Zprávy | Z archivu rubriky


Po více než týdnu od teroristického útoku na New York a Washigton se pozornost české politické a diplomatické scény, stejně jako celého světa, soustředí více na území údajného úkrytu strůjců katastrofy v Afghánistánu, než na místo neštěstí. Ministerstvo zahraničí omezilo horké linky pro hledání lidí, kteří se od minulého úterka neozvali ze Spojených států do vlasti. Důrazně naopak žádá, aby se mu ozývali lidé žijící v Afghánistánu a Pákistánu. Tyto země by totiž měli opustit.

Spekulace o tom, že se teroristé pokusili získat v Česku biologické zbraně, vyvrátili ve středu šéfové tajných služeb na neveřejném jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem. Nepotvrdilo se ani to, že by organizace napojené na teroristy obchodovaly s českými výrobky. "Neexistují žádné důvody domnívat se, že by některé teroristické organizace získaly nebo se pokoušely získat některé biologické materiály využitelné pro válečné nebo teroristické účely. A může se prakticky stoprocentně vyloučit, že by byly získány z nějakých armádních zařízení," řekl předseda výboru Petr Nečas.

Informace o tom, že mezinárodní teroristé mohli v Česku získat smrtelné jedy vhodné pro výrobu biologických zbraní, se poprvé objevily na konci minulého týdne. Odborník na islámský terorismus Simon Reeve napsal v nedělním vydání britského deníku The Mail on Sunday, že členové teroristické organizace Al-Kajdá Usámy bin Ládina operující z Albánie si v nejmenované laboratoři v ČR obstarali botulotoxin a antrax./

Ministr obrany Tvrdík soudí, že obchodní embargo na některé země, jež mohou čelit podezření z podpory terorismu, by mohlo stát Česko miliardy korun. V rozhovoru s novináři označil za pravděpodobné, že stát může přijít řádově o miliardy korun, bude-li embargo vyhlášeno na obchod se státy obviněnými z podpory terorismu a s firmami, které mohou být z mezinárodního hlediska problémové. Mezi země, které jsou dlouhodobě řazeny mezi státy podporující terorismus, patří Afghánistán, Irák, Írán, Libye, Súdán a Sýrie. Tyto státy udržovaly čilé obchodní styky s komunistickým režimem bývalého Československa. Pro většinu z nich ale platí, že obchod se současnou ČR je minimální. Obchodu brání mezinárodní embargo (v případě Afghánistánu), mnohé patří k největším dlužníkům ČR, například Sýrie, Súdán, Irák a Libye.

Z USA se dosud svým příbuzným a známým po teroristickém útoku z minulého týdne neozvalo 58 lidí. Ministerstvo zahraničí, které zřídilo pro jejich hledání zvláštní linky, však předpokládá, že dvě třetiny z postrádaných žijí mimo teroristy napadená města New York a Washington. Protože poslední tři noci nikdo tyto linky nevyužil, budou od středy fungovat pouze od 08:00 do 20:00.

Z Prahy odletěl ve středu do USA jediný spoj. Letadlo Českých aerolinií na newyorské letiště JFK odstartovalo s 20minutovým zpožděním, které zavinilo čekání na povolení ke startu. Letadla ČSA nelétají v posledních dnech zcela zaplněná a podle mluvčího společnoszi se na palubu dostanou i cestující, kteří mají letenky na některý dřívější let po uzavření vzdušného prostoru USA.

Policie předpokládá, že během dvou týdnů by do České republiky mohla dorazit vlna uprchlíků, kteří nyní kvůli hrozící odvetě za teroristické útoky na USA opouštějí Afghánistán. Ve středečním pořadu české redakce rozhlasové stanice BBC to prohlásil policejní prezident Jiří Kolář. Uvedl, že policie se na příliv běženců chystá a bude schopna případný nápor zvládnout. "Udělali jsme kroky k tomu, aby se kapacita azylových zařízeních uvolnila," řekl. Všechna azylová střediska jsou nyní zaplněna asi z 80 procent, dodal. Azylový režim totiž umožňuje žadatelům pobývat i mimo zařízení, která jsou určena především lidem bez jakýchkoliv prostředků a zázemí. Policejní ředitel předpokládá, že narychlo se také mohou zprovoznit další zařízení, která měla začít fungovat až příští rok. Tím by se mohl počet míst v azylových centrech zvýšit asi o jeden tisíc, upřesnil.

Afghánci figurují na šestém až sedmém místě v pořadí příslušníků národností, kteří nejčastěji nelegálně překračují české hranice, řekl Kolář. Značný počet je také afghánských žadatelů o azyl. V azylových zařízeních nyní pobývá 53 dospělých Afghánců, kteří žádají v ČR o azyl; celkem je jich asi 120.

V České republice žijí trvale asi tři stovky Afghánců. Podle předsedy Česko-afghánské kulturní společnosti Jiřího Bečky přijela většina z nich do někdejšího Československa studovat, mnozí si zde pak založili rodiny a natrvalo se usadili. Členové společnosti odsuzují praktiky vládnoucího militantního hnutí Talibán, uvedl Bečka. Talibán odmítá vydat teroristu Usámu bin Ládina, podezřelého z teroristických útoků proti USA, a Afghánistán kvůli tomu stojí na pokraji války. V této souvislosti ministerstvo zahraničí opět vyzvalo české občany, aby opustili Afghánistán i část Pákistánu. V Pákistánu zatím zůstávají čeští diplomaté, jeden v Karáčí a dva v Islámábádu. Ve složité situaci pomáhají opustit zemi i občanům Slovenska.