Zprávy | Z archivu rubriky


Ve Svatovítské katedrále na Pražském hradě se v sobotu za účasti hlavy státu za zpřísněných bezpečnostních opatření uskutečnila ekumenická bohoslužba k uctění památky obětí úterního teroristického útoku proti Spojeným státům americkým. Už podruhé v tomto týdnu se výjimečně rozezněl s chrámovými zvony i největší z nich, Zikmund. Představitelé křesťanských církví v zaplněném chrámu vyjádřili v přímluvných modlitbách prosby za zemřelé a raněné, za lidi uvězněné v sutinách, za lékaře, záchranáře, hasiče a dobrovolníky, za politiky a soudce, ale i za původce teroristických činů. Kladli přitom symbolicky k oltáři rudé růže. "Cítíme lítost, smutek, obavy o lidstvo i osobní strach, ale také možná bezmocný hněv i touhu po pomstě maskovanou voláním po potrestání viníků," konstatoval katolický primas kardinál Miloslav Vlk. Zlo a nenávist nemůže být podle něj cestou, po které by lidstvo mohlo jít ve třetím tisíciletí kupředu. Tak mocné prostředky, které člověk má, musí být v rukou lásky, aby neničily svět. "Moc, zodpovědnost a láska patří k sobě. Pokud jsou rozpojeny, lidstvo je ohroženo," prohlásil kardinál Vlk.

Synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana považuje za nejotřesnější důsledek posledního půlstoletí, že byla česká společnost připravena o křesťanskou víru a z ní vyplývající hodnoty. Jak připomněl, americká společnost si váží čisté celoživotní lásky mezi manžely a uprostřed rodiny. "Poslední vzkazy lidí, kteří se v New Yorku před smrtí dovolali svým blízkým, byly 'miluji tě'," řekl a položil řečnickou otázku: Jak by zněl náš poslední vzkaz? Modlitby proto směřovaly rovněž k vyznání vlastních provinění a k prosbám za naději a sílu pro život všech lidí.

S prezidentem Václavem Havlem a jeho manželkou Dagmar se pietního církevního shromáždění účastnili někteří čeští politici, velvyslanec USA Craig Stapleton a stovka dalších členů pražského diplomatického sboru.

Na tři minuty se v pátek v poledne zastavil život na území celé České republiky. Lidé uctili památku obětí úterních teroristických útoků ve Spojených státech minutami ticha. V pravé poledne se rozezněly sirény a kostelní zvony. V centrech měst se zastavila doprava, chodci i provoz v pouličních stáncích. V obchodech utichla hudba. V řadě soukromých i státních podniků přestali pracovat dělníci. Památku zemřelých uctili mnohde i řidiči autobusů.

Slova účasti s americkým lidem i odhodlání bránit napadené principy svobody a demokracie zazněla z úst představitelů ministerstva obrany, české armády a velvyslanectví USA na pietním aktu u památníku na Vítkově. Piety k uctění obětí úterního teroristického útoku v USA se zúčastnili americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton, ministr obrany Jaroslav Tvrdík a náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Tento útok nás posílí, vynoříme se z něj silnější a s větším odhodláním zvítězit nad silami nenávisti a temnoty," prohlásil Stapleton. Ministr Tvrdík ujistil, že "v této těžké a smutné hodině stojíme při americkém lidu". Zdůraznil, že česká armáda je připravena plnit úkoly s cílem posílit bezpečnost státu i celé Severoatlantické aliance.

Středočeští hasiči uctili na 31 místech památku amerických hasičů, kteří přišli o život při záchranných pracích v New Yorku a Washingtonu. Smrt svých kolegů i dalších nevinných obětí teroristického činu si připomněli i plzeňští hasiči.

V centru Ostravy se lidé zastavili, aby si alespoň tichou vzpomínkou připomněli oběti brutálního terorismu. Před improvizovaným pietním místem u Ostravského muzea, které je zaplněno květinami a hořícími svíčkami, se sešlo asi 200 lidí. Podobné shromáždění bylo i u ústeckého magistrátu.

K pietnímu aktu Brňanů se připojili policisté, pokud nebyli v přímém výkonu služby a nemuseli se například věnovat řízení dopravního provozu. Minutami ticha uctili památku obětí i brněnští muslimové. Odpoledne se konalo v brněnské mešitě pravidelné páteční kázání, které bylo podle předsedy Islámské nadace v Brně Muníba Hasana věnováno vzpomínce na zesnulé. "Muslimové v ČR útoky neschvalují a odsoudili teroristické činy," řekl ČTK Hasan.

Ve všech krajích České republiky byly odvolávány kulturní a společenské akce. Nehrála většina divadel. Neuskutečnil se ani pokus o vytvoření největšího živého loga v České republice, který se měl konat odpoledne na náměstí Republiky v Plzni.

Prezident Václav Havel si v pátek se svou ženou Dagmar připomněl u hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech na Rakovnicku jeho 64. výročí úmrtí. Na hrob společně položili kytici a setrvali několik minut v tichém rozjímání. Současně tak uctili památku obětí úterních teroristických útoků na Spojené státy, při nichž zemřely tisíce lidí. "Jako vždy, když sem přijedu, k jeho hrobu, jsem si připomínal jeho život, jeho dílo, jeho statečnost. Navíc v tento den a tuto hodinu se to samozřejmě snoubilo s myšlenkou na tu strašnou katastrofu, která se stala," řekl prezident po skončení pietního aktu. Dodal, že zároveň myslel na solidárnost lidí na celém světě, kteří si uvědomují rozsah neštěstí, jež postihlo americký lid, a nabízejí svoji pomoc. "A samozřejmě člověka muselo nutně napadnout i to, co by Masaryk dělal, kdyby žil v této době, v těchto chvílích," svěřil se prezident. Masaryk má podle Havla trochu mytologickou pověst dobráka a humanisty, ale myslí si, že po takových tragických událostech by podporoval velmi tvrdý trest.

Masaryk patřil k předním představitelům prvního zahraničního odboje, usiloval o vznik samostatného československého státu a organizoval československé vojenské sbory ve Francii, Itálii a Rusku. V roce 1918 stál u zrodu samostatného Československa, jehož prezidentem se stal 14. listopadu a tuto funkci zastával až do roku 1935. Zemřel 14. září 1937.