Zprávy | Z archivu rubriky


Členské státy Severoatlantické aliance se shodly, že úterní teroristický útok proti USA splňuje podmínky pro použití pátého článku smlouvy NATO o nezbytnosti kolektivní obrany. Tento článek stanovuje, že ozbrojený útok určitého rozsahu proti jednomu představuje útok proti všem. Členské státy se v takovém případě zavazují přispět na pomoc napadeným členům. Je to poprvé v dějinách, co se aliance rozhodla pátý článek základního dokumentu NATO použít. Jak řekl mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil, pokud NATO odhalí konkrétního viníka, mohl by se octnout ve válečném stavu s celou aliancí. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček byl k rozhodnutí rady NATO zdrženlivý: "Tím se vlastně vyjadřuje solidarita všech aliančních partnerů se Spojenými státy. Neočekáváme, že z toho budou vyvozovány bezprostřední vojenské akce." Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka rozhodnutí Rady NATO je výrazem solidarity aliančních zemí s vládou a obyvateli USA. Konkrétní kroky však podle něj v současné době toto rozhodnutí neznamená. Armáda se podle něj už v současné době snaží na základě žádosti USA pomáhat na úrovni zpravodajských služeb. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus a šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas soudí, že Česká republika by měla velmi rychle dát najevo, že se připojuje k postupu NATO a splní všechny závazky plynoucí z členství v alianci.

Poslanci z ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody podpořili středeční rozhodnutí Rady NATO. Představitelé KSČM si naproti tomu myslí, že celou věc by nemělo řešit NATO, ale Rada bezpečnosti OSN.

V ČR již v souvislosti s útoky platí řada bezpečnostních opatření. Země je také v kontaktu se spojenci v NATO a bude si s nimi vyměňovat informace zpravodajských služeb i jiné údaje. Policie už zpřísnila kontroly na hranicích. Smyslem opatření je důkladněji kontrolovat pohyb lidí a eliminovat riziko, že by hranici mohla překročit osoba nebezpečná pro český stát. Například severočeská policie má podle její mluvčí Jarmily Hrubešové zvýšený zájem především o některé cizince ze zemí Blízkého východu. Kromě opatření na hranicích se zvýšil i počet objektů, jimž policie poskytuje nadstandardní ochranu.

Zvláštní bezpečnostní opatření přijaly také strategické podniky Transgas, elektrárenská společnost ČEZ i Česká rafinérská. Státní úřad pro jadernou bezpečnost už v úterý nařídil nejvyšší bezpečnostní opatření v obou českých jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín.

Ostrahu centrálního úložiště ropy v Nelahozevsi na Mělnicku zvýšila akciová společnost Mero. Vedení firmy tvrdí, že má dostatečné zásoby na to, aby v případě krize udržela v plném provozu rafinérie po dobu měsíce a půl. Při zavedení dalších nouzových opatření by bylo možné zajistit zásobování rafinérií ropou po dobu až tří měsíců.

Zesílená bezpečnostní opatření začala platit i v krajích. Například bezpečnostní složky Plzeňského kraje kontrolovaly spojení a jsou v pohotovosti. Hasiči přezkoušeli sirény a systém varování. Policie zde podrobně monitoruje i ubytovny cizinců. Bezpečnostní opatření zavedl také Jihočeský kraj, kde situaci monitoruje oddělení pro mimořádné situace krajského úřadu. V pohotovosti je i bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje a opatření už přijala rovněž bezpečnostní rada Jihomoravského kraje. Policie posílila ostrahu letiště Brno-Tuřany, Jaderné elektrárny Dukovany a energetických uzlů. Hasičský záchranný sbor prověřil spojení se složkami integrovaného záchranného systému.