Zprávy | Z archivu rubriky


Více než dvě třetiny lidí se obávají, že události spojené s teroristickými útoky na Spojené státy mohou přerůst ve světový válečný konflikt. Strach z války má 69 procent Čechů. Vojenskou odvetu za činy teroristů podporuje 45 procent lidí, 30 procent s ní nesouhlasí. Přesně 57 procent Čechů se domnívá, že teroristické útoky budou v nejbližší době pokračovat. Vyplynulo to z bleskového průzkumu agentury STEM pro Český rozhlas a Českou televizi.

Obavy, že by po leteckých atentátech na New York a Washington mohla vypuknout světová válka, mají častěji ženy než muži a především stoupenci KSČM. Ozbrojeného konfliktu se bojí 74 procent žen a 62 procent mužů. S vojenskou odvetou proti teroristům souhlasí častěji lidé ve věku do 45 let, voliči ODS, ČSSD a čtyřkoalice a lidé, kteří ze žádnou politickou stranou nesympatizují. Zhruba dvě třetiny dotázaných připouštějí, že jednou z příčin teroristického útoku na USA byla údajně necitlivá zahraniční politika Spojených států. Myslí si to zejména lidé starší 29 let a příznivci KSČM a ČSSD. V zahraniční politice USA nevidí příčinu teroristických útoků občané mezi 18 a 29 lety a voliči čtyřkoalice a ODS.

Přesně polovina dotázaných souhlasí s vysláním českých vojáků do boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento názor zastávají častěji vysokoškolsky a středoškolsky vzdělání lidé, příznivci ODS, čtyřkoalice a občané, kteří nejsou stoupenci žádné politické strany. Naopak s rostoucím věkem respondentů ubývá lidí, kteří by s účastí českých vojáků souhlasili. Tyto údaje se liší od zjištění agentury TNS Factum z minulého týdne. Tehdy se pro účast českých vojáků vyslovilo 81 procent Čechů, proti bylo 12 procent dotázaných. Čtyři lidé z pěti si podle STEM myslí, že teroristické útoky na USA jsou událostí, která se dotýká každého občana České republiky. Mimořádný dosah přičítají agresi proti civilním cílům v USA všechny skupiny české populace s výjimkou stoupenců KSČM.

Otázka platnosti tzv. Benešových dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z území tehdejšího Československa, se musí vyjasnit ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Na nedělním shromáždění k Sudetoněmeckým dnům vlasti v Klosterneuburgu u Vídně to prohlásila státní tajemnice rakouské spolkové vlády zodpovědná za cestovní ruch Maries Rossmannová. Poznamenala rovněž, že morální odsouzení dekretů, jak to podle jejích slov udělal český prezident Václav Havel při nedávné návštěvě Vídně, nestačí. "Česká vláda a stát musí konečně udělat právní rozhodnutí," zdůraznila státní tajemnice.

Hlavní řečník, hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer, ocenil práci sudetských Němců, kteří našli v alpské republice novou vlast. "Bez vás by bylo Rakousko mnohem chudobnější," řekl Pühringer. "Vaše domovina vám byla protiprávně odebrána," zdůraznil hornorakouský zemský hejtman s tím, že nucený odchod sudetských Němců patří mezi největší protiprávní akty v Evropě za poslední období. Pühringer, který se v neděli stal čestným členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, nepřímo vyzval k pokračování procesu rozšiřování Evropské unie. "Musíme budovat Evropu, aby se podařilo zabezpečit mír," zdůraznil. Podobně jako Rossmanová ani Pühringer však nevyslovil požadavek na podmínění vstupu Prahy do EU zrušením tzv. Benešových dekretů.