Zprávy | Z archivu rubriky


Voliči z členských zemí Evropské unie budou od čtvrtka rozhodovat o novém složení Evropského parlamentu. Do výsledků se jako obvykle promítnou rozdílná pravidla hlasování v jednotlivých státech, tentokrát však sehraje roli i odchod Británie z EU, po němž se změní celkový počet poslanců. Británii se oproti původním předpokladům nakonec nepodařilo odejít z Evropské unie do eurovoleb a proto se jich musí zúčastnit. Britové tedy budou stejně jako před pěti lety volit 73 europoslanců. Volit se tak bude 751 poslanců v 28 členských zemích. Pokud poté Británie odejde v termínu stanoveném v současnosti na 31. říjen, opustí EP i 73 nových britských europoslanců. Pro Čechy se nic nezmění, stejně jako v dosavadním volebním období je bude reprezentovat 21 poslanců. ČR je jedinou zemí, kde mohou lidé přijít k urnám v průběhu dvou dnů, 24. a 25. května. Češi patří spolu se Slováky, Iry a Malťany mezi pouhé čtyři národy, které nedostanou šanci volit mimo svou vlast. Obě středoevropské země přitom v minulých eurovolbách ovládly nejnižší příčky žebříčku volební účasti, která zde nedosáhla ani 20 procent. Právě malým zájmem o volby vysvětlují autoři českého volebního zákona i úřady, proč opět nebude možné volit například na ambasádách. Někteří experti naopak poukazují na to, že volební účast u krajanů žijících v zahraničí bývá nadprůměrná a že právě eurovolby by pro ně mohly být zajímavější než pro velkou část Čechů žjících ve své rodné zemi. Většina dalších států dává svým občanům možnost volit na zastupitelských úřadech či korespondenčně, Estonsko tyto varianty rozšiřuje ještě o elektronické hlasování.

Češi žijící v zahraničí mají podobně jako ostatní občané EU možnost registrovat se k volbám poslanců kandidujících za zemi jejich pobytu, musí však splnit někdy složité podmínky pro získání volebního práva. Podobně cizinci z ostatních zemí EU mohou v Česku volit, pokud v ČR trvale či přechodně žijí a do poloviny dubna byli zapsáni do seznamu voličů. Zahraniční Češi by mohli volit i v Česku, museli by si ale do 22. května vyžádat voličský průkaz od zastupitelského úřadu, u kterého jsou zaregistrováni i k prezidentským či sněmovním volbám.

Stát chce koupit ostravský hutní podnik ArcelorMittal za korunu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to uvedl v dnešním vydání Hospodářských novin (HN). Babiš řekl, že se zástupci ArcelorMittalu o koupi jedná. Britská firma Liberty House, která plánuje hutě koupit, není podle premiéra transparentní. Skupina ArcelorMittal musí ostravský podnik a další evropské hutě prodat, aby mohla koupit největší evropskou ocelárnu Ilva v Itálii. Evropská komise (EK) již dříve sdělila, že Liberty House je vhodným zájemcem o ostravské hutě a může je převzít.

Skupina ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala dostala od EK prodej několika evropských hutí jako podmínku pro převzetí italské ocelárny, aby v Evropě zůstala zachována efektivní hospodářská soutěž. Liberty House chce hutě od ArcelorMittalu převzít během první poloviny letošního roku. Babiš ale HN řekl, že se mu Liberty House nelíbí a ostravskou huť by měl řídit stát. "Chceme tu firmu koupit, aby ji někdo pořádně řídil. Stát by to odkoupil za korunu, o tom s Arcelorem jednám. Pokud by to nešlo koupit, chceme mít přehled o tom, co se tam děje," uvedl. Liberty v reakci uvedla, že se nechce stát součástí spekulací tykajících se dohody mezi ní a ArcelorMittalem. "Jak jsme již oznámili, Liberty Steel chce od společnosti ArcelorMittal odkoupit všechna aktiva napříč Evropou, která jsou zahrnuta v dohodě. Rozšíření našich kapacit v Evropě je zároveň součástí naší dlouhodobé strategie. Máme s ArcelorMittal dohodu a zároveň nás před pár týdny schválila jako vhodného kupce Evropská komise. Podnikáme veškeré potřebné kroky k dokončení transakce," dodala společnost.