Zprávy | Z archivu rubriky


Rozhodnutí komisaře Evropské unie pro rozšíření EU Güntera Verheugena odmítnout požadavek Evropského parlamentu, aby Evropská komise svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a o financování tohoto kroku, vyvolalo vlnu rozhořčení mezi rakouskými odpůrci atomu. Oficiální Vídeň naproti tomu zatím mlčí s tvrzením.

České ministerstvo zahraničí ocenilo Verheugenův postoj ke konferenci a vítá jeho názor, že proces zahájený loni v prosinci v rakouském Melku by měl být co nejrychleji uzavřen. Mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil ČTK sdělil, že 21. září se kvůli Temelínu sejdou rakouský ministr životního prostředí Wilhelm Molterer a český ministr zahraničí Jan Kavan. Česká strana však odmítá rakouské snahy začlenit do protokolu z Melku požadavky, které nebyly součástí původního scénáře. Do tohoto "scénáře" podle něj nepatří závěry rezoluce Evropského parlamentu navrhující svolání mezinárodní konference výhradně k Temelínu, ale ani úvahy o právní závaznosti dohod z Melku. Kavan se proto při jednání s Moltererem pokusí najít východisko "ze současné patové situace", kdy Rakousko vznáší nové požadavky a současně stále znemožňuje ČR uzavřít kapitolu energetika, uvedl Pospíšil.

Rakouská oficiální místa zatím nekomentují prohlášení komisaře Verheugena; Vídeň čeká na reakci českého premiéra Miloše Zemana k dopisu rakouského kancléře, ve kterém Wolfgang Schüssel informoval o připravenosti své země podílet se na konferenci o možnostech uzavření Temelína. "Dokud nemáme odpověď, nemůžeme zaujmout žádné stanovisko," řekl ČTK Ernst Streeruwitz ze spolkového ministerstva životního prostředí, který je zodpovědný za naplňování dohody z Melku o jihočeské elektrárně. "Až poté budeme moci rozhodnout o dalších krocích," dodal s tím, že ale za dané situace vidí uspořádání konference značně skepticky.

Rakouští odpůrci Temelína jsou ale prohlášením komisaře Verheugena velmi rozhořčeni. "Od pana Verheugena je to pohrdání Evropským parlamentem," reagoval předseda Rakousko-českého antiatomového výboru Otto Gumpinger, poslanec hornorakouského zemského sněmu. České odmítnutí konference k Temelínu označil za "politováníhodné, protože česká strana tím odmítá ruku podanou k dialogu".

Ekologická mluvčí Zelených Eva Glawischnigová označila za "skandál", jak rychle komisař "po první negativní reakci Česka" myšlenku konference opustil. "Verheugen by udělal lépe, kdyby se rovnou nechal angažovat jako mluvčí Temelína, když jako zprostředkovatel konfliktu žalostně zklamal," rozhořčila se Glawischnigová. Také ekologická mluvčí opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová ve stanovisku zaslaném ČTK označila Verheugenův postoj za "urážku Rakouska a Evropského parlamentu". Komisař podle ní nemůže takové usnesení jednoduše smést ze stolu. Předseda Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer zase obvinil Verheugena ze "zanedbání služebních povinností". "Tak jednoduché si to komisař dělat nemůže, prohlásit, že konference nebude, protože ji Češi nechtějí," řekl.

Všechny organizace rakouských odpůrců atomu i ekologické mluvčí stran shodně požadovaly, aby Vídeň neuzavřela kapitolu energetika ve vstupním jednání ČR do EU, dokud Praha ve věci Temelína neustoupí. "Česko se bude muset dříve nebo později rozhodnout, co je pro něj důležitější: vstup do EU, nebo Temelín," řekl v této souvislosti Gumpinger. Podle členky hornorakouské zemské vlády za Svobodné (FPÖ) Ursuly Haubnerové "musí být EU i Česku jasné, že dosavadní členové unie stanovují pravidla vstupu do EU, mezi která patří i bezpečnostní standard jaderných elektráren".

Člen Evropské komise (EK) pro rozšíření Günter Verheugen odmítl požadavek Evropského parlamentu, aby EK svolala mezinárodní konferenci o odstavení jaderné elektrárny Temelín a jeho financování. Vyslovil se pro rychlý politický závěr jednání mezi ČR a Rakouskem za zprostředkování EK, jež bylo zahájeno loni v prosinci v rakouském Melku. Exekutiva EU "musí samozřejmě brát vážně stanovisko Evropského parlamentu k Temelínu a pozorně tudíž zvážit jeho rezoluci z minulého týdne". Ovšem vzhledem k tomu, že česká vláda s konferencí nesouhlasí, "je to však bezpředmětná otázka", řekl Verheugen po schůzce se státním tajemníkem Pavlem Teličkou. Ten ho z pověření ministra Jana Kavana informoval o stanovisku vlády ČR. Verheugen hodlá nyní informovat kolegium Evropské komise, které parlamentu oficiálně odpoví. Komisař poukázal na to, že parlament nevyzval k zastavení procesu z Melku, naopak komisi za zprostředkování pochválil. Je tedy nutné tento "trialog" dotáhnout co nejrychleji do konce. "Naším prvořadým cílem je dovést proces z Melku k úspěšnému závěru a soustředit se na konečná řešení," prohlásil Verheugen. Podotkl, že podle prosincové dohody mělo jednání o Temelínu skončit už v červnu, takže se zpozdilo a je nezbytné ho rychle uzavřít.

Evropský parlament se minulý týden v rezoluci o České republice vyslovil pro zachování možnosti odstavení Temelína, a vyzval Evropskou komisi, aby svolala mezinárodní konferenci, jež by se tím zabývala. Komise tedy Verheugenovými ústy odpověděla, že to nelze udělat, pokud s tím nesouhlasí svrchovaná země, na jejímž území Temelín leží.

Česká republika v neděli sdělila členským státům EU, že si přeje plnoprávnou účast v konventu, který bude od jara příštího roku debatovat o budoucí podobě evropské integrace; nechce v něm být pouhým pozorovatelem. Ministrům zahraničí EU a kandidátských zemí to řekl státní tajemník Pavel Telička, který zastupoval Jana Kavana. "Je smysluplné a účelné, abychom měli možnost mít na tomto fóru plnohodnotné postavení. Mělo by to pozitivní dopad na veřejné mínění doma a unii by to nepřineslo nic negativního, protože na konventu nebudou přijímána politická rozhodnutí; není to tedy nějaké vkrádání se do EU," řekl Telička na otázku ČTK.

Ministři 13 kandidátských zemí přijeli na pracovní oběd, kterým skončilo dvoudenní neformální zasedání jejich kolegů z EU v zámku na břehu jezera Genval poblíž Bruselu. Mluvilo se skoro výlučně o příští podobě EU. Podle Teličky se většina zemí, které jednají o přijetí, uchází o co nejtěsnější zapojení do debaty na toto téma, protože se týká také jejich budoucnosti. Prahu by proto "jen minimálně" uspokojil návrh zapojit vstupující země do konventu na rovnoprávném základě teprve poté, co podepíší smlouvy o přistoupení, který byl přetřásán v zákulisí. Znamenalo by to nežádoucí změnu v postavení země s možným dopadem na průběh vstupních rozhovorů v závěrečné fázi. Stanovisko ČR, shodující se především s Maďarskem, má podporu asi sedmi členů EU; ostatní jsou proti nebo váhají.