Archiv: Zahraniční politika | Visegrád


Jednotlivé plány na řešení migrační krize spolu nesoupeří. Prioritu má nyní to, aby Řecko a Turecko plnilo své závazky. Po čtvrtečním jednání summitu Evropské unie o migraci to dnes řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Plán, který navrhuje visegrádská čtyřka (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), je podle něj zatím záložní. Do závěrů summitu k migraci se dostala i zmínka o nutnosti omezit migrační proud. Země V4 jsou podle Sobotky o něco skeptičtější než zbytek Evropské unie. "Proto jsme také dříve než ty ostatní země začali přemýšlet o záložním plánu," dodal premiér. Země visegrádské skupiny už na pondělním summitu v Praze hovořily o plánu na zastavení migrační vlny pomocí zbudování nové schengenské hranice jižně od Maďarska. Aktuální podle premiéra ale plán začne být až v příštích týdnech, pokud se Řecku a Turecku nepodaří snížit počty uprchlíků, kteří do Evropy přeplouvají přes Egejské moře. "Spoléháme také na operaci NATO," uvedl premiér.

Ke schůzce s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, která předcházela čtvrtečnímu jednání o migraci, Sobotka řekl, že Řecko je v mimořádně obtížné situaci, proto Aténám V4 nabídla pomoc. Sobotka na čtvrtečním jednání apeloval také na urychlení vzniku společné evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Odborníci oslovení ČTK se neshodli na hodnocení odkladu jednání o migraci na summitu Evropském unie. Další mimořádné jednání by se mělo konat začátkem března i za účasti Turecka. Podle politologa Petra Kanioka z Masarykovy univerzity je odklad znakem bezradnosti evropských lídrů, Dan Marek z Palackého univerzity naopak míní, že bez účasti tureckého premiéra Ahmeta Davotuglua, který ve čtvrtek nemohl dorazit do Bruselu kvůli teroristickému útoku v Ankaře, by na aktuálních jednáních nebylo možné nic zásadního dohodnout.

O boji proti sociálnímu dumpingu a o zachování možnosti platit nižší mzdy pracovníkům v cizině společně jednaly tripartity zemí visegrádské skupiny (V4). Zástupci vlád, zaměstnavatelů a odborů Česka, Polska, Maďarska a Slovenska se u jednoho stolu sešli poprvé. Zaměřili se také na energetickou bezpečnost či dostavbu dálnic.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se proti sociálnímu dumpingu v osmadvacítce nemělo bojovat tak, že si jednotlivé členské státy budou chránit svůj trh práce. Volný pohyb pracovníků po Evropě označil za zásadní podmínku k zachování konkurenceschopnosti unie. "Boj proti sociálnímu dumpingu by neměl být ztotožňován s jednosměrnou ochranou jednotlivých národních trhů práce," řekl předseda vlády při jednání, které se konalo na zámku Štiřín v Kamenici u Prahy. Sociální dumping představuje využívání levnější pracovní síly kvůli snížení výrobních nákladů. Za nižší mzdy pracují v mnoha zemích třeba právě cizinci. Stejné mzdy jako domácím pracovníkům by jim měla zajistit úprava evropské směrnice o vysílání pracovníků, kterou prosazují některé státy osmadvacítky. Podle Sobotky by se nynější problémy neměly řešit revizí předpisu, ale lepším dodržováním nynějších pravidel. Česko i ostatní země V4 změnu směrnice odmítají. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) novinářům po jednání řekla, že by úprava připravila chudší evropské státy o konkurenční výhodu a na placení svých lidí v cizině by firmy a instituce neměly. Zatímco zaměstnavatelé všech čtyř zemí s postoji členů vlád souhlasili, odbory byly proti. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by ČR měla konkurovat inovacemi a dovednostmi, ne nízkými mzdami.