Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Andrej Babiš podle očekávání obhájil pozici předsedy hnutí ANO. Získal hlasy 206 z 238 delegátů přítomných na sněmu. Neměl protikandidáta. V projevu zkritizoval papalášství, které se podle něj v hnutí začíná projevovat. Jako příklad uvedl registrační značky na autech nebo luxusní superby. Řekl také, že vidí někdy snahu o privatizaci krajských organizací. V projevu také slíbil zrušení superhrubé mzdy, snížení daní zaměstnancům, důležitá je podle něj také revize sociálních dávek či omezení počtu kontrol podnikatelů. Pochválil Maďarsko a jeho nový plán na zvýšení porodnosti. "Neříkám, že půjdeme identickou cestou, ale je to správný postup ke zvyšování porodnosti," poznamenal.

Podle Babiše se někteří členové ANO zajímají o volby pouze tehdy, když v nich sami kandidují, a nepracují pro hnutí jako celek. "Nezakládáme nové buňky, stále máme problém s příjímáním nových a schopných lidí. V některých krajích vidíme snahu o privatizaci krajských organizací, nebo třeba kumulace funkcí je obrovský problém," poznamenal. Vyzval členy, aby se věnovali práci pro lidi a snažili se o dobré jméno hnutí. V energetice odmítl energetický mix založený podle německého vzoru na obnovitelných zdrojích. "My máme jádro a to chceme nadále rozvíjet a obnovovat," řekl. Česko se podle něj neobejde bez výstavby jaderných bloků.

Lídrem hnutí ANO do voleb do Evropského parlamentu bude podle očekávání současná europoslankyně Dita Charanzová. Výbor hnutí to jednoznačně podpořil, řekl na celostátním sněmu předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Doufá v to, že hnutí eurovolby vyhraje. Charanzová měla podporu i z řady krajských sněmů. Květnové volby do EP považuje Babiš za nejdůležitější v historii EU, ovlivní podle něj budoucnost unie. "Evropský parlament je důležitý, ale na druhou stranu tam nikdy nebudeme mít zásadní vliv. Má 751 poslanců, z toho Česká republika má 21," poznamenal. Postěžoval si na to, že přesto nebojují všichni čeští europoslanci společně za národní zájmy.

Města a obce v Česku zatím příliš nestojí o dotace na sociální byty z chystaného vládního programu Výstavba. Podle řady starostů není připravovaná státní podpora dostatečná a spoluúčast státu by měla být vyšší, nastavení navíc není výhodné pro malé obce. Žádost o peníze zvažují spíš větší města. ČTK to řekli starostové z vybraných obcí a měst ve všech krajích. Podle odborníků na sociální problematiku a pracovníků organizací na pomoc lidem v tísni vládní dotační program bytovou nouzi v Česku nevyřeší a chudým nepomůže. Potřeba je systém sociálního či dostupného bydlení s podporou sociálních pracovníků.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se v programovém prohlášení zavázala, že připraví zákon o sociálním bydlení. Od záměru upustila a místo něj zvolila program Výstavba s dotacemi pro obce. Letos by v něm měla být miliarda. Jeden z pěti bytů má uhradit stát, na zbývající čtyři by si radnice měla vzít úvěr. Podle starosty Hudlic na Berounsku Pavla Hubeného (KSČM) jsou menší obce už teď po výstavbě vodovodů a dalších věcí zadlužené a nemohou si brát další úvěry. Zejména malé obce by byly raději, kdyby jim stát podpořil dotacemi budování infrastruktury pro rodinné domky a obcím výhodně poskytl pozemky.

Zástupci některých měst a obcí naopak považují dotační program za krok správným směrem a za lepší řešení než zákon o sociálním bydlení. Peníze z programu se bude na nové byty snažit získat Praha. "Pro první rok tam není ani nijak vysoká částka, uvidíme, kolik peněz to bude v následujících letech," řekl radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Podle něj by víc než dotační program pomohl zákon o sociálním bydlení. Žádost o dotaci zváží také Ústí nad Labem, Most, Jihlava nebo Olomouc.