Zprávy | Z archivu rubriky


Ruční protitanková střela, nalezená ve čtvrtek v blízkosti pražského letiště Ruzyně, patří do série, kterou byly v roce 1980 vyzbrojeny složky federálního ministerstva vnitra. Po rozdělení Československa byla v roce 1993 větší část těchto střel převedena na Slovensko. Jak uvedla mluvčí policejního prezidia Ivana Zelenáková, čeští policisté se proto obrátí na své slovenské kolegy, aby v pátrání po původu zbraně pomohli. Kontrola zbrojních skladů v ČR, ze kterých mohla střela zmizet, dosud neskončila. Letiště Ruzyně začali od soboty střežit profesionální vojáci ze 4. brigády rychlého nasazení.

Podle mediálních informací nalezenou zbraň vyrobila bojkovická firma Zeveta. Ta podle televize Prima od roku 1975 do počátku 90. let vyrobila přes čtvrt miliónu těchto zbraní, které nevyvážela do zahraničí.

Skutečnost, že se připravují bezpečnostní prověrky letového personálu, rozhořčila mluvčího odborového sdružení pilotů Czalpa Karla Mündela. Ministerstvo vnitra by podle něj spíš mělo pracovat na ochraně posádek i cestujících před případným zneužitím letadel teroristy, a ne "vymýšlet nesmysly". Ústřední krizový štáb v pátek ustavil meziresortní pracovní skupinu, která má vypracovat pravidla pro bezpečnostní prověrky letového personálu. Piloti by ale podle Mündela už chtěli slyšet, jaká opatření budou přijata, aby se například v letadlech nenacházely volně ležící zbraně, či jak se zlepší kontrola cestujících přes Českou republiku. Zdůraznil, že problematických záležitostí je řada.

Vláda schválila návrh novely trestního řádu, který má tento zákon přizpůsobit Schengenským dohodám o volném pohybu osob. Novela se podle mluvčího Libora Roučka týká především mezinárodní spolupráce v trestní oblasti. Nutné je v zájmu právní jistoty přesně vymezit, který orgán činný v trestním řízení je příslušný k provedení konkrétního úkonu, o který požádají zahraniční orgány, dodal mluvčí. Podle Schengenské úmluvy o volném pohybu osob se na hranicích účastnických zemí nekonají celní a pasové kontroly. Současně je toto opatření doprovázeno zvýšenou ostrahou vnější hranice společenství, která má zamezit nelegální migraci. Do schengenského prostoru nyní patří Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Rakousko.

Novela branného zákona, jejíž věcný záměr schválila vláda, má snížit počet územních vojenských správ, vojenských velitelství i zaměstnanců. Tato úprava bude znamenat roční úsporu 500 miliónů korun. Počet územních vojenských správ se po vstoupení novely v platnost sníží z 86 na 35. Celkový plánovaný počet pracovníků se tak sníží z nynějších 3036 na 1340. Ministerstvo obrany připravuje celkovou reformu armády, která má vést k její profesionalizaci.

Vláda schválila návrh novely zákona o obecně prospěšných společnostech. Cílem je odstranit rozpor s právem Evropské unie, který spočívá zejména v omezení účasti cizinců ve správní radě společností. Zatímco podle nynějšího zákona mohli cizinci tvořit ve správní radě obecně prospěšné společnosti maximálně třetinu, novela toto omezení odstraňuje. Obecně prospěšné společnosti jsou neziskové organizace, které vznikly z iniciativy občanů, a stát je pouze reguluje. Jde například o nemocnice, školy a sociální zařízení, jež vyplňují prostor na trhu vedle státních či soukromých společností.

Zákon o Antarktidě, jehož věcný záměr schválila vláda, zapojí Českou republiku do ochrany bílého kontinentu. Jeho přijetím a ratifikací protokolu k mezinárodní smlouvě o Antarktidě získá ČR konzultativní status s právem hlasování na fóru poradního shromáždění smlouvy o Antarktidě. Cílem zákona je transformace mezinárodněprávních závazků ČR a úprava podmínek ochrany životního prostředí v Antarktidě, které budou platit pro české expedice. Přestože se nyní z výzkumných stanic systematicky odstraňují odpadky, Antarktida zůstává znečištěna 300.000 tun odpadu. V minulých desítiletích ho na bílém kontinentě zanechaly expedice složené z příslušníků více než čtyřiceti států, které ho obývaly a využívaly.

Asi stovka rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín zablokovala v neděli odpoledne silnici asi sto metrů od hraničního přechodu Wullowitz (na české straně Dolní Dvořiště). Jejich hlavním požadavkem bylo znemožnit kvůli Temelínu uzavření kapitoly energetika při jednání o vstupu České republiky do Evropské unie. Po osmdesáti minutách rakouští odpůrci Temelína blokádu přechodu ukončili. Shodli se ale že v protestních akcích tohoto druhu budou dále pokračovat. Ta nejbližší, jak účastníkům řekl Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí, by se měla uskutečnit 31. října opět ve Wullowitzu. "Skutečnost, že dnes ráno dosáhl první reaktor Temelína výkonu 75 procent, neznamená nic jiného, než že proti této nebezpečné elektrárně musíme protestovat ještě víc," řekl po ukončení dnešní akce Josef Neumüller ze spolku Stop Temelín.

Více než stovka hornorakouských odpůrců jihočeské jaderné elektrárny Temelín se v neděli 30 sešla k další demonstraci na hraničním přechodu Weigetschlag (na české straně Studánky). Účastníci akce, jejíž součástí byla i krátká bohoslužba, odmítli úvahy o ukončení procesu z Melku ohledně bezpečnosti Temelína. Podle nich proto nemůže být uzavřena ani kapitola energetika v rámci jednání o vstupu Česka do Evropské unie. "Jsme zklamáni výroky evropského komisaře Güntera Verheugena, že pochybnosti o bezpečnosti Temelína byly odstraněny. Domníváme se, že pan Verheugen nemá dostatek informací. Podle nás Temelín neodpovídá západním standardům. Trváme na tom, že kapitola energetika v rámci vstupních jednání Česka s EU by neměla být uzavřena," řekl poslanec hornorakouského zemského sněmu a předseda Rakousko-českého protiatomového výboru Otto Gumpinger.