Zprávy | Z archivu rubriky


ČSSD navrhne na ministra kultury svého poslance a bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Na tiskové konferenci to řekl předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Prezident Miloš Zeman s návrhem souhlasí, se Zaorálkem se bude chtít setkat a poté ho jmenuje ministrem. ČSSD původně prosazovala do čela ministerstva svého místopředsedu Michala Šmardu, který se ale nominace tento týden vzdal po tříměsíčním sporu se Zemanem o své jmenování. Hamáček už dříve vyjádřil přesvědčení, že se jmenováním nového kandidáta problém nebude.

Lubomír Zaorálek bere nominaci na ministra kultury i jako možnost jak ve vládě hájit obecnou agendu ČSSD. Novinářům řekl, že důležitá je pro něj ochrana veřejného sektoru ve chvíli, kdy se zdá, že o všem rozhodují peníze. Uvedl, že mu situace vzniklá otálením prezidenta Miloše Zemana se jmenováním ministra kultury přišla nesnesitelná. Dříve odmítal do menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) vstoupit. Zatím nechtěl předjímat, jaké budou jeho první kroky ve vedení ministerstva. Podle něj je otázka předčasná, bude se tím zabývat teprve ve chvíli, kdy bude jeho jmenování potvrzeno.

Jako profesionálního politika a vhodného kandidáta na ministra kultury většinou vítají Lubomíra Zaorálka lidé z kulturní obce, které oslovila ČTK. Nevadí jim, že není profesně spojen s kulturou, měl by se ale obklopit dobrými poradci. Oceňují jeho dlouholeté zkušenosti, ale také postoje, které zastával v zahraniční politice.

Na mnoha místech České republiky si lidé připomněli okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Události připomínaly fotografie, promluvy pamětníků, čtení jmen obětí, projevy politiků a pietní akty, na které letos nedorazil premiér Andrej Babiš (ANO) ani ministři. Prezident Miloš Zeman poslal květiny na hrob Františka Kriegla. Oběti demonstrací ze srpna roku 1969 na Václavském náměstí pak připomenulo shromáždění pořádané iniciativou Milion chvilek pro demokracii.

Podle nových historických údajů při demonstracích v roce 1968 zemřelo v Československu 137 lidí, řekl předseda iniciativy Bez komunistů.cz Petr Marek. Při demonstracích o rok později zahynulo podle nových informací sedm lidí, které zabili příslušníci veřejné bezpečnosti a lidových milic. Jména většiny padlých zazněla z pódia v dolní části Václavského náměstí. Na každoroční pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze označil předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) okupaci za nejvýznamnější a nejsmutnější výročí novodobých dějin České republiky. Podle Kubery se po zakotvení Česka ve strukturách Severoatlantické aliance (NATO) zdálo, že bezpečnost Evropy je provždy vyřešena. Ukazuje se však, že tomu tak není. "Východní hranice kontinentu opět čelí rozpínavosti Ruska, jih čelí přívalu uprchlíků a západ oslabování jednoty evropských států," řekl. Mnozí politici podle něj vyznávají silová řešení, demokracie a respekt pro ně nejsou nejdůležitějšími hodnotami.

Lidé si v Praze připomněli památku Františka Kohouta a Vladimíra Kruby, kteří byli v srpnu 1969 zastřeleni na rohu Rybné a Králodvorské ulice. Na fasádě blízkého Grand Hotelu Bohemia jim byla odhalena pamětní deska. Osmnáctiletý František Kohout a o rok starší Vladimír Kruba zahynuli 20. srpna 1969 při občanských nepokojích v Praze v předvečer prvního výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy. Příslušníci československých bezpečnostních složek tehdy začali do davu protestantů bezdůvodně střílet z nákladního auta. O den později byl při protiokupačních protestech na pražském Tylově náměstí zraněn čtrnáctiletý Bohumil Siřinek, který svým zraněním podlehl o tři dny později v nemocnici. Jemu byla odhalena pamětní deska na pražském hotelu Beránek v roce 2015.

Vyšší cena emisních povolenek zvyšuje náklady tuzemských energetických a průmyslových firem, které platí za jejich pořízení. Vyplývá to z jejich vyjádření ČTK. Podle analytiků systém povolenek konečně začíná fungovat a do budoucna může splnit účel za kterým byl zřízen - tj. přispět k odstavení nejšpinavějších zdrojů na trhu. Evropského systému obchodování s emisemi EU ETS se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení. Aktuální cena povolenky činí podle údajů serveru Carbon Pulse přes 26,5 eur (685 korun) za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, ještě na začátku loňského roku přitom byla pod osmi eury (206 korun). Důvodem mimo jiné je zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR), jejímž cílem je korigovat množství povolenek na trhu.

Část povolenek přiděluje firmám zdarma stát. "Minulý rok byly emise českých podniků v ETS celkem kolem 66 milionů tun CO2 a bezplatná alokace činila kolem 20 milionů tun povolenek," řekl ČTK vedoucí oddělení obchodování s emisemi ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Tůma. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora v podmínkách ČR růst cen povolenek zasáhl zejména uhelné teplárny, jejichž konkurenceschopnost se rychle zhoršuje. Násobně vyšší výdaje s ohledem na růst cen povolenek letos očekává například skupina Třinecké železárny - Moravia Steel. V posledních dvou letech se přitom podle mluvčí Petry Mackové Juráskové přiblížily náklady na emisní povolenky ve firmách skupiny jedné miliardě korun. Ředitel Ocelářské unie Daniel Urban upozornil, že Evropa emituje pouze asi devět procent globálních emisí skleníkových plynů. "Dokud nebude podobný systém zaveden i v dalších zemích včetně Číny, Ameriky a Ruska, jedná se jen o idealistický projekt, který nakonec poškodí hlavně Evropany, kteří mohou přijít o velkou část svého průmyslu," dodal.