krajně pravicová strana vystupňovala útoky na českého premiéra Miloše Zemana v souvislosti s jeho pondělními kritickými výroky na její adresu. Herzog tvrdí, že česká vláda má "morální závazek vůči nesčetným obětem diktatury bezpráví bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše".

Americká vláda podpoří za určitých podmínek stěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda na jiné místo v Praze. Pokud bude náhradní objekt bezpečnější než současné sídlo v budově bývalého Federálního shromáždění a bude splňovat všechny požadavky na vysílání, řekla to mluvčí amerického velvyslanectví Victoria Middletonová. Vyhovující budovu podle ní čeští představitelé zatím nenašli. Rozhodnutí o stěhování bude i na americké vládě, uvedla. Potvrdila, že americký velvyslanec Craig Stapleton o přestěhování stanice několikrát debatoval s premiérem Milošem Zemanem. Podle něj jsou partnerem pro jednání hlavně USA. Middletonová věří, že Češi i Američané dosáhnou dohody. Vedení Svobodné Evropy se stěhovat nechce. Míní, že by to stálo hodně peněz a času. O přemístění rozhodla loni Bezpečnostní rada státu. Budovu nyní hlídají obrněné transportéry kvůli možnému útoku teroristů. Čeští ministři tvrdí, že ministerstvo obrany nabídlo k přemístění již asi pět objektů, které rozhlasové stanici nevyhovovaly. Nabídku ale programový ředitel RFE/RL Jeffrey Trimble v pondělí popřel. Mluvčí resortu zahraničí Aleš Pospíšil připustil, že o stěhování kolují vzájemně si odporující informace. Vyvstává tak otázka, zda přemístění není především záležitostí peněz. Posun v situaci se očekává od schůzky, kterou na konec ledna plánují ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Svobodné Evropy Thomas Dine.