Zprávy | Z archivu rubriky


Česká policie je připravena na eventuální vlnu běženců, kteří kvůli obavám z odvety za útoky na USA houfně opouštějí Afghánistán. Žádný zvýšený pohyb uprchlíků ale zatím na hranicích nezaznamenala. Novinářům to ve čtvrtek řekl policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra Stanislav Gross k tomu podotkl, že na "migrační vlnu musí být připravena celá Evropa". Premiér Miloš Zeman nicméně v dalších dnech žádný dramatický příliv uprchlíků z Afghánistánu neočekává. Na tiskové konferenci v Ostravě prohlásil, že Česká republika je i nadále připravena přijímat uprchlíky z politických důvodů. U ekonomické emigrace se vláda naopak snaží o zpřísnění podmínek. "Když žádáte například o politický azyl, tak máte požádat v nejbližší bezpečné zemi," řekl Zeman s tím, že Česko je od Afghánistánu poměrně daleko. Přesto Zeman připustil, že v českých utečeneckých táborech žije řada afghánských občanů.

Kvůli dramatické mezinárodní situaci přijala policie a ministerstvo vnitra již v uplynulých dnech řadu bezpečnostních opatření. Tato opatření se vztahují i na hraniční přechody, zelenou hranici a letiště, uvedl Kolář. Podle něj jde nyní především o to zajistit dostatečnou kapacitu azylových zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross v této souvislosti prohlásil, že Poslanecká sněmovna aktuálně zařadila na tento týden do programu jednání návrh novely zákona o azylu. Gross věří, že jej poslanci schválí. Vládní předloha mimo jiné upravuje možnosti odvolání uprchlíků proti verdiktu, který azyl zamítá. Na rozdíl od současné praxe předpokládá, že by rozhodnutí zkoumal soud.

V celkem 11 českých azylových zařízeních v různých krajích nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120. Od roku 1990 do 31. srpna 2001 získalo v ČR azyl celkem 2100 lidí. Nejvíce - 474 azylantů - pochází z Rumunska; druhou největší skupinu azylantů tvoří 215 běženců z Afghánistánu a třetí 175 uprchlíků z bývalého Sovětského svazu. Počet asijských žadatelů o azyl v ČR se ale stále zvyšuje.

Ztrátu zhruba 30 miliónů korun zaznamenaly v minulém týdnu ČSA kvůli přerušení leteckého provozu po teroristických útocích v USA. V rozhovoru pro ČTK to uvedl prezident společnosti Miroslav Kůla. Přibližně 3,5 miliónu korun si vyžádaly náklady na ubytování a občerstvení cestujících, kteří zůstali na letištích a nemohli odletět na lince mezi Prahou a New Yorkem. V částce je také přerušení letu a návrat jedné linky do Prahy. Zbylou část představují ušlé výnosy, o které firma přišla za dobu zákazu létat do USA od úterý do pátku.

Pokles výnosů o zhruba deset procent, tedy o stovky miliónů Kč, očekávají v nejbližších měsících České aerolinie v souvislosti se situací v letecké dopravě po nedávných teroristických útocích v USA. Počet přepravených cestujících za celý letošní rok by však měl vzrůst o 15 procent z loňských 2,46 miliónu lidí. Problémy letecké dopravy podle Kůly začaly již před událostmi v USA. V té době však situace ČSA byla lepší než u většiny ostatních aerolinií. Zatímco letecká doprava v Evropě letos rostla o pět procent, ČSA zaznamenaly na evropských linkách 25procentní nárůst. Celosvětově byl růst okolo jednoho procenta a ČSA rostly o 11 procent. "To nás, myslím, opravňuje k vyššímu optimismu," uvedl.

ČSA plánují v příštím roce rozšířit park čítající 30 letounů o dva Boeingy 737 a jeden turbovrtulový ATR. Kůla znovu potvrdil dřívější vyjádření ČSA, že společnost neplánuje zvyšování cen letenek.

Policie předpokládá, že během dvou týdnů by do České republiky mohla dorazit vlna uprchlíků, kteří nyní kvůli hrozící odvetě za teroristické útoky na USA opouštějí Afghánistán. Ve středečním pořadu české redakce rozhlasové stanice BBC to prohlásil policejní prezident Jiří Kolář. Uvedl, že policie se na příliv běženců chystá a bude schopna případný nápor zvládnout. "Udělali jsme kroky k tomu, aby se kapacita azylových zařízeních uvolnila," řekl. Všechna azylová střediska jsou nyní zaplněna asi z 80 procent, dodal. Azylový režim totiž umožňuje žadatelům pobývat i mimo zařízení, která jsou určena především lidem bez jakýchkoliv prostředků a zázemí. Policejní ředitel předpokládá, že narychlo se také mohou zprovoznit další zařízení, která měla začít fungovat až příští rok. Tím by se mohl počet míst v azylových centrech zvýšit asi o jeden tisíc, upřesnil.

Afghánci figurují na šestém až sedmém místě v pořadí příslušníků národností, kteří nejčastěji nelegálně překračují české hranice, řekl Kolář. Značný počet je také afghánských žadatelů o azyl. V azylových zařízeních nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120.

V České republice žijí trvale asi tři stovky Afghánců. Podle předsedy Česko-afghánské kulturní společnosti Jiřího Bečky přijela většina z nich do někdejšího Československa studovat, mnozí si zde pak založili rodiny a natrvalo se usadili. Členové společnosti odsuzují praktiky vládnoucího militantního hnutí Talibán, uvedl Bečka. Talibán odmítá vydat teroristu Usámu bin Ládina, podezřelého z teroristických útoků proti USA, a Afghánistán kvůli tomu stojí na pokraji války. V této souvislosti ministerstvo zahraničí opět vyzvalo české občany, aby opustili Afghánistán i část Pákistánu. V Pákistánu zatím zůstávají čeští diplomaté, jeden v Karáčí a dva v Islámábádu. Ve složité situaci pomáhají opustit zemi i občanům Slovenska.