Archiv: Zahraniční politika | Visegrád


Prezidenti zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Slovinska podpořili na summitu na zámku v Lánech začlenění Srbska do Evropské unie. Srbský prezident Aleksandar Vučič, který se ve čtvrtek jednání také zúčastnil, poděkoval za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější. Kromě rozšíření unie řešili prezidenti také víceletý finanční rámec Evropské unie na roky 2021 až 2027 nebo brexit. Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie. Ve čtvrtek se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU.

Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise. Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Slovenská prezidentka Čaputová také poznamenala, že slovenské ministerstvo zahraničí nepodporuje plán tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vytvořit bezpečnostní zónu v Sýrii, do které se vrátí syrští uprchlíci. Premiér Andrej Babiš (ANO) přitom po schůzce s tureckou hlavou státu v New Yorku minulý týden uvedl, že země V4 výstavbu zóny podporují.

Na zámku v Lánech se sešli prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k jednání o spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4) v EU. Polský prezident Andrzej Duda, hlava Maďarska János Áder a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová postupně dorazili do zámku, kde je uvítal jejich český protějšek Miloš Zeman, poté se všichni čtyři společně zúčastnili před zámkem slavnostního uvítání s vojenskými poctami za zvuku státních hymen. Summit potrvá do čtvrtka, kdy se připojí též slovinský prezident Borut Pahor a srbský prezident Aleksandar Vučič. Hlavy států V4 dnes budou ve dvou blocích jednání, mezi které je vložený slavnostní oběd, mluvit o ambicích V4 za nového rozložení sil v EU po odchodu Velké Británie. Věnovat by se měly hledání příležitostí pro posílenou spolupráci i spojenců pro dosažení konkrétních cílů. Hovořit budou prezidenti také o novém víceletém finančním rámci EU na roky 2021 až 2027 nebo o stavu dopravních infrastrukturních projektů. Česko při jednáních o evropském rozpočtu klade důraz na to, aby neklesalo množství peněz určených na politiku soudržnosti, ze kterých čerpají především státy ve východní části unie.

Prezidentský summit je součástí českého předsednictví ve visegrádské skupině. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací.

Prezident Miloš Zeman poděkoval po čvrtečním setkání slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za podporu myšlenky vybudování Českého domu v Bratislavě. Na tiskové konferenci na Pražském hradě řekl, že doufá v dotažení projektu do konce letošního roku. Čerstvě jmenovaná slovenská hlava státu pozvala Zemana na Slovensko. Prezidenti a delegace podle ní nenarazili na žádnou konfliktní otázku, shodovali se i v zahraniční politice, problematice Evropské unie a visegrádské skupiny. Zeman poděkoval Čaputové za podporu jeho "utkvělé představy" otevření Českého domu ve slovenském hlavním městě. "Věřím, že nám společně se do konce tohoto roku podaří tento cíl dosáhnout. Pak jsme se dohodli, že ho společně otevřeme," řekl. Dodal, že na otevření se chystají pozvat i bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisku. Čaputová uvedla, že na schůzce se hovořilo o zahraniční politice či výsledcích voleb do Evropského parlamentu a V4 (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko). "Můj zájem ve vztahu k tomuto uskupení je pokračovat v budování co nejužších vztahů mezi zeměmi V4," uvedla Čaputová. Smysl spolku se podle ní nevyčerpal vstupem do EU, měl by hledat další společná témata za respektování hodnot právního státu a nezávislé justice. Česko a Slovensko by si podle prezidentů mohly v listopadu připomenout společně 30. výročí sametové revoluce. "Za naši stranu mohu slíbit, že uděláme všechno pro to, aby to mohlo proběhnout za účasti představitelů obou zemí," konstatovala Čaputová. Zeman řekl, že se připomínek výročí rád zúčastní.

Čaputová do Česka zamířila v souladu s tradicí na první návštěvu po své víkendové inauguraci. "Je to výraz upřímného zájmu a mého postoje k této zemi, kde mám mnoho přátel a ráda trávím čas," uvedla. Oba prezidenti si pochvalovali přátelskou atmosféru a to, že delegace nenarazily na sporná témata. "Přesto to nebylo nudné, protože přátelská atmosféra je vždycky inspirativní," řekl Zeman.

Země visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, by měly podpořit místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče v úsilí obsadit jednu z vrcholných funkcí v Evropské unii. Novinářům to řekl slovenský prezident Andrej Kiska na zámku v Lánech při své poslední oficiální návštěvě Česka. Podporu Šefčovičovi vyjádřil i český prezident Miloš Zeman. Prezidenti spolu debatovali o výsledcích evropských voleb v obou zemích. Podle Kisky hlasování na Slovensku potvrdilo trend předchozích prezidentských, krajských i obecních voleb, který podle něj ukazuje, že lidé už si nepřejí pokračování vlády Směru. Oba prezidenti si také pochvalovali svou spolupráci v době, kdy byli v úřadu, a dobré osobní vztahy. "Důležité je, že jsme důvěřovali jeden druhému a nikdy nevystupovali proti sobě. Budeš mi chybět, Andreji," řekl Zeman. Kiska Zemanovi popřál hodně elánu do dalšího období. "Doba není jednoduchá a hlas prezidenta je velmi důležitý. Přeju mu, aby jeho hlas byl slyšet, aby ho mnozí poslouchali lépe. Své následovnici (Zuzaně Čaputové) určitě vzkážu, že ji tu bude čekat velmi příjemné a přátelské ovzduší," řekl slovenský prezident.

Zeman s Kiskou uzavřeli společný program neformální prohlídkou lánské obory, na kterou se vydali v golfovém vozíku. Společně navštívili mimo jiné pamětní kámen Tomáše Garrigua Masaryka vztyčený na počest prvního československého prezidenta v roce 1935, loveckou chatu nebo prezidentskou vyhlídku.

První a poslední oficiální zahraniční cesty českých a slovenských prezidentů tradičně míří do druhé země. Kiska je za poslední měsíc v Česku podruhé. Na konci dubna předal řediteli Národního muzea Michalu Lukešovi Řád bílého dvojkříže druhé třídy, který je nejvyšším slovenským státním vyznamenáním pro cizince. Od rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy převzal Zlatou medaili Karlovy univerzity, setkal se také se studenty. Zuzana Čaputová, která Kisku ve funkvi prezidenta vystřídá, by měla na první oficiální návštěvu Česka přijet 20. června, necelý týden po své inauguraci.