Zprávy | Z archivu rubriky


Pro prezidenta Václava Havla bude příští rok významný především tím, že výsledek parlamentních voleb pravděpodobně určí jeho nástupce na Pražském hradě. Dalším vrcholem roku 2002 bude pro Havla ukončení evropské integrace, řekl šéf politického odboru prezidentské kanceláře Pavel Fischer. Havel bude rovněž příští rok na podzim hostit v Praze své kolegy z řady zemí během vrcholné schůzky NATO. Na dvoudenní pražský summit Severoatlantické aliance, který začne 21. listopadu, se sjedou představitelé 19 členských států NATO a 27 zemí programu Partnerství pro mír. Do české metropole tak má přijet celkem 46 hlav států. Pro Českou republiku bude rok 2002 významný i tím, že by měla dokončit rozhovory ohledně přistoupení k Evropské unii. Odborníci většinou soudí, že pokud země neudělá nějakou velkou chybu, měla by být mezi prvními státy, o které se evropská patnáctka rozšíří. Pro Havla bude otázka EU významná zejména tím, že země bude muset vybrat své zástupce v Konventu Evropské unie, který bude jednat o budoucí podobě společenství evropských zemí. Odborníci přitom soudí, že prezident bude chtít spolurozhodovat o českých zástupcích v Konventu. Nejvýznamnější však pro Havla bude dění na domácí politické scéně, tedy volby do Poslanecké sněmovny, třetiny Senátu a volby komunální. Pětašedesátiletý Havel je služebně nejstarším prezidentem v Evropě. Podruhé byl na pětileté funkční období zvolen do čela samostatné České republiky v lednu 1998 a mandát mu vyprší v únoru 2003. V čele státu však stojí prakticky nepřetržitě v jeho polistopadové historii. Podle platné Ústavy nemůže být Havel zvolen potřetí. Kvůli stupňujícím zdravotním problémům hlavy státu se v poslední době dokonce častěji spekuluje i o jeho předčasném odchodu z politiky. Jako o možném Havlově nástupci se často hovoří o předsedovi Senátu Petru Pithartovi, šéfovi dolní parlamentní komory a ODS Václavu Klausovi, duchovním Tomáši Halíkovi nebo nezávislém senátoru Václavu Fischerovi. Případnou kandidaturu nevyloučil ani současný premiér Miloš Zeman.

Uzavřít vleklý spor s Rakouskem o jadernou elektrárnu Temelín, dostat se s 24 uzavřenými kapitolami mezi první kandidátské země na vstup do Evropské unie, a vyhlásit a uzavřít výběrové řízení na stíhačky stačila v roce 2001 vláda. Kabinet také změnil složení, střetl se s týdeníkem Respekt a kromě pochvaly od Evropské unie sklidil i její kritiku za obcházení výběrových řízení na státní zakázky. Brusel kritizoval fakt, že vláda často využívá zákonné výjimky a zadává státní zakázky bez tendru. Média se pozastavovala i nad malou průhledností některých řízení. Například tendr na stíhačky, největší zakázku v historii české armády, opustili čtyři z pěti zájemců pro údajně neprůhledné praktiky a diskriminační podmínky. Ač ministři nebyli jednotní, zda vůbec vítěze řízení vyhlásit, stal se jím nakonec jediný zbylý uchazeč, britsko-švédské konsorcium BAe Systems - Saab. Problémy u státních zakázek kritizoval i komentář týdeníku Respekt, který obviňoval ministry z korupčního chování a spustil tak ostrý spor vlády s médii. Premiér Miloš Zeman totiž pohrozil trestním oznámením na autora komentáře, šéfredaktora týdeníku Petra Holuba a sérií ministerských žalob o náhradu škody, "aby Respekt konečně zanikl" a vyvolal tak bouři na mediální scéně. Vláda se obměnila i personálně. Údajné dlouhodobé spory s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem stály v pozadí dubnové rezignace ministra financí Pavla Mertlíka. I on kritizoval malou vládní podporu průhlednosti hospodářských procesů. Mertlíka nahradil tehdejší náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Rusnok. Druhá změna nastala v křesle ministra obrany, v němž vystřídal Vladimíra Vetchého jeho náměstek Jaroslav Tvrdík. V listopadu se vládě podařilo uzavřít takzvaný melkský protokol a dlouhý spor s Rakouskem Jaderné elektrárně Temelín. Konečné schůzce předsedů vlád a komisaře Güntera Verheugena v Bruselu předcházela několikaměsíční horečná zákulisní vyjednávání ministrů Jana Kavana a Wilhelma Molterera a do posledního dne nebylo jasné, jak bude dohoda vypadat. Vídeň nakonec prosadila, že české závazky týkající se zajištění bezpečnosti Temelína budou v protokolu k přístupové dohodě k EU.

Rekordních přibližně 30 miliónů krátkých textových zpráv SMS odeslali o Štědrém dnu zákazníci tří tuzemských mobilních operátorů. Ve stejný den loni to bylo zhruba o třetinu méně. Sítě neměly vážnější problémy, sdělili ČTK mluvčí firem. Zatímco sítě Eurotelu a Radiomobilu zažily největší nápor odesílaných vzkazů dopoledne, Český Mobil měl špičku po sedmnácté hodině.

V síti Eurotelu podle mluvčího Jana Kučmáše uživatelé odesílali v době největšího náporu zhruba 54.000 zpráv za minutu, což je historický rekord. Počet SMS se zvýšil z loňských deseti miliónů na 15 miliónů. "Odpovídá to nárůstu počtu našich zákazníků v posledním roce," uvedl mluvčí. Během Štědrého dne a 25. prosince firma zároveň aktivovala 70.000 nových zákazníků. Tyto aktivace přitom podle mluvčího tvoří menšinu, protože většina lidí se do sítě připojí okamžitě po koupi nové telefonní sady.

Konkurenční RadioMobil zaznamenal 12,5 miliónu odeslaných zpráv oproti 10,3 miliónu loni. Podle mluvčího Petra Stoklasy tento údaj nezahrnuje zprávy posílané ze zahraničí a naopak jsou do něj započítávány i vzkazy cizinců, kteří v tuzemsku využili roaming RadioMobilu. Za hodinu uživatelé sítě Paegas poslali 790.000 zpráv. Zhruba 93 procent tvořily zprávy odesílané z mobilních telefonů a zbytek různé aplikace.

Český Mobil zaznamenal podle mluvčího Igora Přerovského necelé tři milióny odeslaných SMS. "Ve špičce se jejich počet oproti běžným dnům zvýšil o 300 procent," uvedl. Mobilní síť Oskar tak přenášela mezi 100 a 120 zprávami za vteřinu.

V ČR by mělo být na konci roku okolo sedmi miliónů uživatelů mobilních telefonů proti 4,3 miliónu na začátku roku. Eurotel měl v listopadu tři milióny klientů, RadioMobil získal na začátku října 2,5milióntého zákazníka a Český Mobil měl koncem září 680.000 zákazníků.