Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda ve středu večer jednomyslně schválila vyslání českých vojáků do mírových a humanitárních misí v Afghánistánu. Novinářům to po mimořádném zasedání kabinetu řekl premiér Miloš Zeman. Upřesnil, že Česká republika nabízí spojencům protichemickou jednotku, polní nemocnici a dalších 120 až 150 vojáků. Vláda souhlasila se dvěma materiály. První dává mandát ministrům obrany a zahraničí jednat o české účasti v současné operaci v Afghánistánu známé jako Trvalá svoboda (Enduring Freedom), druhý o české účasti v případné budoucí mírové a humanitární misi v této zemi, řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. "Nejednali jsme o nasazení našich jednotek nikde mimo území Afghánistánu," dodal. Příští středu by o vyslání vojáků měly podle premiéra jednat obě komory českého parlamentu. Jejich souhlas je nutný v případech, kdy se mají čeští vojáci zúčastnit zahraniční akce po dobu delší než 60 dnů.

O vyslání české protichemické jednotky do kampaně proti terorismu požádal Zemana na počátku listopadu americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton. Spojenci z NATO zatím využívali jen český dopravní letoun Tu-154. Základ protichemické jednotky se sídlem v Liberci se vytvořil při nasazení československých vojáků v Perském zálivu v roce 1991. Stala se tak první československou jednotkou v novodobé historii, která byla vyslána do bojové akce. Jednotka má špičkové vybavení, jež údajně mnohdy předčí i vybavení aliančních oddílů. Hned po vstupu ČR do Severoatlantické aliance v roce 1999 se začlenila do sil okamžité reakce NATO.

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová učinila na zasedání ministrů zahraničí EU prohlášení, v němž připomněla usnesení rakouského parlamentu k Temelínu. "Upozornila jsem, že si vyhrazujeme právo znovu se ke kapitole energetika v přístupových rozhovorech vrátit, a to ve světle dohody mezi Rakouskem a Českem z 29. listopadu. Konkrétně to znamená, že nepovažujeme kapitolu za definitivně uzavřenou, dokud nebude k dispozici konečné urovnání," uvedla ministryně v tiskovém prohlášení s odvoláním na princip, že "žádná kapitola není definitivě uzavřena, dokud nejsou definitivně uzavřeny všechny". Ministryně v prohlášení pro tisk dále uvedla, že Rakousko bude bedlivě sledovat, jak Česko Temelín vylepšuje, a dbát na to, aby probíhaly expertní kontroly EU (tzv. peer review). Připomněla, že ČR má nyní povinnost pozvednout Temelín na "vysoký evropský bezpečnostní standard" a odstranit podstatné nedostatky dřív, než bude zahájeno komerční využití elektrárny. Jakékoli porušení závazků z české strany se promítne do jednání o energetice, protože kapitola bude jen "odložena stranou".

Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie v pondělí potvrdili harmonogram jejího rozšiřování, jak byl naposledy vyjádřen v usnesení červnového summitu v Göteborgu. Konec jednání s připravenými kandidáty má být v závěru roku 2002 a přistoupení do června 2004. Zopakovali také, že rozšíření unie má historický význam, je nezvratné a členské státy je považují za politickou prioritu. Na druhé straně nepřevzali do textu usnesení stanovisko Evropské komise, že tento časový rozvrh může splnit až 10 kandidátských zemí. Strategický dokument komise ovšem přivítali, což se v diplomaticko-politickém žargonu unie rovná souhlasu.