Zprávy | Z archivu rubriky


Rakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín se navzdory již dosaženým dohodám stále ještě snaží zabránit uzavření energetické kapitoly jednání o vstupu České republiky do Evropské unie. Poslanci opozičních sociálních demokratů a Zelených prosadili, aby zasedání hlavního výboru dolní komory rakouského parlamentu, které má na programu i Temelín, bylo přesunuto z příštího pondělí na tento pátek. Zasedání by mělo podle představ opozice zavázat ministryni zahraničí Benitu Ferrerovou-Waldnerovou, aby za Rakousko odmítla vyslovit souhlas s předběžným uzavřením energetické kapitoly. Zasedání ministerské rady Evropské unie je na programu již v pondělí 10. prosince. Podle představy opozice a protitemelínských aktivistů by v případě zmocnění parlamentním výborem mohla rakouská ministryně požádat o slovo a vznést vůči Temelínu námitky. Bylo by to sice "politicky krajně neobvyklé, ale možné", soudí například ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová. Připomíná, že i když jsou jednotlivé kapitoly vstupních jednání uzavírány jen "předběžně", jejich opětné otevírání v budoucnu by bylo velmi obtížné, protože "to není praxe v Evropské unii". V průzkumu veřejného mínění, který pro časopis News provedl Gallupův ústav, se 77 procent Rakušanů vyslovilo pro uzavření Temelína a 64 procenta vyjádřila názor, že kancléř Schüssel nedosáhl při jednání se Zemanem "optimálního" výsledku. Pozitivní postoj k chystanému lednovému podpisovému referendu proti Temelínu vyjádřilo 53 procent dotázaných a pro vetování vstupu Česka do unie v případě uvedení Temelína do provozu se vyslovilo 46 procent.

Proti další integraci evropského kontinentu se v Evropském parlamentu vyslovil předseda české Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Jeho projev ostře kontrastoval jak s promluvami čelných poslanců Evropského parlamentu, tak předsedů parlamentů ostatních kandidátských zemí. Klaus se vyslovil pro to, aby příští mezivládní konference, jež bude rozhodovat o budoucí podobě Evropské unie, "zastavila plíživé tiché sjednocování" kontinentu. Volal po zachování role národních parlamentů v kontrastu k "automatickému posilování" Evropského parlamentu. Český politik připomněl, že proces silnější integrace začal před deseti lety dojednáním maastrichtské Smlouvy o Evropské unii, a usoudil, že je načase ho zabrzdit. "Má odpověď je relativně jasná a prostá - musíme zastavit pohyb od mezivládního přístupu k nadnárodnímu, musíme začít obracet některé trendy a tendence poslední dekády. Pokud se nemýlím, sílí v Evropě konsenzus v tomto smyslu." Ohradil se také proti "zneužívání" teroristických útoků z 11. září jako záminky pro "plíživé poevropšťování obranné a bezpečnostní politiky". Odmítl odstavec v návrhu usnesení, kde se o tom píše, a usoudil, že tyto snahy odvádějí pozornost od skutečných kořenů terorismu. Klaus promluvil na každoročním zasedání předsedů parlamentů kandidátských zemí, které pozvala šéfka Evropského parlamentu Nicole Fontaineová. Dnešní debata se týkala budoucnosti Evropské unie, ve čtvrtek se bude pokračovat diskusí o procesu rozšíření unie.

Kvóty pro opakované využití obalů se po vstupu České republiky do Evropské unie pravděpodobně ještě zvýší. Řekla to náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. Podle ní by s tím měli počítat výrobci obalů, jimž se nyní podařilo snížit tyto kvóty lobbováním v parlamentu při schvalování zákona o obalech. Zavedení vyšších kvót obsahuje návrh směrnice Evropské unie, která by měla být přijata v příštím roce. Kvůli ní bude nutné novelizovat zákon o obalech, s nímž Senát vyslovil souhlas v úterý. Podle zákona se má recyklace v příštím roce týkat deseti procent plastových obalů, 30 procent papírových obalů, 32 procent skleněných obalů a 11 procent kovových obalů. Pokud zákon podepíše prezident, v roce 2005 by podle něj měla recyklační kvóta dosáhnout pro plasty 15 procent, pro papír 45 procent, pro sklo 80 procent a pro kovy 25 procent. Navrhovaná směrnice ale zvyšuje kvóty například u plastových obalů na 30 procent a u papírových na 70 procent, uvedla náměstkyně. Senátní výbor pro evropskou integraci neúspěšně navrhoval, aby horní komora v zákoně zrušila snížení daně z přidané hodnoty na skleněné obaly z 22 na pět procent. Výbor se obává, že toto snížení by mohlo vést k otevření již uzavřené kapitoly "daně" s Evropskou unií. Ministerstvo zahraničí je jiného názoru. Daň na skleněné obaly se bude muset zvýšit až v okamžiku přistoupení Česka k unii, jejich výrobci by pak měli být zvýhodněni jiným způsobem v souladu s právem Evropské unie, uvedla Tylová.

Sněmovna zamítla v prvním čtení návrh novely Ústavy, který předložili poslanci Unie svobody a KDU-ČSL. Návrh chtěl zavést přímou volbu prezidenta a omezit imunitu zákonodárců jen na dobu trvání mandátu. Okolo návrhu se ve sněmovně strhla široká debata, kritizovali jej poslanci z ODS, KSČM i ČSSD a nakonec návrh "smetli" 86 hlasy z přítomných 142 poslanců. Několikrát zazněla kritika, že návrh je populistický, poslanci také tvrdili, že Česká republika má zastupitelskou demokracii a systém, který vyhovuje, je zbytečné měnit. Prezidenta nyní volí obě komory parlamentu.

Poslanci propustili do závěrečného sněmovního čtení vládní návrh zákona o omezování znečištění. Návrh, který si vyžádá vstup České republiky do Evropské unie, zavádí pro české podniky povinnost vybavit se nejlepší dostupnou technikou. Jedinou firmou, jež do roku 2003 nebude schopna požadavkům zákona vyhovět a která se k tomu přihlásila, je teplárna v Přerově. Začne-li zákon podle předpokladů platit v roce 2003, budou mít starší podniky ještě několik let na přizpůsobení. Přechodné období pro přerovskou teplárnu, která musí postupně obměnit kotle, bude platit do roku 2012.

Poslanecká sněmovna těsnou většinou zamítla iniciativu poslanců KDU-ČSL, která počítala s úplným zákazem reklamy na tabákové výrobky. Firmy by mohly cigarety a jiné kuřivo propagovat jen uvnitř specializovaných prodejen s tabákem.