Zprávy | Z archivu rubriky


V Praze na Václavském náměstí před sochou svatého Václava se kolem 15:00 polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý muž. Kolemjdoucí ho uhasili, informovala na twitteru policie. Podle záchranné služby muž utrpěl popáleniny zhruba na 30 procentech těla. Údajně očitý svědek na místě ČTK řekl, že viděl hořícího muže, který měl popálené ruce a obličej. "Záchranáři pacienta s popáleninami na cca 30 procentech těla uvedli do umělého spánku a se zajištěnými dýchacími cestami transportovali do FNKV (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady)," uvedla na twitteru mluvčí záchranářů Jana Poštová.

U sochy svatého Václava byly po činu podle zpravodaje ČTK stopy po hasicím prášku, ležely tam také ohořelé oděvy a kanystr s nějakou tekutinou. Policie místo obehnala páskou, na místo přijely desítky policistů a nikoho tam nepouštěli. Zaměstnankyně nedaleké kavárny Starbucks viděly, jak se hořícího člověka snaží lidé hasit s použitím oblečení, pak si do kavárny přiběhli pro hasicí přístroj. Další očitý svědek řekl novinářům, že dotyčného muže viděl ještě předtím, než se zapálil. Podle svědka stál před sochou svatého Václava s cedulí s nápisy a něco říkal. Z prvních informací vyplývá, že muž, který se v centru Prahy zapálil, neměl politický motiv. Nešlo ani o společenský protest, řekla policejní mluvčí.

Česko si v těchto dnech připomíná 50. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Ten se 16. ledna 1969 na Václavském náměstí upálil, aby vyburcoval spoluobčany z letargie po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Utrpěl popáleniny na 85 procentech těla. O tři dny později zemřel v nemocnici. Palachův čin chtěl před šesti připomenout sedmatřicetiletý muž, který se pokusil upálit před Národním muzeem.

Česko v posledních letech ustrnulo ve zvyšování konkurenceschopnosti. Ačkoli patří mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky v regionu střední a východní Evropy, za světovou elitou zaostává. Slabší konkurenceschopnost zatím výrazněji ekonomický růst neovlivnila. Vyplývá to z analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jejíž výsledky má ČTK k dispozici. "Česká ekonomika v posledních letech ztrácí cenovou konkurenceschopnost kvůli příliš rychlému růstu mezd a necenovou konkurenceschopnost kvůli neschopnosti vlády," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle něj příliš nízké, investice do infrastruktury se zanedbaly a s byrokracií se nestalo nic. "Česká ekonomika těží z příznivé situace v globální ekonomice, pro budoucnost však sami děláme příliš málo a za pár let pocítíme, že nám ujíždí vlak. Slevami na jízdném, levnějším pivem a obědy zdarma se mezi úspěšné země nedostaneme," dodal Marek.

Česko si podle posledního šetření Světového ekonomického fóra (WEF) ohledně globální konkurenceschopnosti stojí v hodnocení makroekonomického prostředí výborně, v efektivitě trhu se zbožím a v inovacích ale výrazně zaostává. "Z důvodu klesající výhody v podobě nižších mezd by hlavní úsilí mělo směřovat k podpoře inovací a odbourávání vysoké zátěže vládních regulací a složitého systému daní a dotací," napsalo ministerstvo. Vliv obchodních válek mezi Čínou a USA na domácí ekonomiku je podle analýzy poměrně nevýznamný.

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt předložil podle prezidenta Miloše Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé a jiné zavádějící. Zeman tím v dopise zaslaném ministrovi školství zdůvodnil, proč se historika umění rozhodl nejmenovat profesorem. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl. Podle Fajta vychází prezident z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Není podle něj schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Argumenty, kterými se hodlá proti rozhodnutí Hradu bránit, doloží v chystané žalobě. Fajt připomněl, že prezident už opustil "smyšlený příběh", že si historik jakožto ředitel Národní galerie řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru.

Prezident odmítl jmenovat Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory na jaře 2015. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima již dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud. U fyzika Ivana Ošťádala prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou "morální degradací". Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Prezident uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. "Byl jsem mladý a naivní," řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.