Zprávy | Z archivu rubriky


O posílení policie vojskem, bude-li to bezpečnostní situace vyžadovat, rozhodl ve středu vládní kabinet. Ten vyjádřil souhlas s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a schválili k tomu potřebný návrh ústavního zákona, který omezuje imunitu a udělování prezidentských milostí. Mezi řadu dalších zákonů, které kabinet schválil, patří právní normy upravující správní soudnictví a zákony o vojenských veteránech a o sociální potřebnosti.

Pokud by to bezpečnostní situace České republiky vyžadovala, mohlo by řady policie rozšířit až 1500 vojáků české armády včetně jejich techniky. Umožní to nařízení vlády, které kabinet schválil na návrh ministra vnitra Stanislava Grosse. Rozhodnutí podle Grosse souvisí se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními, které české úřady přijaly po teroristických útocích ve Spojených státech 11. září. Vláda má podle Grosse nyní zákonný nástroj, který ji takový postup kdykoliv v budoucnu umožní. Příslušníci armády i s potřebnou vojenskou technikou by se mohli podílet na plnění úkolů pořádkové a ochranné služby a při ochraně státních hranic, upřesnil ministr vnitra. Ihned po vlně teroru zpřísnila armáda i policie ochranu strategických a citlivých budov, například velvyslanectví, armádních objektů, státních úřadů či jaderných elektráren. Zatím však bezpečnostní složky nemají žádné signály, že by zemi hrozil teroristický útok či jiné ohrožení.

Vláda doporučila parlamentu ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Současně schválila návrh novely Ústavy omezující imunitu prezidenta republiky, zákonodárců a ústavních soudců, která je k ratifikaci nezbytná. Imunita by se neměla vztahovat na válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a v budoucnu i na zločin agrese, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Až vstoupí novela Ústavy v platnost a parlament ratifikuje mezinárodní úmluvu, budou rovněž omezeny milosti udělované prezidentem republiky. Hlava státu nebude moci promíjet zločiny, které budou v kompetenci mezinárodního tribunálu. Římský statut přijala po zdlouhavém jednání mezinárodní konference OSN 17. července 1998 v Římě, Česká republika ho podepsala 14. dubna 1999. Soud má práci zahájit poté, co jej ratifikuje 60 států. Do letošního února statut podepsalo 139 států, 28 ho v téže době ratifikovalo.

Návrh zákona o vojenských veteránech mimo jiné vymezuje okruh lidí, kteří budou mít nárok na osvědčení veterána. Upravuje také vztah veteránů k ministerstvu obrany a umožní resortu budovat útočiště pro vojenské vysloužilce. Nárok na osvědčení vojenského veterána budou mít vojenští účastníci ozbrojených konfliktů před rokem 1945 a účastníci novodobých českých vojenských misí v zahraničí.

Zákon o správním soudnictví by měl lépe chránit práva občanů, kteří se cítí být poškozeni rozhodnutím správních úřadů. Zřizuje rovněž Nejvyšší správní soud, jehož existenci předpokládá Ústava přijatá před více než osmi lety. Návrh je legislativním základem pro reformu správního soudnictví a upravuje zejména základní obecné principy rozhodování soudů v této oblasti. Součástí správní legislativy je i kompetenční zákon, který stanoví pravidla pro řešení sporů soudů a správních orgánů o pravomoce.

Novela zákona o sociální potřebnosti má motivovat k práci lidi, jejichž případný pracovní příjem by se pohyboval kolem životního minima. Při žádostech o sociální podporu nemá být podle návrhu brána v úvahu mzda žadatelů v plné výši, ale jen ve výši 70 procent.

Kabinet rovněž schválil návrh novely zákona o zaměstnanosti, která přizpůsobuje české právo změnám v právu Evropské unie. Jde například o odraz směrnice o rovném zacházení, která má zamezit pracovní diskriminaci.

Vláda vyjádřila souhlas s pilotním projektem zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR. Ministerstvo tím reaguje na skutečnost, že stát přestává být tranzitní zemí a stává se cílem mnohých cizinců, kteří by v ČR chtěli získat práci.

Bezpečnostní informační služba /BIS/ nemá informace o přímém ohrožení České republiky teroristy. Členům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost to řekl ředitel BIS Jiří Růžek. BIS, tedy civilní kontrarozvědka, podle něj nemá signály ani o ohrožení spojenců Česka. Podle Zdeňka Nováka z vedení Vojenského zpravodajství je možnost, že by se Česká republika mohla stát cílem teroristického útoku, malá, ale nelze ji zcela vyloučit. Poslancům řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dobrá a že nelze vyvolávat přehnané obavy z jejího možného zhoršování. Za relativně malou považuje Novák také možnost, že by teroristé použili zbraně hromadného ničení, například biologické zbraně. Soudí, že tyto prostředky by nezasáhly velké množství lidí. Jejich počet odhadl v řádu stovek až tisíců. Novák nepřikládal význam případnému zneužití práškovacích letadel teroristy k použití chemické zbraně nad městskými aglomeracemi. Vojenské tajné služby vycházejí z toho, že práškovací letadlo nad městem by bylo podezřelé a že stejného účinku by teroristé mohli dosáhnout, kdyby škodlivé látky shodili třeba z nějaké vysoké budovy. Růžek poslancům řekl, že jeho služba "zdařile" spolupracuje se spojenci při odhalování pozadí teroristického útoku, jehož cílem se 11. září staly výškové budovy v New Yorku a sídlo amerického ministerstva obrany ve Washingtonu.

Rakouští a čeští ministerští úředníci pracují na tom, aby se proces společného posuzování ekologických vlivů a bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín podařilo co nejdříve zdárně dokončit. "Cíl jednání ... je shodný jak pro českou, tak pro rakouskou stranu - takzvaný melkský proces úspěšně ukončit v dohledné době," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Uvedl to na dotaz k termínu ukončení diskuse, kterou loni v prosinci otevřela schůzka šéfů vlád Česka a Rakouska Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela v hornorakouském klášteře Melk. Mluvčí podotkl, že v pojmu úspěšné ukončení se skrývá i to, že Rakousko nebude bránit Česku ve vstupu do Evropské unie, tedy v uzavírání jednotlivých kapitol včetně energetiky. Od uzavření procesu a podepsání kapitoly energetiky odrazují rakouskou spolkovou vládu protiatomová sdružení. Rakouští odpůrci atomu svůj postoj podložili zprávou, kterou vytvořil rakouský Institut pro výzkum rizik ve spolupráci se zahraničními kolegy. Zpráva je ale podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové jednostrannou záležitostí rakouské strany a není v souladu s materiály Evropské komise k dohodám premiérů z Melku. Zpráva doporučuje Evropské komisi, jak má jednat s českou vládou. Temelín je podle autorů zprávy třeba odstavit a opravit, pokud je to vůbec možné, a jednání o energetické kapitole je nutné dočasně zmrazit.